Konverzační příručka

cs Sport   »   no Sport / idrett

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [førtini / ni og førti]

Sport / idrett

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Sportuješ? D----r du--ed--po-t? D----- d- m-- s----- D-i-e- d- m-d s-o-t- -------------------- Driver du med sport? 0
Ano, potřebuji pohyb. J-- --g m- beve-e -eg. J-- j-- m- b----- m--- J-, j-g m- b-v-g- m-g- ---------------------- Ja, jeg må bevege meg. 0
Jsem členem sportovního klubu. Je- --- i-en--po--skl-b-. J-- g-- i e- s----------- J-g g-r i e- s-o-t-k-u-b- ------------------------- Jeg går i en sportsklubb. 0
Hrajeme fotbal. V- spille--f--ba--. V- s------ f------- V- s-i-l-r f-t-a-l- ------------------- Vi spiller fotball. 0
Někdy plaveme. A--og-til---ømmer --. A- o- t-- s------ v-- A- o- t-l s-ø-m-r v-. --------------------- Av og til svømmer vi. 0
Nebo jezdíme na kole. El-e- -i --kle-. E---- v- s------ E-l-r v- s-k-e-. ---------------- Eller vi sykler. 0
V našem městě je fotbalový stadión. I-byen-v---f-n-es --- -- -o--all-ta-ion. I b--- v-- f----- d-- e- f-------------- I b-e- v-r f-n-e- d-t e- f-t-a-l-t-d-o-. ---------------------------------------- I byen vår finnes det en fotballstadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. D---f-nnes -g----n--vømm-ha-- m-d-b-ds-u-. D-- f----- o--- e- s--------- m-- b------- D-t f-n-e- o-s- e- s-ø-m-h-l- m-d b-d-t-e- ------------------------------------------ Det finnes også en svømmehall med badstue. 0
A je tam také golfové hřiště. Og-d-----nn----n g-lfb--e. O- d-- f----- e- g-------- O- d-t f-n-e- e- g-l-b-n-. -------------------------- Og det finnes en golfbane. 0
Co je v televizi? H-a -r-de--p- -V? H-- e- d-- p- T-- H-a e- d-t p- T-? ----------------- Hva er det på TV? 0
Teď dávají fotbal. De- e---otb------- ak-u-a- nå. D-- e- f---------- a------ n-- D-t e- f-t-a-l-a-p a-k-r-t n-. ------------------------------ Det er fotballkamp akkurat nå. 0
Německo hraje proti Anglii. Det tyske -age- -p-l--r--o----t--ng-l--e. D-- t---- l---- s------ m-- d-- e-------- D-t t-s-e l-g-t s-i-l-r m-t d-t e-g-l-k-. ----------------------------------------- Det tyske laget spiller mot det engelske. 0
Kdo vyhrává? Hv-- vi----? H--- v------ H-e- v-n-e-? ------------ Hvem vinner? 0
Nemám tušení. Je- -----k-e -e-l---. J-- h-- i--- p------- J-g h-r i-k- p-i-i-g- --------------------- Jeg har ikke peiling. 0
Teď je to nerozhodně. For--y-b-ikket--- -et--av-jo--. F-- ø--------- e- d-- u-------- F-r ø-e-l-k-e- e- d-t u-v-j-r-. ------------------------------- For øyeblikket er det uavgjort. 0
Rozhodčí je z Belgie. D---er-n -o--er f-- B--g-a. D------- k----- f-- B------ D-m-e-e- k-m-e- f-a B-l-i-. --------------------------- Dommeren kommer fra Belgia. 0
Teď se bude kopat penalta. N- --------ll--e---t-r. N- e- d-- e------------ N- e- d-t e-l-v---e-e-. ----------------------- Nå er det elleve-meter. 0
Gól! Jedna nula! M--!-Ett---t--ull! M--- E-- m-- n---- M-l- E-t m-t n-l-! ------------------ Mål! Ett mot null! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…