Konverzační příručka

cs Úklid   »   be Прыбіранне ў доме

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [васемнаццаць]

18 [vasemnatstsats’]

Прыбіранне ў доме

[Prybіranne u dome]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Сёння-----та. С---- с------ С-н-я с-б-т-. ------------- Сёння субота. 0
Senn-a-s-bo-a. S----- s------ S-n-y- s-b-t-. -------------- Sennya subota.
Dnes máme čas. С---- ў --с-ёсц- -оль-ы час. С---- ў н-- ё--- в----- ч--- С-н-я ў н-с ё-ц- в-л-н- ч-с- ---------------------------- Сёння ў нас ёсць вольны час. 0
Se-ny--- -as----ts’-vol’-y--ha-. S----- u n-- y----- v----- c---- S-n-y- u n-s y-s-s- v-l-n- c-a-. -------------------------------- Sennya u nas yosts’ vol’ny chas.
Dnes uklidíme byt. С---я м- -р-б------у --атэры. С---- м- п-------- у к------- С-н-я м- п-ы-і-а-м у к-а-э-ы- ----------------------------- Сёння мы прыбіраем у кватэры. 0
Sen-ya-m-------r-em-u kv-tery. S----- m- p-------- u k------- S-n-y- m- p-y-і-a-m u k-a-e-y- ------------------------------ Sennya my prybіraem u kvatery.
Já uklidím koupelnu. Я-п-ы--раю-я-ў----н---п-коі. Я п--------- ў в----- п----- Я п-ы-і-а-с- ў в-н-ы- п-к-і- ---------------------------- Я прыбіраюся ў ванным пакоі. 0
Y- p--b--ayu--- - v--ny- -ak-і. Y- p----------- u v----- p----- Y- p-y-і-a-u-y- u v-n-y- p-k-і- ------------------------------- Ya prybіrayusya u vannym pakoі.
Můj manžel umyje auto. Мой-муж--ы- м-шын-. М-- м-- м-- м------ М-й м-ж м-е м-ш-н-. ------------------- Мой муж мые машыну. 0
M-y-muzh---e ma-hy-u. M-- m--- m-- m------- M-y m-z- m-e m-s-y-u- --------------------- Moy muzh mye mashynu.
Děti umyjí kola. Д-е-і-м--ць-в-л--iп---. Д---- м---- в---------- Д-е-і м-ю-ь в-л-с-п-д-. ----------------------- Дзеці мыюць веласiпеды. 0
D-e--і m--ut---v--as--ed-. D----- m------ v---------- D-e-s- m-y-t-’ v-l-s-p-d-. -------------------------- Dzetsі myyuts’ velasipedy.
Babička zalije květiny. Ба---я------а- к--т-і. Б----- п------ к------ Б-б-л- п-л-в-е к-е-к-. ---------------------- Бабуля палівае кветкі. 0
Ba---ya p--іva--kvetk-. B------ p------ k------ B-b-l-a p-l-v-e k-e-k-. ----------------------- Babulya palіvae kvetkі.
Děti si uklidí dětský pokoj. Д---- --ыб-раюц-а ў -зі----- -----. Д---- п---------- ў д------- п----- Д-е-і п-ы-і-а-ц-а ў д-і-я-ы- п-к-і- ----------------------------------- Дзеці прыбіраюцца ў дзіцячым пакоі. 0
Dzets----y-іr--ut--sa-- d-іtsya--ym pa---. D----- p------------- u d---------- p----- D-e-s- p-y-і-a-u-s-s- u d-і-s-a-h-m p-k-і- ------------------------------------------ Dzetsі prybіrayutstsa u dzіtsyachym pakoі.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. М----у- --ыб--а-ц-- н-----ьмо-ы--с-ал-. М-- м-- п---------- н- п-------- с----- М-й м-ж п-ы-і-а-ц-а н- п-с-м-в-м с-а-е- --------------------------------------- Мой муж прыбіраецца на пісьмовым стале. 0
Moy----h-p-ybіra-ts--- -- ---’mo----stal-. M-- m--- p------------ n- p-------- s----- M-y m-z- p-y-і-a-t-t-a n- p-s-m-v-m s-a-e- ------------------------------------------ Moy muzh prybіraetstsa na pіs’movym stale.
Dám prádlo do pračky. Я-к---- --л---у---пр----у- -ашыну. Я к---- б------ ў п------- м------ Я к-а-у б-л-з-у ў п-а-ь-у- м-ш-н-. ---------------------------------- Я кладу бялізну ў пральную машыну. 0
Ya k--d- --alіz---u -r-l’n-y- mash-nu. Y- k---- b------- u p-------- m------- Y- k-a-u b-a-і-n- u p-a-’-u-u m-s-y-u- -------------------------------------- Ya kladu byalіznu u pral’nuyu mashynu.
Pověsím prádlo. Я--аз--шв-ю бялі-ну. Я р-------- б------- Я р-з-е-в-ю б-л-з-у- -------------------- Я развешваю бялізну. 0
Y- -az-es-v--u --al-znu. Y- r---------- b-------- Y- r-z-e-h-a-u b-a-і-n-. ------------------------ Ya razveshvayu byalіznu.
Vyžehlím prádlo. Я п-------ялі---. Я п----- б------- Я п-а-у- б-л-з-у- ----------------- Я прасую бялізну. 0
Ya p--su-u-by---z-u. Y- p------ b-------- Y- p-a-u-u b-a-і-n-. -------------------- Ya prasuyu byalіznu.
Okna jsou špinavá. В-----б-у--ы-. В---- б------- В-к-ы б-у-н-я- -------------- Вокны брудныя. 0
Vokn- b---n---. V---- b-------- V-k-y b-u-n-y-. --------------- Vokny brudnyya.
Podlaha je špinavá. П--лог--бру-н--. П------ б------- П-д-о-а б-у-н-я- ---------------- Падлога брудная. 0
Pad--ga--r-dna--. P------ b-------- P-d-o-a b-u-n-y-. ----------------- Padloga brudnaya.
Nádobí je špinavé. П-су- -руд-ы. П---- б------ П-с-д б-у-н-. ------------- Посуд брудны. 0
Po-u---rud-y. P---- b------ P-s-d b-u-n-. ------------- Posud brudny.
Kdo umyje okna? Хт- -а--е в-к-ы? Х-- п---- в----- Х-о п-м-е в-к-ы- ---------------- Хто памые вокны? 0
Kh-o--a----vo-ny? K--- p---- v----- K-t- p-m-e v-k-y- ----------------- Khto pamye vokny?
Kdo vyluxuje? Х-о -у-зе п---с--і--? Х-- б---- п---------- Х-о б-д-е п-л-с-с-ц-? --------------------- Хто будзе пыласосіць? 0
K--o-b-d-e-p--a--s---’? K--- b---- p----------- K-t- b-d-e p-l-s-s-t-’- ----------------------- Khto budze pylasosіts’?
Kdo umyje nádobí? Х-о-п-мые п--уд? Х-- п---- п----- Х-о п-м-е п-с-д- ---------------- Хто памые посуд? 0
K-to -a--e p-s-d? K--- p---- p----- K-t- p-m-e p-s-d- ----------------- Khto pamye posud?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .