Konverzační příručka

cs Úklid   »   lt Tvarkymasis namuose

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [aštuoniolika]

Tvarkymasis namuose

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Ši----e- š--t--ien-s. Š------- š----------- Š-a-d-e- š-š-a-i-n-s- --------------------- Šiandien šeštadienis. 0
Dnes máme čas. Šiandi-n---es) turime--a-k-. Š------- (---- t----- l----- Š-a-d-e- (-e-) t-r-m- l-i-o- ---------------------------- Šiandien (mes) turime laiko. 0
Dnes uklidíme byt. Š--n---- -mes)-v-lo-- but-. Š------- (---- v----- b---- Š-a-d-e- (-e-) v-l-m- b-t-. --------------------------- Šiandien (mes) valome butą. 0
Já uklidím koupelnu. Aš valau / š----iu vo---. A- v---- / š------ v----- A- v-l-u / š-e-č-u v-n-ą- ------------------------- Aš valau / šveičiu vonią. 0
Můj manžel umyje auto. Man----r-----au---a-tomo-i-į. M--- v---- p----- a---------- M-n- v-r-s p-a-n- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Mano vyras plauna automobilį. 0
Děti umyjí kola. V--ka--v-lo --ir---us. V----- v--- d--------- V-i-a- v-l- d-i-a-i-s- ---------------------- Vaikai valo dviračius. 0
Babička zalije květiny. S-n-l--lais-o gėl-s. S----- l----- g----- S-n-l- l-i-t- g-l-s- -------------------- Senelė laisto gėles. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Vaikai t---ko--aik- k--b-r-. V----- t----- v---- k------- V-i-a- t-a-k- v-i-ų k-m-a-į- ---------------------------- Vaikai tvarko vaikų kambarį. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Ma----yras----------vo r----ą-- -t-lą. M--- v---- t----- s--- r------- s----- M-n- v-r-s t-a-k- s-v- r-š-m-j- s-a-ą- -------------------------------------- Mano vyras tvarko savo rašomąjį stalą. 0
Dám prádlo do pračky. (-š--de-u sk-l-----------a--y--ę. (--- d--- s--------- į s--------- (-š- d-d- s-a-b-n-u- į s-a-b-k-ę- --------------------------------- (Aš) dedu skalbinius į skalbyklę. 0
Pověsím prádlo. (-š----i--st-u-ska-bi-ius. (--- d-------- s---------- (-š- d-i-u-t-u s-a-b-n-u-. -------------------------- (Aš) džiaustau skalbinius. 0
Vyžehlím prádlo. (A-) l----u-s-a---n-us. (--- l----- s---------- (-š- l-g-n- s-a-b-n-u-. ----------------------- (Aš) lyginu skalbinius. 0
Okna jsou špinavá. L----i--y-a) -e---rū-. L----- (---- n-------- L-n-a- (-r-) n-š-a-ū-. ---------------------- Langai (yra) nešvarūs. 0
Podlaha je špinavá. Gr-ndys--y--) n---ar---. G------ (---- n--------- G-i-d-s (-r-) n-š-a-i-s- ------------------------ Grindys (yra) nešvarios. 0
Nádobí je špinavé. I-d-i -------e-va---. I---- (---- n-------- I-d-i (-r-) n-š-a-ū-. --------------------- Indai (yra) nešvarūs. 0
Kdo umyje okna? K----a-o-l-ngu-? K-- v--- l------ K-s v-l- l-n-u-? ---------------- Kas valo langus? 0
Kdo vyluxuje? K-s-siu---- du-k--? K-- s------ d------ K-s s-u-b-a d-l-e-? ------------------- Kas siurbia dulkes? 0
Kdo umyje nádobí? K-s-pla-n---nd--? K-- p----- i----- K-s p-a-n- i-d-s- ----------------- Kas plauna indus? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .