Konverzační příručka

cs Úklid   »   eo Dompurigado

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [dek ok]

Dompurigado

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Dnes je sobota. H-d--ŭ e--a---aba--. Hodiaŭ estas sabato. H-d-a- e-t-s s-b-t-. -------------------- Hodiaŭ estas sabato. 0
Dnes máme čas. Ho--aŭ ni-h--as-temp-n. Hodiaŭ ni havas tempon. H-d-a- n- h-v-s t-m-o-. ----------------------- Hodiaŭ ni havas tempon. 0
Dnes uklidíme byt. Hodi---ni --r-gad-s la--oĝ-jo-. Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon. H-d-a- n- p-r-g-d-s l- l-ĝ-j-n- ------------------------------- Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon. 0
Já uklidím koupelnu. M-----ig-d---la-ban----ron. Mi purigadas la banĉambron. M- p-r-g-d-s l- b-n-a-b-o-. --------------------------- Mi purigadas la banĉambron. 0
Můj manžel umyje auto. M-a ed-o -ava- la-aŭton. Mia edzo lavas la aŭton. M-a e-z- l-v-s l- a-t-n- ------------------------ Mia edzo lavas la aŭton. 0
Děti umyjí kola. La i-----j-----ga-as--- ---ikloj-. La infanoj purigadas la biciklojn. L- i-f-n-j p-r-g-d-s l- b-c-k-o-n- ---------------------------------- La infanoj purigadas la biciklojn. 0
Babička zalije květiny. Av--j- ----m-s l- --o--jn. Avinjo akvumas la florojn. A-i-j- a-v-m-s l- f-o-o-n- -------------------------- Avinjo akvumas la florojn. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. L- -n--n---ord-ga- ---i-f-n-amb--n. La infanoj ordigas la infanĉambron. L- i-f-n-j o-d-g-s l- i-f-n-a-b-o-. ----------------------------------- La infanoj ordigas la infanĉambron. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. M-- ---- -rd-ga--s-an s--i-ota-l-n. Mia edzo ordigas sian skribotablon. M-a e-z- o-d-g-s s-a- s-r-b-t-b-o-. ----------------------------------- Mia edzo ordigas sian skribotablon. 0
Dám prádlo do pračky. M- -ni-as-la lavo---o- -- l---a--aŝ-no-. Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon. M- e-i-a- l- l-v-t-ĵ-n e- l- l-v-a-i-o-. ---------------------------------------- Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon. 0
Pověsím prádlo. M- -ten--- -- s---got-n---vi-aĵo-. Mi etendas la sekigotan lavitaĵon. M- e-e-d-s l- s-k-g-t-n l-v-t-ĵ-n- ---------------------------------- Mi etendas la sekigotan lavitaĵon. 0
Vyžehlím prádlo. M--g----- la--a-i----n. Mi gladas la lavitaĵon. M- g-a-a- l- l-v-t-ĵ-n- ----------------------- Mi gladas la lavitaĵon. 0
Okna jsou špinavá. La-f-ne-tro------- --l-u--j. La fenestroj estas malpuraj. L- f-n-s-r-j e-t-s m-l-u-a-. ---------------------------- La fenestroj estas malpuraj. 0
Podlaha je špinavá. L---la--o -s--s-malpu--. La planko estas malpura. L- p-a-k- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La planko estas malpura. 0
Nádobí je špinavé. L- -a-a-o est-s ------a. La vazaro estas malpura. L- v-z-r- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La vazaro estas malpura. 0
Kdo umyje okna? K-u-p--iga--- la fen-------? Kiu purigadas la fenestrojn? K-u p-r-g-d-s l- f-n-s-r-j-? ---------------------------- Kiu purigadas la fenestrojn? 0
Kdo vyluxuje? K-- pol--s---s? Kiu polvosuĉas? K-u p-l-o-u-a-? --------------- Kiu polvosuĉas? 0
Kdo umyje nádobí? Kiu -ava------a-ar--? Kiu lavas la vazaron? K-u l-v-s l- v-z-r-n- --------------------- Kiu lavas la vazaron? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .