Konverzační příručka

cs Osoby   »   ur ‫اشخاص‬

1 [jedna]

Osoby

Osoby

‫1 [ایک]‬

aik

‫اشخاص‬

[alwxac]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
‫---‬ ‫---- ‫-ی-‬ ----- ‫میں‬ 0
m-in m--- m-i- ---- mein
já a ty ‫-یں-اور -م‬ ‫--- ا-- ت-- ‫-ی- ا-ر ت-‬ ------------ ‫میں اور تم‬ 0
me---au----m m--- a-- t-- m-i- a-r t-m ------------ mein aur tum
my oba / my obě ‫ہ--دو-و-‬ ‫-- د----- ‫-م د-ن-ں- ---------- ‫ہم دونوں‬ 0
h-m do-o h-- d--- h-m d-n- -------- hum dono
on ‫و-‬ ‫--- ‫-ہ- ---- ‫وہ‬ 0
woh w-- w-h --- woh
on a ona ‫-- --ذ--- اور-و- (م--ث)‬ ‫-- (----- ا-- و- (------ ‫-ہ (-ذ-ر- ا-ر و- (-ؤ-ث-‬ ------------------------- ‫وہ (مذکر) اور وہ (مؤنث)‬ 0
wo--a-r w-h w-- a-- w-- w-h a-r w-h ----------- woh aur woh
oni oba / ony obě ‫و- دو-وں‬ ‫-- د----- ‫-ہ د-ن-ں- ---------- ‫وہ دونوں‬ 0
woh do-o w-- d--- w-h d-n- -------- woh dono
muž ‫مر-‬ ‫---- ‫-ر-‬ ----- ‫مرد‬ 0
m-rd m--- m-r- ---- mard
žena ‫ع-ر-‬ ‫----- ‫-و-ت- ------ ‫عورت‬ 0
a---t a---- a-r-t ----- aurat
dítě ‫بچ-‬ ‫---- ‫-چ-‬ ----- ‫بچہ‬ 0
ba--a b---- b-c-a ----- bacha
rodina ‫-یک -اند-ن‬ ‫--- خ------ ‫-ی- خ-ن-ا-‬ ------------ ‫ایک خاندان‬ 0
a----ha-daan a-- k------- a-k k-a-d-a- ------------ aik khandaan
moje rodina ‫--را-خا--ان‬ ‫---- خ------ ‫-ی-ا خ-ن-ا-‬ ------------- ‫میرا خاندان‬ 0
me-a kh--d-an m--- k------- m-r- k-a-d-a- ------------- mera khandaan
Moje rodina je tady. ‫--ر--خاندا- -ہ-ں--ے-‬ ‫---- خ----- ی--- ہ--- ‫-ی-ا خ-ن-ا- ی-ا- ہ--- ---------------------- ‫میرا خاندان یہاں ہے-‬ 0
me-a---a--aan --h-n h-i - m--- k------- y---- h-- - m-r- k-a-d-a- y-h-n h-i - ------------------------- mera khandaan yahan hai -
Jsem tady. ‫--ں --ا- ہ-ں-‬ ‫--- ی--- ہ---- ‫-ی- ی-ا- ہ-ں-‬ --------------- ‫میں یہاں ہوں-‬ 0
m-in-ya-a--ho-n m--- y---- h--- m-i- y-h-n h-o- --------------- mein yahan hoon
Jsi tady. ‫-----اں----‬ ‫-- ی--- ہ--- ‫-م ی-ا- ہ--- ------------- ‫تم یہاں ہو-‬ 0
t----ah-n-h-- t-- y---- h-- t-m y-h-n h-- ------------- tum yahan ho-
On je tady a ona je tady. ‫و- (-ذ----ی-اں ہے ----و----ؤن-- -ہاں-ہ--‬ ‫-- (----- ی--- ہ- ا-- و- (----- ی--- ہ--- ‫-ہ (-ذ-ر- ی-ا- ہ- ا-ر و- (-ؤ-ث- ی-ا- ہ--- ------------------------------------------ ‫وہ (مذکر) یہاں ہے اور وہ (مؤنث) یہاں ہے-‬ 0
wo------n ha--a-r-w----a--- ----- w-- y---- h-- a-- w-- y---- h-- - w-h y-h-n h-i a-r w-h y-h-n h-i - --------------------------------- woh yahan hai aur woh yahan hai -
Jsme tady. ‫ہم ---- ہ-ں-‬ ‫-- ی--- ہ---- ‫-م ی-ا- ہ-ں-‬ -------------- ‫ہم یہاں ہیں-‬ 0
h-- ya----hi-- h-- y---- h--- h-m y-h-n h-n- -------------- hum yahan hin-
Jste tady. ‫-- --- ی-اں-ہو-‬ ‫-- ل-- ی--- ہ--- ‫-م ل-گ ی-ا- ہ--- ----------------- ‫تم لوگ یہاں ہو-‬ 0
tu- -og -ahan --- t-- l-- y---- h-- t-m l-g y-h-n h-- ----------------- tum log yahan ho-
Všichni jsou tady. ‫-ہ س- --گ ی-اں--ی--‬ ‫-- س- ل-- ی--- ہ---- ‫-ہ س- ل-گ ی-ا- ہ-ں-‬ --------------------- ‫وہ سب لوگ یہاں ہیں-‬ 0
w-h -a---og y---- ---- w-- s-- l-- y---- h--- w-h s-b l-g y-h-n h-n- ---------------------- woh sab log yahan hin-

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!