Konverzační příručka

cs Osoby   »   te వ్యక్తులు

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ఒకటి]

1 [Okaṭi]

వ్యక్తులు

[Vyaktulu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
já న-ను న--- న-న- ---- నేను 0
N--u N--- N-n- ---- Nēnu
já a ty న----మరియ- నువ్-ు న--- మ---- న----- న-న- మ-ి-ు న-వ-వ- ----------------- నేను మరియు నువ్వు 0
Nē-----r-yu nu--u N--- m----- n---- N-n- m-r-y- n-v-u ----------------- Nēnu mariyu nuvvu
my oba / my obě మ- ఇద్--ం మ- ఇ----- మ- ఇ-్-ర- --------- మన ఇద్దరం 0
Mana i--araṁ M--- i------ M-n- i-d-r-ṁ ------------ Mana iddaraṁ
on అ--ు అ--- అ-న- ---- అతను 0
At--u A---- A-a-u ----- Atanu
on a ona అతన- --ి-----ె అ--- మ---- ఆ-- అ-న- మ-ి-ు ఆ-ె -------------- అతను మరియు ఆమె 0
A-an- -ar--u ā-e A---- m----- ā-- A-a-u m-r-y- ā-e ---------------- Atanu mariyu āme
oni oba / ony obě వ------రూ వ-------- వ-ర-ద-ద-ూ --------- వారిద్దరూ 0
V---ddarū V-------- V-r-d-a-ū --------- Vāriddarū
muž పుర--ు-ు ప------- ప-ర-ష-డ- -------- పురుషుడు 0
P-r--uḍu P------- P-r-ṣ-ḍ- -------- Puruṣuḍu
žena స--్రీ స----- స-త-ర- ------ స్త్రీ 0
S--ī S--- S-r- ---- Strī
dítě ప--్---డు ప-------- ప-ల-ల-ా-ు --------- పిల్లవాడు 0
P-l--v--u P-------- P-l-a-ā-u --------- Pillavāḍu
rodina క--ుం-ం క------ క-ట-ం-ం ------- కుటుంబం 0
Ku--mb-ṁ K------- K-ṭ-m-a- -------- Kuṭumbaṁ
moje rodina న- క-టు-బం న- క------ న- క-ట-ం-ం ---------- నా కుటుంబం 0
Nā-----mbaṁ N- k------- N- k-ṭ-m-a- ----------- Nā kuṭumbaṁ
Moje rodina je tady. నా క-టుం-ం --్క- --ది న- క------ ఇ---- ఉ--- న- క-ట-ం-ం ఇ-్-డ ఉ-ద- --------------------- నా కుటుంబం ఇక్కడ ఉంది 0
N- -uṭumb---i-kaḍa u--i N- k------- i----- u--- N- k-ṭ-m-a- i-k-ḍ- u-d- ----------------------- Nā kuṭumbaṁ ikkaḍa undi
Jsem tady. న--ు ఇక్-డ--న-నాను న--- ఇ---- ఉ------ న-న- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ నేను ఇక్కడ ఉన్నాను 0
N-nu-ik-aḍ- u-n--u N--- i----- u----- N-n- i-k-ḍ- u-n-n- ------------------ Nēnu ikkaḍa unnānu
Jsi tady. న---వు ఇ-----ఉన----ు న----- ఇ---- ఉ------ న-వ-వ- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు -------------------- నువ్వు ఇక్కడ ఉన్నావు 0
Nu-----kka-a-un---u N---- i----- u----- N-v-u i-k-ḍ- u-n-v- ------------------- Nuvvu ikkaḍa unnāvu
On je tady a ona je tady. అ---,---- -------న--ారు అ---- ఆ-- ఇ---- ఉ------ అ-న-, ఆ-ె ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ----------------------- అతను, ఆమె ఇక్కడ ఉన్నారు 0
A-an-,---e-ik---a -nnāru A----- ā-- i----- u----- A-a-u- ā-e i-k-ḍ- u-n-r- ------------------------ Atanu, āme ikkaḍa unnāru
Jsme tady. మేమ---క్క- ఉ--న--ు మ--- ఇ---- ఉ------ మ-మ- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ మేము ఇక్కడ ఉన్నాము 0
Mēm--ikk--a unn--u M--- i----- u----- M-m- i-k-ḍ- u-n-m- ------------------ Mēmu ikkaḍa unnāmu
Jste tady. మ-ర- --్-డ ఉన---రు మ--- ఇ---- ఉ------ మ-ర- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ మీరు ఇక్కడ ఉన్నారు 0
M-r--i-k-ḍa-u-n-ru M--- i----- u----- M-r- i-k-ḍ- u-n-r- ------------------ Mīru ikkaḍa unnāru
Všichni jsou tady. వ-ళ-ల---- --్-డ -న-నారు వ-------- ఇ---- ఉ------ వ-ళ-ల-ద-ూ ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ----------------------- వాళ్లందరూ ఇక్కడ ఉన్నారు 0
V--l---a-ū-i-kaḍ- -n---u V--------- i----- u----- V-ḷ-a-d-r- i-k-ḍ- u-n-r- ------------------------ Vāḷlandarū ikkaḍa unnāru

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!