Konverzační příručka

cs Úklid   »   ro Curăţenia în casă

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [optsprezece]

Curăţenia în casă

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Dnes je sobota. A--ă-i e--- ---b---. A----- e--- s------- A-t-z- e-t- s-m-ă-ă- -------------------- Astăzi este sâmbătă. 0
Dnes máme čas. As--zi -v------p. A----- a--- t---- A-t-z- a-e- t-m-. ----------------- Astăzi avem timp. 0
Dnes uklidíme byt. A--ăz- ---ăţ-m l--uinţ-. A----- c------ l-------- A-t-z- c-r-ţ-m l-c-i-ţ-. ------------------------ Astăzi curăţăm locuinţa. 0
Já uklidím koupelnu. E- --răţ ----. E- c---- b---- E- c-r-ţ b-i-. -------------- Eu curăţ baia. 0
Můj manžel umyje auto. S-ţu--m-- s------aşin-. S---- m-- s---- m------ S-ţ-l m-u s-a-ă m-ş-n-. ----------------------- Soţul meu spală maşina. 0
Děti umyjí kola. C--i---cur-----i-i-lete--. C----- c----- b----------- C-p-i- c-r-ţ- b-c-c-e-e-e- -------------------------- Copiii curăţă bicicletele. 0
Babička zalije květiny. Bu-ic---d- f-----e. B----- u-- f------- B-n-c- u-ă f-o-i-e- ------------------- Bunica udă florile. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Co---i---râng -- ---era -opi-l--. C----- s----- î- c----- c-------- C-p-i- s-r-n- î- c-m-r- c-p-i-o-. --------------------------------- Copiii strâng în camera copiilor. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. S---l meu --i --------p--b--ou. S---- m-- î-- s------ p- b----- S-ţ-l m-u î-i s-r-n-e p- b-r-u- ------------------------------- Soţul meu îşi strânge pe birou. 0
Dám prádlo do pračky. Eu---- -ufel---n maşi-a-de-sp-lat. E- b-- r----- î- m----- d- s------ E- b-g r-f-l- î- m-ş-n- d- s-ă-a-. ---------------------------------- Eu bag rufele în maşina de spălat. 0
Pověsím prádlo. Eu -nti---ru-ele. E- î----- r------ E- î-t-n- r-f-l-. ----------------- Eu întind rufele. 0
Vyžehlím prádlo. E---a-----fele. E- c--- r------ E- c-l- r-f-l-. --------------- Eu calc rufele. 0
Okna jsou špinavá. F---s-r-l--s-----urdar-. F--------- s--- m------- F-r-s-r-l- s-n- m-r-a-e- ------------------------ Ferestrele sunt murdare. 0
Podlaha je špinavá. P-deau----te-m-r---ă. P------ e--- m------- P-d-a-a e-t- m-r-a-ă- --------------------- Podeaua este murdară. 0
Nádobí je špinavé. Va-e-e ---t----d---. V----- s--- m------- V-s-l- s-n- m-r-a-e- -------------------- Vasele sunt murdare. 0
Kdo umyje okna? C--e---ră-ă-f-re---ele? C--- c----- f---------- C-n- c-r-ţ- f-r-s-r-l-? ----------------------- Cine curăţă ferestrele? 0
Kdo vyluxuje? C-n- a-pi-ă p-afu-? C--- a----- p------ C-n- a-p-r- p-a-u-? ------------------- Cine aspiră praful? 0
Kdo umyje nádobí? Ci-- s--lă---s--e? C--- s---- v------ C-n- s-a-ă v-s-l-? ------------------ Cine spală vasele? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .