Konverzační příručka

cs Sport   »   he ‫ספורט‬

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

‫49 [ארבעים ותשע]‬

49 [arba\'im w\'tesha]

‫ספורט‬

[sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Sportuješ? ‫א- - --עוסק / --ב-פ----‬ ‫-- / ה ע--- / ת ב------- ‫-ת / ה ע-ס- / ת ב-פ-ר-?- ------------------------- ‫את / ה עוסק / ת בספורט?‬ 0
a--h/a--o--q/o-------'s--rt? a------ o---------- b------- a-a-/-t o-e-/-s-q-t b-s-o-t- ---------------------------- atah/at oseq/oseqet b'sport?
Ano, potřebuji pohyb. ‫--, --י--ו--- -------ו--בתנ----‬ ‫--- א-- מ---- / ה ל---- ב------- ‫-ן- א-י מ-כ-ח / ה ל-י-ת ב-נ-ע-.- --------------------------------- ‫כן, אני מוכרח / ה להיות בתנועה.‬ 0
k-n--ani--ukh-a--mu----x---lihi-t---tn--ah. k--- a-- m---------------- l----- b-------- k-n- a-i m-k-r-x-m-k-r-x-h l-h-o- b-t-u-a-. ------------------------------------------- ken, ani mukhrax/mukhraxah lihiot bitnu'ah.
Jsem členem sportovního klubu. ‫--, ----ה--ך - - -מ-ון-כו---‬ ‫--- א-- ה--- / ת ל---- כ----- ‫-ן- א-י ה-ל- / ת ל-כ-ן כ-ש-.- ------------------------------ ‫כן, אני הולך / ת למכון כושר.‬ 0
a-------kh-h-le--et --m-kho- -o---r. a-- h-------------- l------- k------ a-i h-l-k-/-o-e-h-t l-m-k-o- k-s-e-. ------------------------------------ ani holekh/holekhet l'mekhon kosher.
Hrajeme fotbal. ‫א--נו מש-----כ--ר---‬ ‫----- מ----- כ------- ‫-נ-נ- מ-ח-י- כ-ו-ג-.- ---------------------- ‫אנחנו משחקים כדורגל.‬ 0
a-a--- mes-a-a-im -a--regel. a----- m--------- k--------- a-a-n- m-s-a-a-i- k-d-r-g-l- ---------------------------- anaxnu messaxaqim kaduregel.
Někdy plaveme. ‫א-ח-ו----י-----מים.‬ ‫----- ש---- ל------- ‫-נ-נ- ש-ח-ם ל-ע-י-.- --------------------- ‫אנחנו שוחים לפעמים.‬ 0
an------soxi----f'ami-. a----- s----- l-------- a-a-n- s-o-i- l-f-a-i-. ----------------------- anaxnu ssoxim lif'amim.
Nebo jezdíme na kole. ‫או-אנ-נו-ר-כ--- -ל--ו--י-ם-‬ ‫-- א---- ר----- ע- א-------- ‫-ו א-ח-ו ר-כ-י- ע- א-פ-י-ם-‬ ----------------------------- ‫או אנחנו רוכבים על אופניים.‬ 0
o a-axnu --kh----a- of-na--. o a----- r------ a- o------- o a-a-n- r-k-v-m a- o-a-a-m- ---------------------------- o anaxnu rokhvim al ofanaim.
V našem městě je fotbalový stadión. ‫-----ש--ו--- -צ-ד--ן כד--ג--‬ ‫---- ש--- י- א------ כ------- ‫-ע-ר ש-נ- י- א-ט-י-ן כ-ו-ג-.- ------------------------------ ‫בעיר שלנו יש אצטדיון כדורגל.‬ 0
ba'-- -hel-n- y-sh-it-t-d----kadu--g--. b---- s------ y--- i-------- k--------- b-'-r s-e-a-u y-s- i-s-a-i-n k-d-r-g-l- --------------------------------------- ba'ir shelanu yesh itstadion kaduregel.
Je tam i plovárna se saunou. ‫י- ---------שחי-ה-וס-ונ--‬ ‫-- ג- ב---- ש---- ו------- ‫-ש ג- ב-י-ת ש-י-ה ו-א-נ-.- --------------------------- ‫יש גם בריכת שחייה וסאונה.‬ 0
ye-h--am--re-khat ssx-ah --sa'-n-h. y--- g-- b------- s----- w--------- y-s- g-m b-e-k-a- s-x-a- w-s-'-n-h- ----------------------------------- yesh gam breykhat ssxiah w'sa'unah.
A je tam také golfové hřiště. ‫--- -ם מ-ר---ו---‬ ‫--- ג- מ--- ג----- ‫-י- ג- מ-ר- ג-ל-.- ------------------- ‫ויש גם מגרש גולף.‬ 0
w-y-s----m---g-a-h -o--. w----- g-- m------ g---- w-y-s- g-m m-g-a-h g-l-. ------------------------ weyesh gam migrash golf.
Co je v televizi? ‫----- --ל---זי-?‬ ‫-- י- ב---------- ‫-ה י- ב-ל-ו-ז-ה-‬ ------------------ ‫מה יש בטלוויזיה?‬ 0
m---ye-h -a-e-ew-z-ah? m-- y--- b------------ m-h y-s- b-t-l-w-z-a-? ---------------------- mah yesh batelewiziah?
Teď dávají fotbal. ‫--גע--שו-ר משחק--ד----.‬ ‫---- מ---- מ--- כ------- ‫-ר-ע מ-ו-ר מ-ח- כ-ו-ג-.- ------------------------- ‫כרגע משודר משחק כדורגל.‬ 0
kar-g- --s--dar m--sxa- k-dure---. k----- m------- m------ k--------- k-r-g- m-s-u-a- m-s-x-q k-d-r-g-l- ---------------------------------- karega m'shudar missxaq kaduregel.
Německo hraje proti Anglii. ‫נ-חרת ג-מ-י- -ש-קת -------ר- -רי-ניה.‬ ‫----- ג----- מ---- נ-- נ---- ב-------- ‫-ב-ר- ג-מ-י- מ-ח-ת נ-ד נ-ח-ת ב-י-נ-ה-‬ --------------------------------------- ‫נבחרת גרמניה משחקת נגד נבחרת בריטניה.‬ 0
n-vxe-et-ger-a--a--m'ss----e- --ged---vxe-e---r---n-a-. n------- g-------- m--------- n---- n------- b--------- n-v-e-e- g-r-a-i-h m-s-a-e-e- n-g-d n-v-e-e- b-i-a-i-h- ------------------------------------------------------- nivxeret germaniah m'ssaxeqet neged nivxeret britaniah.
Kdo vyhrává? ‫-י -נצ-?‬ ‫-- מ----- ‫-י מ-צ-?- ---------- ‫מי מנצח?‬ 0
mi--en-ts---? m- m--------- m- m-n-t-e-x- ------------- mi menatseax?
Nemám tušení. ‫אין --------‬ ‫--- ל- מ----- ‫-י- ל- מ-ש-.- -------------- ‫אין לי מושג.‬ 0
e-n ---m-s---. e-- l- m------ e-n l- m-s-a-. -------------- eyn li mussag.
Teď je to nerozhodně. ‫כרג- תי-ו-‬ ‫---- ת----- ‫-ר-ע ת-ק-.- ------------ ‫כרגע תיקו.‬ 0
k----a t-yqo. k----- t----- k-r-g- t-y-o- ------------- karega teyqo.
Rozhodčí je z Belgie. ‫הש--- --ג--‬ ‫----- ב----- ‫-ש-פ- ב-ג-.- ------------- ‫השופט בלגי.‬ 0
h-sh--e--be-g-. h------- b----- h-s-o-e- b-l-i- --------------- hashofet belgi.
Teď se bude kopat penalta. ‫-- ב--טת פ-דל.‬ ‫-- ב---- פ----- ‫-ש ב-י-ת פ-ד-.- ---------------- ‫יש בעיטת פנדל.‬ 0
yesh----tat pe-de-. y--- b----- p------ y-s- b-i-a- p-n-e-. ------------------- yesh b'itat pendel.
Gól! Jedna nula! ‫---!--חת --ס!‬ ‫---- א-- א---- ‫-ע-! א-ת א-ס-‬ --------------- ‫שער! אחת אפס!‬ 0
sha'-r- ------fe-! s------ a--- e---- s-a-a-! a-a- e-e-! ------------------ sha'ar! axat efes!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…