Konverzační příručka

cs Osoby   »   ka პიროვნებები

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ერთი]

1 [erti]

პიროვნებები

[p'irovnebebi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
já მ- მ- მ- -- მე 0
-e m- m- -- me
já a ty მე-დ- შ-ნ მ- დ- შ-- მ- დ- შ-ნ --------- მე და შენ 0
me -a ---n m- d- s--- m- d- s-e- ---------- me da shen
my oba / my obě ჩვ-ნ---ივე ჩ--- ო---- ჩ-ე- ო-ი-ე ---------- ჩვენ ორივე 0
c---n o-ive c---- o---- c-v-n o-i-e ----------- chven orive
on ი- ი- ი- -- ის 0
i- i- i- -- is
on a ona ი- -კ---] -ა-ის--ქა-ი] ი- [----- დ- ი- [----- ი- [-ა-ი- დ- ი- [-ა-ი- ---------------------- ის [კაცი] და ის [ქალი] 0
is [k'----]-d--i- -k--i] i- [------- d- i- [----- i- [-'-t-i- d- i- [-a-i- ------------------------ is [k'atsi] da is [kali]
oni oba / ony obě ის-ნ--ო-ივე ი---- ო---- ი-ი-ი ო-ი-ე ----------- ისინი ორივე 0
i-------ive i---- o---- i-i-i o-i-e ----------- isini orive
muž კაცი კ--- კ-ც- ---- კაცი 0
k'---i k----- k-a-s- ------ k'atsi
žena ქა-ი ქ--- ქ-ლ- ---- ქალი 0
k--i k--- k-l- ---- kali
dítě ბ--შვი ბ----- ბ-ვ-ვ- ------ ბავშვი 0
b-vs--i b------ b-v-h-i ------- bavshvi
rodina ოჯა-ი ო---- ო-ა-ი ----- ოჯახი 0
oja-hi o----- o-a-h- ------ ojakhi
moje rodina ჩ-მ--ო-ა-ი ჩ--- ო---- ჩ-მ- ო-ა-ი ---------- ჩემი ოჯახი 0
che-- oj-k-i c---- o----- c-e-i o-a-h- ------------ chemi ojakhi
Moje rodina je tady. ჩ-მ- ო-----ა- -რის. ჩ--- ო---- ა- ა---- ჩ-მ- ო-ა-ი ა- ა-ი-. ------------------- ჩემი ოჯახი აქ არის. 0
ch-m--o-a-----k ----. c---- o----- a- a---- c-e-i o-a-h- a- a-i-. --------------------- chemi ojakhi ak aris.
Jsem tady. მ- ა--ვ-რ. მ- ა- ვ--- მ- ა- ვ-რ- ---------- მე აქ ვარ. 0
me -k --r. m- a- v--- m- a- v-r- ---------- me ak var.
Jsi tady. შ-- ა--ხარ. შ-- ა- ხ--- შ-ნ ა- ხ-რ- ----------- შენ აქ ხარ. 0
s--n ak---ar. s--- a- k---- s-e- a- k-a-. ------------- shen ak khar.
On je tady a ona je tady. ი- [კ-ცი---- ა-ი- დ- ის -ქალ-- -ქ არ--. ი- [----- ა- ა--- დ- ი- [----- ა- ა---- ი- [-ა-ი- ა- ა-ი- დ- ი- [-ა-ი- ა- ა-ი-. --------------------------------------- ის [კაცი] აქ არის და ის [ქალი] აქ არის. 0
i---k'----] ak--ris ----- -k---]--- aris. i- [------- a- a--- d- i- [----- a- a---- i- [-'-t-i- a- a-i- d- i- [-a-i- a- a-i-. ----------------------------------------- is [k'atsi] ak aris da is [kali] ak aris.
Jsme tady. ჩ--ნ -- ვარ-. ჩ--- ა- ვ---- ჩ-ე- ა- ვ-რ-. ------------- ჩვენ აქ ვართ. 0
chven -k---rt. c---- a- v---- c-v-n a- v-r-. -------------- chven ak vart.
Jste tady. თ-ვენ -ქ ხ-რ-. თ---- ა- ხ---- თ-ვ-ნ ა- ხ-რ-. -------------- თქვენ აქ ხართ. 0
t--e- a----a--. t---- a- k----- t-v-n a- k-a-t- --------------- tkven ak khart.
Všichni jsou tady. ის--ი -ვე---ი აქ-არი--. ი---- ყ------ ა- ა----- ი-ი-ი ყ-ე-ა-ი ა- ა-ი-ნ- ----------------------- ისინი ყველანი აქ არიან. 0
isin--qv-l----a--ar--n. i---- q------ a- a----- i-i-i q-e-a-i a- a-i-n- ----------------------- isini qvelani ak arian.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!