Konverzační příručka

cs Úklid   »   no Husvask

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [atten]

Husvask

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Dnes je sobota. I da---r--e- --r-a-. I d-- e- d-- l------ I d-g e- d-t l-r-a-. -------------------- I dag er det lørdag. 0
Dnes máme čas. I dag-ha-----tid. I d-- h-- v- t--- I d-g h-r v- t-d- ----------------- I dag har vi tid. 0
Dnes uklidíme byt. I-dag-vasker -- l--li-h--e-. I d-- v----- v- l----------- I d-g v-s-e- v- l-i-i-h-t-n- ---------------------------- I dag vasker vi leiligheten. 0
Já uklidím koupelnu. Je- v--k-- -ad--. J-- v----- b----- J-g v-s-e- b-d-t- ----------------- Jeg vasker badet. 0
Můj manžel umyje auto. Ma-nen --n--a-k-----len. M----- m-- v----- b----- M-n-e- m-n v-s-e- b-l-n- ------------------------ Mannen min vasker bilen. 0
Děti umyjí kola. B-rna v---e---------. B---- v----- s------- B-r-a v-s-e- s-k-e-e- --------------------- Barna vasker syklene. 0
Babička zalije květiny. B--tem-- va-ner b--m-te--. B------- v----- b--------- B-s-e-o- v-n-e- b-o-s-e-e- -------------------------- Bestemor vanner blomstene. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. B--n- ry-de---å-romme- sit-. B---- r----- p- r----- s---- B-r-a r-d-e- p- r-m-e- s-t-. ---------------------------- Barna rydder på rommet sitt. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Ma---n m-- --dder-p- --r---bo-d-t---tt. M----- m-- r----- p- s----------- s---- M-n-e- m-n r-d-e- p- s-r-v-b-r-e- s-t-. --------------------------------------- Mannen min rydder på skrivebordet sitt. 0
Dám prádlo do pračky. Jeg--ut--r-tøy--n- ---a-ke-a---n--. J-- p----- t-- i-- i v------------- J-g p-t-e- t-y i-n i v-s-e-a-k-n-n- ----------------------------------- Jeg putter tøy inn i vaskemaskinen. 0
Pověsím prádlo. Jeg----g--------ø-. J-- h----- o-- t--- J-g h-n-e- o-p t-y- ------------------- Jeg henger opp tøy. 0
Vyžehlím prádlo. J-- --ryker ---. J-- s------ t--- J-g s-r-k-r t-y- ---------------- Jeg stryker tøy. 0
Okna jsou špinavá. V--du-n- e---ki--e. V------- e- s------ V-n-u-n- e- s-i-n-. ------------------- Vinduene er skitne. 0
Podlaha je špinavá. Gulve- er--kitten-. G----- e- s-------- G-l-e- e- s-i-t-n-. ------------------- Gulvet er skittent. 0
Nádobí je špinavé. O-pva-ke-----sk-t-en. O-------- e- s------- O-p-a-k-n e- s-i-t-n- --------------------- Oppvasken er skitten. 0
Kdo umyje okna? H-e- --s-e-----du-ne? H--- v----- v-------- H-e- v-s-e- v-n-u-n-? --------------------- Hvem vasker vinduene? 0
Kdo vyluxuje? Hvem st-v-uge-? H--- s--------- H-e- s-ø-s-g-r- --------------- Hvem støvsuger? 0
Kdo umyje nádobí? Hv-----r----v--k--? H--- t-- o--------- H-e- t-r o-p-a-k-n- ------------------- Hvem tar oppvasken? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .