Konverzační příručka

cs Sport   »   lt Sportas

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [keturiasdešimt devyni]

Sportas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Sportuješ? Ar---u------tu--i? A- (--- s--------- A- (-u- s-o-t-o-i- ------------------ Ar (tu) sportuoji? 0
Ano, potřebuji pohyb. Ta-p- -š------lau--udė-i. T---- a- p------- j------ T-i-, a- p-i-a-a- j-d-t-. ------------------------- Taip, aš privalau judėti. 0
Jsem členem sportovního klubu. (--) la-kau--p-rt--k-ub-. (--- l----- s----- k----- (-š- l-n-a- s-o-t- k-u-ą- ------------------------- (Aš) lankau sporto klubą. 0
Hrajeme fotbal. (---) ž-idž-am-----bo--. (---- ž-------- f------- (-e-) ž-i-ž-a-e f-t-o-ą- ------------------------ (Mes) žaidžiame futbolą. 0
Někdy plaveme. Ka-tai- -me-) -la-ko-e. K------ (---- p-------- K-r-a-s (-e-) p-a-k-m-. ----------------------- Kartais (mes) plaukome. 0
Nebo jezdíme na kole. A-b- v-ž-nė-a-ės --i-ač---s. A--- v---------- d---------- A-b- v-ž-n-j-m-s d-i-a-i-i-. ---------------------------- Arba važinėjamės dviračiais. 0
V našem městě je fotbalový stadión. M-s---ie----yr---u-b-lo st-di-n-s. M--- m----- y-- f------ s--------- M-s- m-e-t- y-a f-t-o-o s-a-i-n-s- ---------------------------------- Mūsų mieste yra futbolo stadionas. 0
Je tam i plovárna se saunou. T--- -at --a -l--ki-- --s-in-s s--su-miška -i---m-. T--- p-- y-- p------- b------- s- s------- p------- T-i- p-t y-a p-a-k-m- b-s-i-a- s- s-o-i-k- p-r-i-i- --------------------------------------------------- Taip pat yra plaukimo baseinas su suomiška pirtimi. 0
A je tam také golfové hřiště. I--yr--g-lfo-a-kš--. I- y-- g---- a------ I- y-a g-l-o a-k-t-. -------------------- Ir yra golfo aikštė. 0
Co je v televizi? K---od---e- te-e-i-----? K- r--- p-- t----------- K- r-d- p-r t-l-v-z-r-ų- ------------------------ Ką rodo per televizorių? 0
Teď dávají fotbal. D-----r-d------o-o--ar-----. D---- r--- f------ v-------- D-b-r r-d- f-t-o-o v-r-y-a-. ---------------------------- Dabar rodo futbolo varžybas. 0
Německo hraje proti Anglii. V--iet-jos-kom--d--ža---ia s- ----i----k-ma--a. V--------- k------ ž------ s- A------- k------- V-k-e-i-o- k-m-n-a ž-i-ž-a s- A-g-i-o- k-m-n-a- ----------------------------------------------- Vokietijos komanda žaidžia su Anglijos komanda. 0
Kdo vyhrává? Ka- la-m-? K-- l----- K-s l-i-i- ---------- Kas laimi? 0
Nemám tušení. N--u-i- -u-r-t-mo---ne-i--u. N------ s-------- / n------- N-t-r-u s-p-a-i-o / n-ž-n-u- ---------------------------- Neturiu supratimo / nežinau. 0
Teď je to nerozhodně. Š----m-tu-l-----ios. Š--- m--- l--------- Š-u- m-t- l-g-o-i-s- -------------------- Šiuo metu lygiosios. 0
Rozhodčí je z Belgie. T------------/ atvyko-i- B-lg---s. T------- y-- / a----- i- B-------- T-i-ė-a- y-a / a-v-k- i- B-l-i-o-. ---------------------------------- Teisėjas yra / atvyko iš Belgijos. 0
Teď se bude kopat penalta. D-ba- m-ša--ien-oli-os ----ų--a-dinį. D---- m--- v---------- m---- b------- D-b-r m-š- v-e-u-l-k-s m-t-ų b-u-i-į- ------------------------------------- Dabar muša vienuolikos metrų baudinį. 0
Gól! Jedna nula! Įv-rt----V---as —-nulis! Į------- V----- — n----- Į-a-t-s- V-e-a- — n-l-s- ------------------------ Įvartis! Vienas — nulis! 0

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…