Konverzační příručka

cs Osoby   »   mk Лица

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [еден]

1 [eden]

Лица

[Lica]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já j-с j-- j-с --- jас 0
j-s j-- j-s --- jas
já a ty jа-----и j-- и т- j-с и т- -------- jас и ти 0
j------i j-- i t- j-s i t- -------- jas i ti
my oba / my obě н-- --а-ц-та н-- д------- н-е д-а-ц-т- ------------ ние двајцата 0
niy--d-aј---ta n--- d-------- n-y- d-a-t-a-a -------------- niye dvaјtzata
on т-ј т-- т-ј --- тој 0
t-ј t-- t-ј --- toј
on a ona тој и-таа т-- и т-- т-ј и т-а --------- тој и таа 0
t-- - taa t-- i t-- t-ј i t-a --------- toј i taa
oni oba / ony obě т-е-д--ј-ата т-- д------- т-е д-а-ц-т- ------------ тие двајцата 0
t----d---t--ta t--- d-------- t-y- d-a-t-a-a -------------- tiye dvaјtzata
muž м-ж м-- м-ж --- маж 0
maʐ m-- m-ʐ --- maʐ
žena ж-на ж--- ж-н- ---- жена 0
ʐ-e-a ʐ---- ʐ-e-a ----- ʐyena
dítě д--е д--- д-т- ---- дете 0
dye-ye d----- d-e-y- ------ dyetye
rodina е-н--фа-или-а е--- ф------- е-н- ф-м-л-ј- ------------- една фамилија 0
yed-a-----l--a y---- f------- y-d-a f-m-l-ј- -------------- yedna familiјa
moje rodina мој--а-ф-м-л-ја м----- ф------- м-ј-т- ф-м-л-ј- --------------- мојата фамилија 0
mo---a -a---i-a m----- f------- m-ј-t- f-m-l-ј- --------------- moјata familiјa
Moje rodina je tady. М---т--ф-ми-ија---ов--. М----- ф------- е о---- М-ј-т- ф-м-л-ј- е о-д-. ----------------------- Мојата фамилија е овде. 0
Moј-ta-fam--iј- y---vdy-. M----- f------- y- o----- M-ј-t- f-m-l-ј- y- o-d-e- ------------------------- Moјata familiјa ye ovdye.
Jsem tady. Јас--ум-о-де. Ј-- с-- о---- Ј-с с-м о-д-. ------------- Јас сум овде. 0
Ј----oo----d-e. Ј-- s--- o----- Ј-s s-o- o-d-e- --------------- Јas soom ovdye.
Jsi tady. Т---и-ов-е. Т- с- о---- Т- с- о-д-. ----------- Ти си овде. 0
Ti-s---v-y-. T- s- o----- T- s- o-d-e- ------------ Ti si ovdye.
On je tady a ona je tady. Тој-е о-д--и-т---- -в--. Т-- е о--- и т-- е о---- Т-ј е о-д- и т-а е о-д-. ------------------------ Тој е овде и таа е овде. 0
T-ј--e ---ye ------ye--v-y-. T-- y- o---- i t-- y- o----- T-ј y- o-d-e i t-a y- o-d-e- ---------------------------- Toј ye ovdye i taa ye ovdye.
Jsme tady. Ние --- о-д-. Н-- с-- о---- Н-е с-е о-д-. ------------- Ние сме овде. 0
Niy---m-e-o-d-e. N--- s--- o----- N-y- s-y- o-d-e- ---------------- Niye smye ovdye.
Jste tady. Ви- --е --де. В-- с-- о---- В-е с-е о-д-. ------------- Вие сте овде. 0
V--e -ty- -v---. V--- s--- o----- V-y- s-y- o-d-e- ---------------- Viye stye ovdye.
Všichni jsou tady. Т-----те се-о---. Т-- с--- с- о---- Т-е с-т- с- о-д-. ----------------- Тие сите се овде. 0
T-y- s-ty--s-e-o----. T--- s---- s-- o----- T-y- s-t-e s-e o-d-e- --------------------- Tiye sitye sye ovdye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!