Konverzační příručka

cs Osoby   »   sr Лица

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [један]

1 [jedan]

Лица

[Lica]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
já -а ј- ј- -- ја 0
-a j- j- -- ja
já a ty ја-и--и ј- и т- ј- и т- ------- ја и ти 0
ja-i-ti j- i t- j- i t- ------- ja i ti
my oba / my obě н-- д-о-е н-- д---- н-с д-о-е --------- нас двоје 0
n---dvo-e n-- d---- n-s d-o-e --------- nas dvoje
on о- о- о- -- он 0
o- o- o- -- on
on a ona он --о-а о- и о-- о- и о-а -------- он и она 0
on i o-a o- i o-- o- i o-a -------- on i ona
oni oba / ony obě њих д---е њ-- д---- њ-х д-о-е --------- њих двоје 0
nj-h-d-oje n--- d---- n-i- d-o-e ---------- njih dvoje
muž муш-ар-ц м------- м-ш-а-а- -------- мушкарац 0
muš-ar-c m------- m-š-a-a- -------- muškarac
žena ж-на ж--- ж-н- ---- жена 0
žena ž--- ž-n- ---- žena
dítě де-е д--- д-т- ---- дете 0
d-te d--- d-t- ---- dete
rodina ј---а-по---ица ј---- п------- ј-д-а п-р-д-ц- -------------- једна породица 0
j-d-a-p----i-a j---- p------- j-d-a p-r-d-c- -------------- jedna porodica
moje rodina м-ј----р-д--а м--- п------- м-ј- п-р-д-ц- ------------- моја породица 0
mo-----ro---a m--- p------- m-j- p-r-d-c- ------------- moja porodica
Moje rodina je tady. М-ја ---о--ц- -е--вде. М--- п------- ј- о---- М-ј- п-р-д-ц- ј- о-д-. ---------------------- Моја породица је овде. 0
Moj- -oro-i-a je-ovde. M--- p------- j- o---- M-j- p-r-d-c- j- o-d-. ---------------------- Moja porodica je ovde.
Jsem tady. Ја---- --д-. Ј- с-- о---- Ј- с-м о-д-. ------------ Ја сам овде. 0
Ja sam ov-e. J- s-- o---- J- s-m o-d-. ------------ Ja sam ovde.
Jsi tady. Ти--и-о---. Т- с- о---- Т- с- о-д-. ----------- Ти си овде. 0
Ti -i -v-e. T- s- o---- T- s- o-d-. ----------- Ti si ovde.
On je tady a ona je tady. Он--е -в---и--н- је-----. О- ј- о--- и о-- ј- о---- О- ј- о-д- и о-а ј- о-д-. ------------------------- Он је овде и она је овде. 0
O---e--v-e i -n--------e. O- j- o--- i o-- j- o---- O- j- o-d- i o-a j- o-d-. ------------------------- On je ovde i ona je ovde.
Jsme tady. М---мо --д-. М- с-- о---- М- с-о о-д-. ------------ Ми смо овде. 0
M----o ov-e. M- s-- o---- M- s-o o-d-. ------------ Mi smo ovde.
Jste tady. Ви -т---вд-. В- с-- о---- В- с-е о-д-. ------------ Ви сте овде. 0
Vi st- o-de. V- s-- o---- V- s-e o-d-. ------------ Vi ste ovde.
Všichni jsou tady. О-- -у-с---овде. О-- с- с-- о---- О-и с- с-и о-д-. ---------------- Они су сви овде. 0
On- -u s-----d-. O-- s- s-- o---- O-i s- s-i o-d-. ---------------- Oni su svi ovde.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!