Konverzační příručka

cs Úklid   »   sk Domáce upratovanie

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [osemnásť]

Domáce upratovanie

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Dnes je sobota. D-e---e sob--a. D--- j- s------ D-e- j- s-b-t-. --------------- Dnes je sobota. 0
Dnes máme čas. D--- mám- -a-. D--- m--- č--- D-e- m-m- č-s- -------------- Dnes máme čas. 0
Dnes uklidíme byt. D--s-up-atuj-me---t. D--- u--------- b--- D-e- u-r-t-j-m- b-t- -------------------- Dnes upratujeme byt. 0
Já uklidím koupelnu. Čis--m-kú-e-ň-. Č----- k------- Č-s-í- k-p-ľ-u- --------------- Čistím kúpeľňu. 0
Můj manžel umyje auto. Mô- mu---m-v--auto. M-- m-- u---- a---- M-j m-ž u-ý-a a-t-. ------------------- Môj muž umýva auto. 0
Děti umyjí kola. De-i -i---a b------. D--- č----- b------- D-t- č-s-i- b-c-k-e- -------------------- Deti čistia bicykle. 0
Babička zalije květiny. Sta-- m-m- ------a-kv--y. S---- m--- p------ k----- S-a-á m-m- p-l-e-a k-e-y- ------------------------- Stará mama polieva kvety. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. D-t- -pra--jú -e--kú -zb-. D--- u------- d----- i---- D-t- u-r-t-j- d-t-k- i-b-. -------------------------- Deti upratujú detskú izbu. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. M-j---ž-s--up-a-uj--sv-- pí------tôl. M-- m-- s- u------- s--- p----- s---- M-j m-ž s- u-r-t-j- s-o- p-s-c- s-ô-. ------------------------------------- Môj muž si upratuje svoj písací stôl. 0
Dám prádlo do pračky. Dáv---p-ádlo -o--r--ky. D---- p----- d- p------ D-v-m p-á-l- d- p-á-k-. ----------------------- Dávam prádlo do práčky. 0
Pověsím prádlo. Veši---p--d-o. V----- p------ V-š-a- p-á-l-. -------------- Vešiam prádlo. 0
Vyžehlím prádlo. Ž--l---p-ádl-. Ž----- p------ Ž-h-í- p-á-l-. -------------- Žehlím prádlo. 0
Okna jsou špinavá. O--á-s--------é. O--- s- š------- O-n- s- š-i-a-é- ---------------- Okná sú špinavé. 0
Podlaha je špinavá. Dl--------šp--a--. D----- j- š------- D-á-k- j- š-i-a-á- ------------------ Dlážka je špinavá. 0
Nádobí je špinavé. Ri-- je-špi----. R--- j- š------- R-a- j- š-i-a-ý- ---------------- Riad je špinavý. 0
Kdo umyje okna? Kto-umýv- -k-á? K-- u---- o---- K-o u-ý-a o-n-? --------------- Kto umýva okná? 0
Kdo vyluxuje? K-- ---áva? K-- v------ K-o v-s-v-? ----------- Kto vysáva? 0
Kdo umyje nádobí? Kto um--- ----? K-- u---- r---- K-o u-ý-a r-a-? --------------- Kto umýva riad? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .