Konverzační příručka

cs Osoby   »   ti ሰባት

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ሓደ]

1 [ḥade]

ሰባት

[sebati]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
já ኣ- ኣ- ኣ- -- ኣነ 0
a-e a-- a-e --- ane
já a ty ኣነን---ስ-ን ኣ--- ን--- ኣ-ን- ን-ኻ- --------- ኣነን/ ንስኻን 0
ane-i/ nis-ẖ--i a----- n-------- a-e-i- n-s-h-a-i ---------------- aneni/ nisiẖani
my oba / my obě ንሕና---ተና ን-- ክ--- ን-ና ክ-ተ- -------- ንሕና ክልተና 0
n-ḥ-n--k----ena n------ k------- n-h-i-a k-l-t-n- ---------------- niḥina kilitena
on -ሱ ን- ን- -- ንሱ 0
ni-u n--- n-s- ---- nisu
on a ona ንሱን --ን ን-- ን-- ን-ን ን-ን ------- ንሱን ንሳን 0
nis-ni n-sani n----- n----- n-s-n- n-s-n- ------------- nisuni nisani
oni oba / ony obě ን-ቶም -ል-ኦም ን--- ክ---- ን-ቶ- ክ-ተ-ም ---------- ንሳቶም ክልተኦም 0
n---to-i kilit----i n------- k--------- n-s-t-m- k-l-t-’-m- ------------------- nisatomi kilite’omi
muž እቲ ሰብ-ይ እ- ሰ--- እ- ሰ-ኣ- ------- እቲ ሰብኣይ 0
i----ebi---i i-- s------- i-ī s-b-’-y- ------------ itī sebi’ayi
žena እታ--በይቲ እ- ሰ--- እ- ሰ-ይ- ------- እታ ሰበይቲ 0
i-- s--e-i-ī i-- s------- i-a s-b-y-t- ------------ ita sebeyitī
dítě እቲ/-ታ --ዓ እ---- ቆ-- እ-/-ታ ቆ-ዓ --------- እቲ/እታ ቆልዓ 0
itī-i-a ----i‘a i------ k------ i-ī-i-a k-o-i-a --------------- itī/ita k’oli‘a
rodina ሓ--ስ--ቤት ሓ- ስ---- ሓ- ስ-ራ-ት -------- ሓደ ስድራቤት 0
h-a-e-s----a--ti h---- s--------- h-a-e s-d-r-b-t- ---------------- ḥade sidirabēti
moje rodina ናተ- ስ---ት(ስ-ራቤ-ይ) ና-- ስ------------ ና-ይ ስ-ራ-ት-ስ-ራ-ተ-) ----------------- ናተይ ስድራቤት(ስድራቤተይ) 0
natey---i-ir-b-t-(sidira-ē-e--) n----- s----------------------- n-t-y- s-d-r-b-t-(-i-i-a-ē-e-i- ------------------------------- nateyi sidirabēti(sidirabēteyi)
Moje rodina je tady. ና-- --ራ-- -ብ- --ዉ። ና-- ስ---- ኣ-- ኣ--- ና-ይ ስ-ራ-ት ኣ-ዚ ኣ-ዉ- ------------------ ናተይ ስድራቤት ኣብዚ ኣለዉ። 0
na-ey--s--i------ ab--ī al-wu። n----- s--------- a---- a----- n-t-y- s-d-r-b-t- a-i-ī a-e-u- ------------------------------ nateyi sidirabēti abizī alewu።
Jsem tady. ኣነ --ዚ ኣሎ-። ኣ- ኣ-- ኣ--- ኣ- ኣ-ዚ ኣ-ኹ- ----------- ኣነ ኣብዚ ኣሎኹ። 0
a----b--ī a-o---። a-- a---- a------ a-e a-i-ī a-o-̱-። ----------------- ane abizī aloẖu።
Jsi tady. ን-ኻ-ኣ---ኣሎኻ። ን-- ኣ-- ኣ--- ን-ኻ ኣ-ዚ ኣ-ኻ- ------------ ንስኻ ኣብዚ ኣሎኻ። 0
n-s-ẖa----zī--lo---። n------ a---- a------ n-s-h-a a-i-ī a-o-̱-። --------------------- nisiẖa abizī aloẖa።
On je tady a ona je tady. ን- --ዚ-ኣ- -ምኡ-ው--ን---ብዚ --። ን- ኣ-- ኣ- ከ----- ን- ኣ-- ኣ-- ን- ኣ-ዚ ኣ- ከ-ኡ-ው- ን- ኣ-ዚ ኣ-። --------------------------- ንሱ ኣብዚ ኣሎ ከምኡ’ውን ንሳ ኣብዚ ኣላ። 0
n-su -bi---a---k--i’---i---ni---a-izī -la። n--- a---- a-- k---------- n--- a---- a--- n-s- a-i-ī a-o k-m-’-’-i-i n-s- a-i-ī a-a- ------------------------------------------ nisu abizī alo kemi’u’wini nisa abizī ala።
Jsme tady. ን-ና -ብዚ-ኣ-ና። ን-- ኣ-- ኣ--- ን-ና ኣ-ዚ ኣ-ና- ------------ ንሕና ኣብዚ ኣሎና። 0
n----na -bi-ī---o--። n------ a---- a----- n-h-i-a a-i-ī a-o-a- -------------------- niḥina abizī alona።
Jste tady. ን-ኻት-- ኣብ----ኹም። ን----- ኣ-- ኣ---- ን-ኻ-ኩ- ኣ-ዚ ኣ-ኹ-። ---------------- ንስኻትኩም ኣብዚ ኣሎኹም። 0
n---h-at-k-mi a-izī-a----um-። n------------ a---- a-------- n-s-h-a-i-u-i a-i-ī a-o-̱-m-። ----------------------------- nisiẖatikumi abizī aloẖumi።
Všichni jsou tady. ንሳ---ኩሎም-ኣ-ዚ--ለው። ን--- ኩ-- ኣ-- ኣ--- ን-ቶ- ኩ-ም ኣ-ዚ ኣ-ው- ----------------- ንሳቶም ኩሎም ኣብዚ ኣለው። 0
ni----m--ku-omi -bi-- -lewi። n------- k----- a---- a----- n-s-t-m- k-l-m- a-i-ī a-e-i- ---------------------------- nisatomi kulomi abizī alewi።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!