Konverzační příručka

cs Osoby   »   lv Personas

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [viens]

Personas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
e- e- e- -- es 0
já a ty es-u---u e- u- t- e- u- t- -------- es un tu 0
my oba / my obě m-----i m-- a-- m-s a-i ------- mēs abi 0
on viņš v--- v-ņ- ---- viņš 0
on a ona viņ---- -i-a v--- u- v--- v-ņ- u- v-ņ- ------------ viņš un viņa 0
oni oba / ony obě vi-i a-i v--- a-- v-ņ- a-i -------- viņi abi 0
muž vī-ie-is v------- v-r-e-i- -------- vīrietis 0
žena s-eviete s------- s-e-i-t- -------- sieviete 0
dítě bērns b---- b-r-s ----- bērns 0
rodina ģime-e ģ----- ģ-m-n- ------ ģimene 0
moje rodina m--a-ģim--e m--- ģ----- m-n- ģ-m-n- ----------- mana ģimene 0
Moje rodina je tady. M-na ģ-me----- še--. M--- ģ----- i- š---- M-n- ģ-m-n- i- š-i-. -------------------- Mana ģimene ir šeit. 0
Jsem tady. Es e--- š-it. E- e--- š---- E- e-m- š-i-. ------------- Es esmu šeit. 0
Jsi tady. T- -s------. T- e-- š---- T- e-i š-i-. ------------ Tu esi šeit. 0
On je tady a ona je tady. Viņš-ir -e---u- -iņ---- --i-. V--- i- š--- u- v--- i- š---- V-ņ- i- š-i- u- v-ņ- i- š-i-. ----------------------------- Viņš ir šeit un viņa ir šeit. 0
Jsme tady. Mēs e-am--eit. M-- e--- š---- M-s e-a- š-i-. -------------- Mēs esam šeit. 0
Jste tady. Jū--esat -eit. J-- e--- š---- J-s e-a- š-i-. -------------- Jūs esat šeit. 0
Všichni jsou tady. Viņ----si -- -e--. V--- v--- i- š---- V-ņ- v-s- i- š-i-. ------------------ Viņi visi ir šeit. 0

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!