Konverzační příručka

cs Osoby   »   ad ЦIыфхэр

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [зы]

1 [zy]

ЦIыфхэр

[CIyfhjer]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština adygejština Poslouchat Více
já -э с- с- -- сэ 0
s-e s-- s-e --- sje
já a ty с-р-э -р-э с---- о--- с-р-э о-р- ---------- сэррэ оррэ 0
sjer--- ----e s------ o---- s-e-r-e o-r-e ------------- sjerrje orrje
my oba / my obě тэ-ти--о т- т---- т- т-т-о -------- тэ титIо 0
t---t---o t-- t---- t-e t-t-o --------- tje titIo
on ар---ъу-ъ-ыг-) а- (---------- а- (-ъ-л-ф-г-) -------------- ар (хъулъфыгъ) 0
ar (--lfyg) a- (------- a- (-u-f-g- ----------- ar (hulfyg)
on a ona а--- (хъ-л-ф---)-а----(б---ъ----) а--- (---------- а--- (---------- а-р- (-ъ-л-ф-г-) а-р- (-з-л-ф-г-) --------------------------------- аррэ (хъулъфыгъ) аррэ (бзылъфыгъ) 0
a-rj---h--fyg- a-rj---b-yl-yg) a---- (------- a---- (-------- a-r-e (-u-f-g- a-r-e (-z-l-y-) ------------------------------ arrje (hulfyg) arrje (bzylfyg)
oni oba / ony obě ах---тIури а--- т---- а-э- т-у-и ---------- ахэр тIури 0
ahj-- t-uri a---- t---- a-j-r t-u-i ----------- ahjer tIuri
muž х-ул-ф--ъ х-------- х-у-ъ-ы-ъ --------- хъулъфыгъ 0
hulf-g h----- h-l-y- ------ hulfyg
žena бз-----гъ б-------- б-ы-ъ-ы-ъ --------- бзылъфыгъ 0
b-ylf-g b------ b-y-f-g ------- bzylfyg
dítě с---й с---- с-б-й ----- сабый 0
sa--j s---- s-b-j ----- sabyj
rodina у----о у----- у-а-ъ- ------ унагъо 0
u--go u---- u-a-o ----- unago
moje rodina с-у-а--о с------- с-у-а-ъ- -------- сиунагъо 0
siu--go s------ s-u-a-o ------- siunago
Moje rodina je tady. С--н---о м-щ ---. С------- м-- щ--- С-у-а-ъ- м-щ щ-I- ----------------- Сиунагъо мыщ щыI. 0
S---ago ----- sh-y-. S------ m---- s----- S-u-a-o m-s-h s-h-I- -------------------- Siunago myshh shhyI.
Jsem tady. С- м-щ--ы-ы-. С- м-- с----- С- м-щ с-щ-I- ------------- Сэ мыщ сыщыI. 0
Sj---ys---s-shh-I. S-- m---- s------- S-e m-s-h s-s-h-I- ------------------ Sje myshh syshhyI.
Jsi tady. О-м-щ-----. О м-- у---- О м-щ у-ы-. ----------- О мыщ ущыI. 0
O---sh----hh-I. O m---- u------ O m-s-h u-h-y-. --------------- O myshh ushhyI.
On je tady a ona je tady. Ар (-ъ-------- м-щ-щ---ык-и ---(бз-лъф--ъ- ----щы-. А- (---------- м-- щ-- ы--- а- (---------- м-- щ--- А- (-ъ-л-ф-г-) м-щ щ-I ы-I- а- (-з-л-ф-г-) м-щ щ-I- --------------------------------------------------- Ар (хъулъфыгъ) мыщ щыI ыкIи ар (бзылъфыгъ) мыщ щыI. 0
Ar-(hul-yg--m-shh-sh-y- y-Ii--- -b---f-g)-myshh sh-y-. A- (------- m---- s---- y--- a- (-------- m---- s----- A- (-u-f-g- m-s-h s-h-I y-I- a- (-z-l-y-) m-s-h s-h-I- ------------------------------------------------------ Ar (hulfyg) myshh shhyI ykIi ar (bzylfyg) myshh shhyI.
Jsme tady. Тэ--ыщ т-щ--. Т- м-- т----- Т- м-щ т-щ-I- ------------- Тэ мыщ тыщыI. 0
T---m--hh tys--y-. T-- m---- t------- T-e m-s-h t-s-h-I- ------------------ Tje myshh tyshhyI.
Jste tady. Шъо м-- ш---ы-. Ш-- м-- ш------ Ш-о м-щ ш-у-ы-. --------------- Шъо мыщ шъущыI. 0
S-----s-- shu-h---. S-- m---- s-------- S-o m-s-h s-u-h-y-. ------------------- Sho myshh shushhyI.
Všichni jsou tady. Ах-р--эк-э мыщ-щыI-х. А--- з---- м-- щ----- А-э- з-к-э м-щ щ-I-х- --------------------- Ахэр зэкIэ мыщ щыIэх. 0
A-j-r-zjekI-- -ysh- -hh-Ij--. A---- z------ m---- s-------- A-j-r z-e-I-e m-s-h s-h-I-e-. ----------------------------- Ahjer zjekIje myshh shhyIjeh.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!