Я --а----іл---у-в--р---н---аш---.
Я к____ б______ в п______ м______
Я к-а-у б-л-з-у в п-а-ь-у м-ш-н-.
---------------------------------
Я кладу білизну в пральну машину. 0 YA-k-adu--il---- v pra--nu m-shy-u.Y_ k____ b______ v p______ m_______Y- k-a-u b-l-z-u v p-a-ʹ-u m-s-y-u------------------------------------YA kladu bilyznu v pralʹnu mashynu.
Cizí jazyky jsou stále důležitější.
To platí i v profesionálním životě.
Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje.
I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky.
Nejlépe již v mládí.
Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol.
Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější.
Začít s učením tak brzy, má své výhody.
Je to dáno vývojem našeho mozku.
Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky.
Neuronální sítě nám pomáhají při učení.
Později se nové struktury vytvářejí obtížněji.
Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.
Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat.
Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe.
Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují.
Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje.
Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně.
Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné.
Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté.
Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům.
Děti se většinou učí cizí jazyky rády.
A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí.
Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu.
Ze znalosti jazyků potom profitují celý život.
Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky.
Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně.
Je jim jedno, jestli si pamatují
hello, ciao
nebo
néih hóu
.