Konverzační příručka

cs Úklid   »   ka სახლის დალაგება

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [თვრამეტი]

18 [tvramet\'i]

სახლის დალაგება

[sakhlis dalageba]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Dnes je sobota. დღ-ს--აბათი-. დ--- შ------- დ-ე- შ-ბ-თ-ა- ------------- დღეს შაბათია. 0
dghes --a-----. d---- s-------- d-h-s s-a-a-i-. --------------- dghes shabatia.
Dnes máme čas. დ-ე--დ-- -ვ---ს. დ--- დ-- გ------ დ-ე- დ-ო გ-ა-ვ-. ---------------- დღეს დრო გვაქვს. 0
d-he- dr- g----s. d---- d-- g------ d-h-s d-o g-a-v-. ----------------- dghes dro gvakvs.
Dnes uklidíme byt. დ--ს -ი--ს ვა-----თ. დ--- ბ---- ვ-------- დ-ე- ბ-ნ-ს ვ-ლ-გ-ბ-. -------------------- დღეს ბინას ვალაგებთ. 0
d-h-s---nas-------bt. d---- b---- v-------- d-h-s b-n-s v-l-g-b-. --------------------- dghes binas valagebt.
Já uklidím koupelnu. მე---მ-ნ---ბ-ზანას. მ- ვ----- ა-------- მ- ვ-მ-ნ- ა-ა-ა-ა-. ------------------- მე ვწმენდ აბაზანას. 0
me ---'--n- -bazan-s. m- v------- a-------- m- v-s-m-n- a-a-a-a-. --------------------- me vts'mend abazanas.
Můj manžel umyje auto. ჩე-ი-ქ--რი რ-ცხ--- -ა------. ჩ--- ქ---- რ------ მ-------- ჩ-მ- ქ-ა-ი რ-ც-ა-ს მ-ნ-ა-ა-. ---------------------------- ჩემი ქმარი რეცხავს მანქანას. 0
c-emi kmari-r-t--hav- m-nka-a-. c---- k---- r-------- m-------- c-e-i k-a-i r-t-k-a-s m-n-a-a-. ------------------------------- chemi kmari retskhavs mankanas.
Děti umyjí kola. ბა-შ--ბი--მ--დ-ნ ველოს--ე-ე-ს. ბ------- წ------ ვ------------ ბ-ვ-ვ-ბ- წ-ე-დ-ნ ვ-ლ-ს-პ-დ-ბ-. ------------------------------ ბავშვები წმენდენ ველოსიპედებს. 0
bavs--e-i--s-m-nd-------si-'e-e-s. b-------- t-------- v------------- b-v-h-e-i t-'-e-d-n v-l-s-p-e-e-s- ---------------------------------- bavshvebi ts'menden velosip'edebs.
Babička zalije květiny. ბები- რწყ-ვ- ---ვილე--. ბ---- რ----- ყ--------- ბ-ბ-ა რ-ყ-ვ- ყ-ა-ი-ე-ს- ----------------------- ბებია რწყავს ყვავილებს. 0
bebia-rts'-av- -va---e--. b---- r------- q--------- b-b-a r-s-q-v- q-a-i-e-s- ------------------------- bebia rts'qavs qvavilebs.
Děti si uklidí dětský pokoj. ბა-შვე-- საბა-შ------ხ- -------ნ. ბ------- ს------- ო---- ა-------- ბ-ვ-ვ-ბ- ს-ბ-ვ-ვ- ო-ა-ს ა-ა-ე-ე-. --------------------------------- ბავშვები საბავშვო ოთახს ალაგებენ. 0
b-vshvebi-sabavsh-o ----hs al-g---n. b-------- s-------- o----- a-------- b-v-h-e-i s-b-v-h-o o-a-h- a-a-e-e-. ------------------------------------ bavshvebi sabavshvo otakhs alageben.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. ჩე---ქ--რ--თავი- -აწ-რ--ა--დას -ლ---ბს. ჩ--- ქ---- თ---- ს---- მ------ ა------- ჩ-მ- ქ-ა-ი თ-ვ-ს ს-წ-რ მ-გ-დ-ს ა-ა-ე-ს- --------------------------------------- ჩემი ქმარი თავის საწერ მაგიდას ალაგებს. 0
ch--i ---r- ---is s--s'er ---ida- --ag-bs. c---- k---- t---- s------ m------ a------- c-e-i k-a-i t-v-s s-t-'-r m-g-d-s a-a-e-s- ------------------------------------------ chemi kmari tavis sats'er magidas alagebs.
Dám prádlo do pračky. მ- ვ-ე--სა---ხ--ს-რეც--მ-ნქ-ნ-ში. მ- ვ--- ს------ ს----- მ--------- მ- ვ-ე- ს-რ-ც-ს ს-რ-ც- მ-ნ-ა-ა-ი- --------------------------------- მე ვდებ სარეცხს სარეცხ მანქანაში. 0
me--deb s-re---h- ----t--- m-nka-a-h-. m- v--- s-------- s------- m---------- m- v-e- s-r-t-k-s s-r-t-k- m-n-a-a-h-. -------------------------------------- me vdeb saretskhs saretskh mankanashi.
Pověsím prádlo. მე -ფენ-თ-----ლს. მ- ვ--- თ-------- მ- ვ-ე- თ-თ-ე-ლ-. ----------------- მე ვფენ თეთრეულს. 0
me --e--t--r-ul-. m- v--- t-------- m- v-e- t-t-e-l-. ----------------- me vpen tetreuls.
Vyžehlím prádlo. მ--ვ----ებ თ-თრეუ-ს. მ- ვ------ თ-------- მ- ვ-უ-ო-ბ თ-თ-ე-ლ-. -------------------- მე ვაუთოებ თეთრეულს. 0
me v-u--e--t----u--. m- v------ t-------- m- v-u-o-b t-t-e-l-. -------------------- me vautoeb tetreuls.
Okna jsou špinavá. ფა-ჯ---ი ჭ-ჭ--ა-ია. ფ------- ჭ--------- ფ-ნ-რ-ბ- ჭ-ჭ-ი-ნ-ა- ------------------- ფანჯრები ჭუჭყიანია. 0
p-n--e------uc-'-i----. p------- c------------- p-n-r-b- c-'-c-'-i-n-a- ----------------------- panjrebi ch'uch'qiania.
Podlaha je špinavá. ია-ა---ჭ-ჭ-ი--ია. ი----- ჭ--------- ი-ტ-კ- ჭ-ჭ-ი-ნ-ა- ----------------- იატაკი ჭუჭყიანია. 0
i--'ak'--c-------i-nia. i------- c------------- i-t-a-'- c-'-c-'-i-n-a- ----------------------- iat'ak'i ch'uch'qiania.
Nádobí je špinavé. ჭურჭე-ი ჭუ--ი--ი-. ჭ------ ჭ--------- ჭ-რ-ე-ი ჭ-ჭ-ი-ნ-ა- ------------------ ჭურჭელი ჭუჭყიანია. 0
ch'u----el--ch'u--'--a---. c---------- c------------- c-'-r-h-e-i c-'-c-'-i-n-a- -------------------------- ch'urch'eli ch'uch'qiania.
Kdo umyje okna? ვი- ----დს ფ---რებს? ვ-- წ----- ფ-------- ვ-ნ წ-ე-დ- ფ-ნ-რ-ბ-? -------------------- ვინ წმენდს ფანჯრებს? 0
v-n-t---e-ds--an--ebs? v-- t------- p-------- v-n t-'-e-d- p-n-r-b-? ---------------------- vin ts'mends panjrebs?
Kdo vyluxuje? ვი---ღ----მტ-ე-- --ვ--ს-სრ----? ვ-- ი---- მ----- მ------------- ვ-ნ ი-ე-ს მ-ვ-რ- მ-ვ-რ-ა-რ-ტ-თ- ------------------------------- ვინ იღებს მტვერს მტვერსასრუტით? 0
vi--i-he-s mt---rs mt'---s-sru--i-? v-- i----- m------ m--------------- v-n i-h-b- m-'-e-s m-'-e-s-s-u-'-t- ----------------------------------- vin ighebs mt'vers mt'versasrut'it?
Kdo umyje nádobí? ვინ-რე-ხა-ს ჭ--ჭე-ს? ვ-- რ------ ჭ------- ვ-ნ რ-ც-ა-ს ჭ-რ-ე-ს- -------------------- ვინ რეცხავს ჭურჭელს? 0
vi- --ts---v--ch--rc-'--s? v-- r-------- c----------- v-n r-t-k-a-s c-'-r-h-e-s- -------------------------- vin retskhavs ch'urch'els?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .