Konverzační příručka

cs Sport   »   kk Sports

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [қырық тоғыз]

49 [qırıq toğız]

Sports

[Sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Sportuješ? С----п----ұ---д-н--ы---а? С------- ш----------- б-- С-о-т-е- ш-ғ-л-а-а-ы- б-? ------------------------- Спортпен шұғылданасың ба? 0
Spor-pen---ğı--a-as-ñ--a? S------- ş----------- b-- S-o-t-e- ş-ğ-l-a-a-ı- b-? ------------------------- Sportpen şuğıldanasıñ ba?
Ano, potřebuji pohyb. Ия- м-ған-қ-зға-- -----. И-- м---- қ------ к----- И-, м-ғ-н қ-з-а-у к-р-к- ------------------------ Ия, маған қозғалу керек. 0
Ïy-----ğ-n-q--ğa-w --re-. Ï--- m---- q------ k----- Ï-a- m-ğ-n q-z-a-w k-r-k- ------------------------- Ïya, mağan qozğalw kerek.
Jsem členem sportovního klubu. М---сп-р---е--ияс-на-б-р-------і-. М-- с---- с--------- б---- ж------ М-н с-о-т с-к-и-с-н- б-р-п ж-р-і-. ---------------------------------- Мен спорт секциясына барып жүрмін. 0
Men-s-ort--e--ïy---na-barıp--ürmin. M-- s---- s---------- b---- j------ M-n s-o-t s-k-ï-a-ı-a b-r-p j-r-i-. ----------------------------------- Men sport sekcïyasına barıp jürmin.
Hrajeme fotbal. Біз-----о---йн-й--з. Б-- ф----- о-------- Б-з ф-т-о- о-н-й-ы-. -------------------- Біз футбол ойнаймыз. 0
B-z-----ol o--aym--. B-- f----- o-------- B-z f-t-o- o-n-y-ı-. -------------------- Biz fwtbol oynaymız.
Někdy plaveme. К-й-е с-да ж---мі-. К---- с--- ж------- К-й-е с-д- ж-з-м-з- ------------------- Кейде суда жүземіз. 0
Ke--e---d- --zem-z. K---- s--- j------- K-y-e s-d- j-z-m-z- ------------------- Keyde swda jüzemiz.
Nebo jezdíme na kole. Н- -е-ос-пед -е--мі-. Н- в-------- т------- Н- в-л-с-п-д т-б-м-з- --------------------- Не велосипед тебеміз. 0
N- ---os-ped t-be---. N- v-------- t------- N- v-l-s-p-d t-b-m-z- --------------------- Ne velosïped tebemiz.
V našem městě je fotbalový stadión. Б-зді--қ----- футбо----а-и--ы-ба-. Б----- қ----- ф----- с------- б--- Б-з-і- қ-л-д- ф-т-о- с-а-и-н- б-р- ---------------------------------- Біздің қалада футбол стадионы бар. 0
Bi-d-ñ-qal-d----t--- ---d---- ba-. B----- q----- f----- s------- b--- B-z-i- q-l-d- f-t-o- s-a-ï-n- b-r- ---------------------------------- Bizdiñ qalada fwtbol stadïonı bar.
Je tam i plovárna se saunou. С--н-с--б-р-ба-сейн де-бар. С------ б-- б------ д- б--- С-у-а-ы б-р б-с-е-н д- б-р- --------------------------- Саунасы бар бассейн де бар. 0
Sa---sı-bar --s--y---e----. S------ b-- b------ d- b--- S-w-a-ı b-r b-s-e-n d- b-r- --------------------------- Sawnası bar basseyn de bar.
A je tam také golfové hřiště. Жән------- -ла-ы---р. Ж--- г---- а---- б--- Ж-н- г-л-ф а-а-ы б-р- --------------------- Және гольф алаңы бар. 0
Jäne -----a-a-ı---r. J--- g--- a---- b--- J-n- g-l- a-a-ı b-r- -------------------- Jäne golf alañı bar.
Co je v televizi? Т-л-дид-р---н- -----т-п-ж----? Т---------- н- к------- ж----- Т-л-д-д-р-а н- к-р-е-і- ж-т-р- ------------------------------ Теледидарда не көрсетіп жатыр? 0
Te-e--d-r-a n--k--seti---a---? T---------- n- k------- j----- T-l-d-d-r-a n- k-r-e-i- j-t-r- ------------------------------ Teledïdarda ne körsetip jatır?
Teď dávají fotbal. Қ-з-р----б----а--- -олып жа-ы-. Қ---- ф----- м---- б---- ж----- Қ-з-р ф-т-о- м-т-ы б-л-п ж-т-р- ------------------------------- Қазір футбол матчы болып жатыр. 0
Qazir--wtbo--m--çı--olıp ja-ır. Q---- f----- m---- b---- j----- Q-z-r f-t-o- m-t-ı b-l-p j-t-r- ------------------------------- Qazir fwtbol matçı bolıp jatır.
Německo hraje proti Anglii. Н-м--т-р ағ------ар-ен--йнап -----. Н------- а------------ о---- ж----- Н-м-с-е- а-ы-ш-н-а-м-н о-н-п ж-т-р- ----------------------------------- Немістер ағылшындармен ойнап жатыр. 0
Ne-----r-a-ıl---dar--- o-na- j----. N------- a------------ o---- j----- N-m-s-e- a-ı-ş-n-a-m-n o-n-p j-t-r- ----------------------------------- Nemister ağılşındarmen oynap jatır.
Kdo vyhrává? К---жең-п-ж----? К-- ж---- ж----- К-м ж-ң-п ж-т-р- ---------------- Кім жеңіп жатыр? 0
K----e--- -a-ır? K-- j---- j----- K-m j-ñ-p j-t-r- ---------------- Kim jeñip jatır?
Nemám tušení. Түс---ем бұ--р-асы-. Т------- б---------- Т-с-н-е- б-й-р-а-ы-. -------------------- Түсінсем бұйырмасын. 0
T--i-s---buyırmas--. T------- b---------- T-s-n-e- b-y-r-a-ı-. -------------------- Tüsinsem buyırmasın.
Teď je to nerozhodně. Әзір-- -е- түс---жат-р. Ә----- т-- т---- ж----- Ә-і-ш- т-ң т-с-п ж-т-р- ----------------------- Әзірше тең түсіп жатыр. 0
Ä--r-e--e--tüsip -a---. Ä----- t-- t---- j----- Ä-i-ş- t-ñ t-s-p j-t-r- ----------------------- Äzirşe teñ tüsip jatır.
Rozhodčí je z Belgie. Т--е-----л-ги---н-ке-г--. Т----- Б--------- к------ Т-р-ш- Б-л-г-я-а- к-л-е-. ------------------------- Төреші Бельгиядан келген. 0
T--eşi--el-ïy--a- kelg--. T----- B--------- k------ T-r-ş- B-l-ï-a-a- k-l-e-. ------------------------- Töreşi Belgïyadan kelgen.
Teď se bude kopat penalta. Қ-зі- о- -ір м-трл-- -й-п--об- --ғ-л-ды. Қ---- о- б-- м------ а--- д--- с-------- Қ-з-р о- б-р м-т-л-к а-ы- д-б- с-ғ-л-д-. ---------------------------------------- Қазір он бір метрлік айып добы соғылады. 0
Q-zi--o----r --tr-i--ayıp --b- s--ıladı. Q---- o- b-- m------ a--- d--- s-------- Q-z-r o- b-r m-t-l-k a-ı- d-b- s-ğ-l-d-. ---------------------------------------- Qazir on bir metrlik ayıp dobı soğıladı.
Gól! Jedna nula! Го-! ----д----л! Г--- Б-- д- н--- Г-л- Б-р д- н-л- ---------------- Гол! Бір де нөл! 0
G-l- Bi--de-nö-! G--- B-- d- n--- G-l- B-r d- n-l- ---------------- Gol! Bir de nöl!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…