Konverzační příručka

cs Osoby   »   be асобы

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [адзін]

1 [adzіn]

асобы

[asoby]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
já яя я я - я 0
y- y- y- -- ya
já a ty я----ы я і т- я і т- ------ я і ты 0
ya-і--y y- і t- y- і t- ------- ya і ty
my oba / my obě мы--б-е м- а--- м- а-о- ------- мы абое 0
my ---e m- a--- m- a-o- ------- my aboe
on ё- ё- ё- -- ён 0
-n e- e- -- en
on a ona ён і --а ё- і я-- ё- і я-а -------- ён і яна 0
en-і y-na e- і y--- e- і y-n- --------- en і yana
oni oba / ony obě ян- а-ое я-- а--- я-ы а-о- -------- яны абое 0
ya-y-a-oe y--- a--- y-n- a-o- --------- yany aboe
muž м--ч--а м------ м-ж-ы-а ------- мужчына 0
m--hchy-a m-------- m-z-c-y-a --------- muzhchyna
žena жан-ы-а ж------ ж-н-ы-а ------- жанчына 0
zha-c--na z-------- z-a-c-y-a --------- zhanchyna
dítě дзіця д---- д-і-я ----- дзіця 0
dz--s-a d------ d-і-s-a ------- dzіtsya
rodina ся-’я с---- с-м-я ----- сям’я 0
s-am-ya s------ s-a-’-a ------- syam’ya
moje rodina мая---м’я м-- с---- м-я с-м-я --------- мая сям’я 0
may----am’ya m--- s------ m-y- s-a-’-a ------------ maya syam’ya
Moje rodina je tady. М-- ся--я тут. М-- с---- т--- М-я с-м-я т-т- -------------- Мая сям’я тут. 0
M----s--m-ya t--. M--- s------ t--- M-y- s-a-’-a t-t- ----------------- Maya syam’ya tut.
Jsem tady. Я---т. Я т--- Я т-т- ------ Я тут. 0
Y- -u-. Y- t--- Y- t-t- ------- Ya tut.
Jsi tady. Ты-тут. Т- т--- Т- т-т- ------- Ты тут. 0
T- tut. T- t--- T- t-t- ------- Ty tut.
On je tady a ona je tady. Ён т--- --я-а-тут. Ё- т--- і я-- т--- Ё- т-т- і я-а т-т- ------------------ Ён тут, і яна тут. 0
En-tu-, - y-n-----. E- t--- і y--- t--- E- t-t- і y-n- t-t- ------------------- En tut, і yana tut.
Jsme tady. Мы ---. М- т--- М- т-т- ------- Мы тут. 0
My-t--. M- t--- M- t-t- ------- My tut.
Jste tady. В- --т. В- т--- В- т-т- ------- Вы тут. 0
V- -ut. V- t--- V- t-t- ------- Vy tut.
Všichni jsou tady. Я-ы------у-. Я-- ў-- т--- Я-ы ў-е т-т- ------------ Яны ўсе тут. 0
Yan- --e t-t. Y--- u-- t--- Y-n- u-e t-t- ------------- Yany use tut.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!