Konverzační příručka

cs Sport   »   sr Спорт

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [четрдесет и девет]

49 [četrdeset i devet]

Спорт

[Sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Sportuješ? Бав-ш -и-с--сп----м? Б---- л- с- с------- Б-в-ш л- с- с-о-т-м- -------------------- Бавиш ли се спортом? 0
B--iš-l--s---p---om? B---- l- s- s------- B-v-š l- s- s-o-t-m- -------------------- Baviš li se sportom?
Ano, potřebuji pohyb. Д-, м---м с- к--та-и. Д-- м---- с- к------- Д-, м-р-м с- к-е-а-и- --------------------- Да, морам се кретати. 0
D-,--or---se -r-t-ti. D-- m---- s- k------- D-, m-r-m s- k-e-a-i- --------------------- Da, moram se kretati.
Jsem členem sportovního klubu. И-е- - ј---- ---ртс-- у-руж-њ-. И--- у ј---- с------- у-------- И-е- у ј-д-о с-о-т-к- у-р-ж-њ-. ------------------------------- Идем у једно спортско удружење. 0
I-e----j---- s-or-s-- udr--e--e. I--- u j---- s------- u--------- I-e- u j-d-o s-o-t-k- u-r-ž-n-e- -------------------------------- Idem u jedno sportsko udruženje.
Hrajeme fotbal. Ми---рамо-ф--б-л. М- и----- ф------ М- и-р-м- ф-д-а-. ----------------- Ми играмо фудбал. 0
Mi i-ram---u-ba-. M- i----- f------ M- i-r-m- f-d-a-. ----------------- Mi igramo fudbal.
Někdy plaveme. По-ек-- п-и--м-. П------ п------- П-н-к-д п-и-а-о- ---------------- Понекад пливамо. 0
Pone-ad pliv-m-. P------ p------- P-n-k-d p-i-a-o- ---------------- Ponekad plivamo.
Nebo jezdíme na kole. И-и-воз-мо ---икл. И-- в----- б------ И-и в-з-м- б-ц-к-. ------------------ Или возимо бицикл. 0
Ili-voz-mo-bi-i--. I-- v----- b------ I-i v-z-m- b-c-k-. ------------------ Ili vozimo bicikl.
V našem městě je fotbalový stadión. У-на-е- -ра-у и-а -удба--ки с-ади-н. У н---- г---- и-- ф-------- с------- У н-ш-м г-а-у и-а ф-д-а-с-и с-а-и-н- ------------------------------------ У нашем граду има фудбалски стадион. 0
U--------rad- i-- fud--l--i --a--on. U n---- g---- i-- f-------- s------- U n-š-m g-a-u i-a f-d-a-s-i s-a-i-n- ------------------------------------ U našem gradu ima fudbalski stadion.
Je tam i plovárna se saunou. Има-та--ђ- --б-з---са-с-у--м. И-- т----- и б---- с- с------ И-а т-к-ђ- и б-з-н с- с-у-о-. ----------------------------- Има такође и базен са сауном. 0
Im--t----e i--a-------sa-nom. I-- t----- i b---- s- s------ I-a t-k-đ- i b-z-n s- s-u-o-. ----------------------------- Ima takođe i bazen sa saunom.
A je tam také golfové hřiště. И им- -ерен-з- -о--. И и-- т---- з- г---- И и-а т-р-н з- г-л-. -------------------- И има терен за голф. 0
I im--teren za--olf. I i-- t---- z- g---- I i-a t-r-n z- g-l-. -------------------- I ima teren za golf.
Co je v televizi? Ш-а -ма на ------з--и? Ш-- и-- н- т---------- Ш-а и-а н- т-л-в-з-ј-? ---------------------- Шта има на телевизији? 0
Šta-im- ----ele--zi-i? Š-- i-- n- t---------- Š-a i-a n- t-l-v-z-j-? ---------------------- Šta ima na televiziji?
Teď dávají fotbal. Управо -р-----удба-ск-----кми-а. У----- т---- ф-------- у-------- У-р-в- т-а-е ф-д-а-с-а у-а-м-ц-. -------------------------------- Управо траје фудбалска утакмица. 0
U---vo--r-j- fudb-l----uta--i--. U----- t---- f-------- u-------- U-r-v- t-a-e f-d-a-s-a u-a-m-c-. -------------------------------- Upravo traje fudbalska utakmica.
Německo hraje proti Anglii. Нема-----им и--- п-о--в--нг----ог. Н------ т-- и--- п----- е--------- Н-м-ч-и т-м и-р- п-о-и- е-г-е-к-г- ---------------------------------- Немачки тим игра против енглеског. 0
Nem--ki-t-m ---a p----- e-------g. N------ t-- i--- p----- e--------- N-m-č-i t-m i-r- p-o-i- e-g-e-k-g- ---------------------------------- Nemački tim igra protiv engleskog.
Kdo vyhrává? Ко------б-ди-и? К- ћ- п-------- К- ћ- п-б-д-т-? --------------- Ко ће победити? 0
Ko---e po-e----? K- c-- p-------- K- c-e p-b-d-t-? ---------------- Ko će pobediti?
Nemám tušení. Н-м-м-п-ј-а. Н---- п----- Н-м-м п-ј-а- ------------ Немам појма. 0
Nem-m -ojm-. N---- p----- N-m-m p-j-a- ------------ Nemam pojma.
Teď je to nerozhodně. Тр----н- је---реш---. Т------- ј- н-------- Т-е-у-н- ј- н-р-ш-н-. --------------------- Тренутно је нерешено. 0
T---ut-o j--n--e-en-. T------- j- n-------- T-e-u-n- j- n-r-š-n-. --------------------- Trenutno je nerešeno.
Rozhodčí je z Belgie. Су-ија је -з -е-г-ј-. С----- ј- и- Б------- С-д-ј- ј- и- Б-л-и-е- --------------------- Судија је из Белгије. 0
Su---a -- i---------. S----- j- i- B------- S-d-j- j- i- B-l-i-e- --------------------- Sudija je iz Belgije.
Teď se bude kopat penalta. Сад- с------ди --д-н---т-ра-. С--- с- и----- ј------------- С-д- с- и-в-д- ј-д-н-е-т-р-ц- ----------------------------- Сада се изводи једанаестерац. 0
S--- -e i-v--- je-a-a-s--ra-. S--- s- i----- j------------- S-d- s- i-v-d- j-d-n-e-t-r-c- ----------------------------- Sada se izvodi jedanaesterac.
Gól! Jedna nula! Го! Ј-дан п-ем---ула! Г-- Ј---- п---- н---- Г-! Ј-д-н п-е-а н-л-! --------------------- Го! Један према нула! 0
Go! J-----p-em- n---! G-- J---- p---- n---- G-! J-d-n p-e-a n-l-! --------------------- Go! Jedan prema nula!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…