Konverzační příručka

cs Úklid   »   kk House cleaning

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [он сегіз]

18 [on segiz]

House cleaning

[Üy tazalaw]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Бүг-- -е-бі. Б---- с----- Б-г-н с-н-і- ------------ Бүгін сенбі. 0
Bü--n ---bi. B---- s----- B-g-n s-n-i- ------------ Bügin senbi.
Dnes máme čas. Б-----біз--ң-уақ-ты-ы---а-. Б---- б----- у-------- б--- Б-г-н б-з-і- у-қ-т-м-з б-р- --------------------------- Бүгін біздің уақытымыз бар. 0
Bügin b-z--ñ waqıtı--z b-r. B---- b----- w-------- b--- B-g-n b-z-i- w-q-t-m-z b-r- --------------------------- Bügin bizdiñ waqıtımız bar.
Dnes uklidíme byt. Б---- б---пәт-рд- т--а----ыз. Б---- б-- п------ т---------- Б-г-н б-з п-т-р-і т-з-л-й-ы-. ----------------------------- Бүгін біз пәтерді тазалаймыз. 0
B-g-- biz pä-erd----z---ym-z. B---- b-- p------ t---------- B-g-n b-z p-t-r-i t-z-l-y-ı-. ----------------------------- Bügin biz päterdi tazalaymız.
Já uklidím koupelnu. Мен ж--н-т---б-л-ені -а-а-а----. М-- ж------- б------ т---------- М-н ж-ы-а-ы- б-л-е-і т-з-л-й-ы-. -------------------------------- Мен жуынатын бөлмені тазалаймын. 0
M-n-j-ına-ı- b--m-n- t---laym-n. M-- j------- b------ t---------- M-n j-ı-a-ı- b-l-e-i t-z-l-y-ı-. -------------------------------- Men jwınatın bölmeni tazalaymın.
Můj manžel umyje auto. Кү-е-ім--а-и-а-- жу-д-. К------ м------- ж----- К-й-у-м м-ш-н-н- ж-а-ы- ----------------------- Күйеуім машинаны жуады. 0
K-y--im ma--n-nı --a--. K------ m------- j----- K-y-w-m m-ş-n-n- j-a-ı- ----------------------- Küyewim maşïnanı jwadı.
Děti umyjí kola. Бал-лар-в-лоси-ед--а--л-й-ы. Б------ в-------- т--------- Б-л-л-р в-л-с-п-д т-з-л-й-ы- ---------------------------- Балалар велосипед тазалайды. 0
Balalar ---o---ed-----l--dı. B------ v-------- t--------- B-l-l-r v-l-s-p-d t-z-l-y-ı- ---------------------------- Balalar velosïped tazalaydı.
Babička zalije květiny. Ә-е гүл-ер-- --ғ---д-. Ә-- г------- с-------- Ә-е г-л-е-д- с-ғ-р-д-. ---------------------- Әже гүлдерді суғарады. 0
Ä-e --l--rdi -wğ---d-. Ä-- g------- s-------- Ä-e g-l-e-d- s-ğ-r-d-. ---------------------- Äje gülderdi swğaradı.
Děti si uklidí dětský pokoj. Б-ла--р-б-л-----бө-м-с-н-ж---й-ы. Б------ б------ б------- ж------- Б-л-л-р б-л-л-р б-л-е-і- ж-н-й-ы- --------------------------------- Балалар балалар бөлмесін жинайды. 0
Balal-r-----l-r---lm-s-n j--ay--. B------ b------ b------- j------- B-l-l-r b-l-l-r b-l-e-i- j-n-y-ı- --------------------------------- Balalar balalar bölmesin jïnaydı.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. К-йеу-м--зін-ң жа-у--с--лі- ж-н--ды. К------ ө----- ж--- ү------ ж------- К-й-у-м ө-і-і- ж-з- ү-т-л-н ж-н-й-ы- ------------------------------------ Күйеуім өзінің жазу үстелін жинайды. 0
Küy---- özin-ñ----w-üs-elin--ï----ı. K------ ö----- j--- ü------ j------- K-y-w-m ö-i-i- j-z- ü-t-l-n j-n-y-ı- ------------------------------------ Küyewim öziniñ jazw üstelin jïnaydı.
Dám prádlo do pračky. Мен---р -ашинағ----ім--ешек----і с--а-ын. М-- к-- м------- к-------------- с------- М-н к-р м-ш-н-ғ- к-і---е-е-т-р-і с-л-м-н- ----------------------------------------- Мен кір машинаға киім-кешектерді саламын. 0
M-n k-- m-şïna-a k--m-k-şe-te-d- --l----. M-- k-- m------- k-------------- s------- M-n k-r m-ş-n-ğ- k-i---e-e-t-r-i s-l-m-n- ----------------------------------------- Men kir maşïnağa kïim-keşekterdi salamın.
Pověsím prádlo. Мен --- --я-ы-. М-- к-- ж------ М-н к-р ж-я-ы-. --------------- Мен кір жаямын. 0
Men ki- -a-a-ın. M-- k-- j------- M-n k-r j-y-m-n- ---------------- Men kir jayamın.
Vyžehlím prádlo. М---кір-ү--кте-мі-. М-- к-- ү---------- М-н к-р ү-і-т-й-і-. ------------------- Мен кір үтіктеймін. 0
M---kir--t-----mi-. M-- k-- ü---------- M-n k-r ü-i-t-y-i-. ------------------- Men kir ütikteymin.
Okna jsou špinavá. Т--ез--ер-к--. Т-------- к--- Т-р-з-л-р к-р- -------------- Терезелер кір. 0
Tereze-----ir. T-------- k--- T-r-z-l-r k-r- -------------- Terezeler kir.
Podlaha je špinavá. Еде- ---. Е--- к--- Е-е- к-р- --------- Еден кір. 0
Ed----ir. E--- k--- E-e- k-r- --------- Eden kir.
Nádobí je špinavé. Ы--с--я---і-. Ы------- к--- Ы-ы---я- к-р- ------------- Ыдыс-аяқ кір. 0
Id---ay----ir. I-------- k--- I-ı---y-q k-r- -------------- Idıs-ayaq kir.
Kdo umyje okna? К-- ----зе-і-ж-а--? К-- т------- ж----- К-м т-р-з-н- ж-а-ы- ------------------- Кім терезені жуады? 0
K-m--e------ jwad-? K-- t------- j----- K-m t-r-z-n- j-a-ı- ------------------- Kim terezeni jwadı?
Kdo vyluxuje? Кім шаң--р---пе- ---алай-ы? К-- ш----------- т--------- К-м ш-ң-о-ғ-ш-е- т-з-л-й-ы- --------------------------- Кім шаңсорғышпен тазалайды? 0
Kim -añ-----ş-en--a---aydı? K-- ş----------- t--------- K-m ş-ñ-o-ğ-ş-e- t-z-l-y-ı- --------------------------- Kim şañsorğışpen tazalaydı?
Kdo umyje nádobí? Кім -ды- -уа--? К-- ы--- ж----- К-м ы-ы- ж-а-ы- --------------- Кім ыдыс жуады? 0
K-m ı-ıs ---dı? K-- ı--- j----- K-m ı-ı- j-a-ı- --------------- Kim ıdıs jwadı?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .