Konverzační příručka

cs Sport   »   ti ስፖርት

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [ኣርብዓንትሽዓተን]

49 [aribi‘anitishi‘ateni]

ስፖርት

siporiti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Sportuješ? ስ--ት--ገብ--ዲ-? ስ___ ት___ ዲ__ ስ-ር- ት-ብ- ዲ-? ------------- ስፖርት ትገብር ዲኻ? 0
s-por--i-t-g-------ī-̱a? s_______ t_______ d____ s-p-r-t- t-g-b-r- d-h-a- ------------------------ siporiti tigebiri dīẖa?
Ano, potřebuji pohyb. እወ -ን-ሳ-ስ---ኒ። እ_ ክ_____ ኣ___ እ- ክ-ቓ-ቐ- ኣ-ኒ- -------------- እወ ክንቓሳቐስ ኣለኒ። 0
iw- -ini-̱’a-a---es--ale-ī። i__ k_____________ a_____ i-e k-n-k-’-s-k-’-s- a-e-ī- --------------------------- iwe kiniḵ’asaḵ’esi alenī።
Jsem členem sportovního klubu. ኣነ--ብ -ይ--ፖር- --ብ -- ዝጻ--። ኣ_ ኣ_ ና_ ስ___ ክ__ ኢ_ ዝ____ ኣ- ኣ- ና- ስ-ር- ክ-ብ ኢ- ዝ-ወ-። -------------------------- ኣነ ኣብ ናይ ስፖርት ክለብ ኢየ ዝጻወት። 0
a-e-a----------poriti -ile-- īye-zi-s--we-i። a__ a__ n___ s_______ k_____ ī__ z__________ a-e a-i n-y- s-p-r-t- k-l-b- ī-e z-t-’-w-t-። -------------------------------------------- ane abi nayi siporiti kilebi īye zits’aweti።
Hrajeme fotbal. ን-ና -ዑ- -ግሪ-----ጻ--። ን__ ክ__ እ__ ኢ_ ን____ ን-ና ክ-ሾ እ-ሪ ኢ- ን-ወ-። -------------------- ንሕና ክዑሾ እግሪ ኢና ንጻወት። 0
ni---n- ---us-o ------īna---ts’a-eti። n_____ k______ i____ ī__ n__________ n-h-i-a k-‘-s-o i-i-ī ī-a n-t-’-w-t-። ------------------------------------- niḥina ki‘usho igirī īna nits’aweti።
Někdy plaveme. ሓ- ---ግዜ---ም-ስ። ሓ_ ሓ_ ግ_ ን_____ ሓ- ሓ- ግ- ን-ም-ስ- --------------- ሓደ ሓደ ግዜ ንሕምብስ። 0
ḥa-e-ḥade gi----i-̣-m--is-። ḥ___ ḥ___ g___ n__________ h-a-e h-a-e g-z- n-h-i-i-i-i- ----------------------------- ḥade ḥade gizē niḥimibisi።
Nebo jezdíme na kole. ወይ-ብ-ግ-ታ-ንዝውር። ወ_ ብ____ ን____ ወ- ብ-ግ-ታ ን-ው-። -------------- ወይ ብሽግለታ ንዝውር። 0
wey- bi-h--il--- ni--wi--። w___ b__________ n________ w-y- b-s-i-i-e-a n-z-w-r-። -------------------------- weyi bishigileta niziwiri።
V našem městě je fotbalový stadión. ኣ- --ማ- ስ-----ኩ-- -ሎ። ኣ_ ከ___ ስ____ ኩ__ ኣ__ ኣ- ከ-ማ- ስ-ድ-ን ኩ-ሶ ኣ-። --------------------- ኣብ ከተማና ስቴድዮን ኩዑሶ ኣሎ። 0
a-i -e---an---itē-iy--i -u-----alo። a__ k_______ s_________ k_____ a___ a-i k-t-m-n- s-t-d-y-n- k-‘-s- a-o- ----------------------------------- abi ketemana sitēdiyoni ku‘uso alo።
Je tam i plovárna se saunou. መሕ--- ቦታ-እውን-ኣሎ መ____ ቦ_ እ__ ኣ_ መ-ም-ሲ ቦ- እ-ን ኣ- --------------- መሕምበሲ ቦታ እውን ኣሎ 0
meḥi-ib-sī-bo-a--wi----lo m_________ b___ i____ a__ m-h-i-i-e-ī b-t- i-i-i a-o -------------------------- meḥimibesī bota iwini alo
A je tam také golfové hřiště. ከ-ኡ-----ጽ-ቲ ጎ-ፍ -። ከ__ ድ_ ም___ ጎ__ ኣ_ ከ-ኡ ድ- ም-ዋ- ጎ-ፍ ኣ- ------------------ ከምኡ ድማ ምጽዋቲ ጎልፍ ኣ። 0
k--i---d--- -it-’iw--ī go-i-i--። k_____ d___ m_________ g_____ a_ k-m-’- d-m- m-t-’-w-t- g-l-f- a- -------------------------------- kemi’u dima mits’iwatī golifi a።
Co je v televizi? ኣብ ተለቪ---እ-ታይ --- ኣሎ? ኣ_ ተ____ እ___ ም__ ኣ__ ኣ- ተ-ቪ-ን እ-ታ- ም-ብ ኣ-? --------------------- ኣብ ተለቪዦን እንታይ ምደብ ኣሎ? 0
a---te-e-īz---- i-i-a-i -ide-- -lo? a__ t__________ i______ m_____ a___ a-i t-l-v-z-o-i i-i-a-i m-d-b- a-o- ----------------------------------- abi televīzhoni initayi midebi alo?
Teď dávají fotbal. ሕ--ወታ--ዑሶ --ሪ--ኸ---ኣ-። ሕ____ ኩ__ እ__ ይ___ ኣ__ ሕ-ጸ-ታ ኩ-ሶ እ-ሪ ይ-ይ- ኣ-። ---------------------- ሕጂጸወታ ኩዑሶ እግሪ ይኸይድ ኣሎ። 0
ḥi-ī------ta k---so--g------ẖ-yid-----። ḥ___________ k_____ i____ y_______ a___ h-i-ī-s-e-e-a k-‘-s- i-i-ī y-h-e-i-i a-o- ----------------------------------------- ḥijīts’eweta ku‘uso igirī yiẖeyidi alo።
Německo hraje proti Anglii. እ- ጀርመ--- ጋን--ኣ--ር--ታ---ግ-ዛ-ት-ጋንታ-ይ-ወ--ኣ-ው። እ_ ጀ_____ ጋ__ ኣ___ እ_ እ______ ጋ__ ይ___ ኣ___ እ- ጀ-መ-ዊ- ጋ-ታ ኣ-ጻ- እ- እ-ግ-ዛ-ት ጋ-ታ ይ-ወ- ኣ-ው- ------------------------------------------- እታ ጀርመናዊት ጋንታ ኣንጻር እታ እንግሊዛዊት ጋንታ ይጻወቱ ኣሎው። 0
it- j--i--n----i --n--a --it-’a-- -----nigilīzawīti------- ---s’awe-u------። i__ j___________ g_____ a________ i__ i____________ g_____ y_________ a_____ i-a j-r-m-n-w-t- g-n-t- a-i-s-a-i i-a i-i-i-ī-a-ī-i g-n-t- y-t-’-w-t- a-o-i- ---------------------------------------------------------------------------- ita jerimenawīti ganita anits’ari ita inigilīzawīti ganita yits’awetu alowi።
Kdo vyhrává? መን -ስዕር? መ_ ት____ መ- ት-ዕ-? -------- መን ትስዕር? 0
m-ni--i-i----? m___ t________ m-n- t-s-‘-r-? -------------- meni tisi‘iri?
Nemám tušení. ኣይፈ-----የ። ኣ_____ እ__ ኣ-ፈ-ጥ- እ-። ---------- ኣይፈልጥን እየ። 0
ay------’ini i-e። a___________ i___ a-i-e-i-’-n- i-e- ----------------- ayifelit’ini iye።
Teď je to nerozhodně. ክሳ- -ጂ --ረ ኢ----ለ-። ክ__ ሕ_ ማ__ ኢ__ ዘ___ ክ-ብ ሕ- ማ-ረ ኢ-ን ዘ-ዋ- ------------------- ክሳብ ሕጂ ማዕረ ኢየን ዘለዋ። 0
k-s--- ---jī ma‘ir- īy-ni z-le--። k_____ ḥ___ m_____ ī____ z______ k-s-b- h-i-ī m-‘-r- ī-e-i z-l-w-። --------------------------------- kisabi ḥijī ma‘ire īyeni zelewa።
Rozhodčí je z Belgie. እቲ--ራ--ካብ-ብለጂ-ዊ ኢ--። እ_ ፈ__ ካ_ ብ____ ኢ_ ። እ- ፈ-ዲ ካ- ብ-ጂ-ዊ ኢ- ። -------------------- እቲ ፈራዲ ካብ ብለጂማዊ ኢዩ ። 0
it---er-dī ---i--i-ej-m--- -yu-። i__ f_____ k___ b_________ ī__ ። i-ī f-r-d- k-b- b-l-j-m-w- ī-u ። -------------------------------- itī feradī kabi bilejīmawī īyu ።
Teď se bude kopat penalta. ሕ--ኣብ-ሪጎ---ለዋ-። ሕ_ ኣ_ ሪ__ ኣ__ ። ሕ- ኣ- ሪ-ለ ኣ-ዋ ። --------------- ሕጂ ኣብ ሪጎለ ኣለዋ ። 0
ḥ-jī--b--rī--l----ewa-። ḥ___ a__ r_____ a____ ። h-i-ī a-i r-g-l- a-e-a ። ------------------------ ḥijī abi rīgole alewa ።
Gól! Jedna nula! ጎል- -ደ-ብዜ-! ጎ__ ሓ_ ብ___ ጎ-! ሓ- ብ-ሮ- ----------- ጎል! ሓደ ብዜሮ! 0
go-i- -̣ad- b---r-! g____ ḥ___ b______ g-l-! h-a-e b-z-r-! ------------------- goli! ḥade bizēro!

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + tigrinština (1-100) MP3 tigrinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…