Konverzační příručka

cs Sport   »   lv Sports

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [četrdesmit deviņi]

Sports

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Sportuješ? Va- t---od--boj-e- -r s--rt-? V-- t- n---------- a- s------ V-i t- n-d-r-o-i-s a- s-o-t-? ----------------------------- Vai tu nodarbojies ar sportu? 0
Ano, potřebuji pohyb. Jā, man -r n-pie--eš-m---z----ē-ie-. J-- m-- i- n----------- i----------- J-, m-n i- n-p-e-i-š-m- i-k-s-ē-i-s- ------------------------------------ Jā, man ir nepieciešams izkustēties. 0
Jsem členem sportovního klubu. Es----e-lēju-s----a-----rību. E- a-------- s----- b-------- E- a-m-k-ē-u s-o-t- b-e-r-b-. ----------------------------- Es apmeklēju sporta biedrību. 0
Hrajeme fotbal. M-s -p------ fu-b-lu. M-- s------- f------- M-s s-ē-ē-a- f-t-o-u- --------------------- Mēs spēlējam futbolu. 0
Někdy plaveme. D---ei- -----e-da-. D------ m-- p------ D-ž-e-z m-s p-l-a-. ------------------- Dažreiz mēs peldam. 0
Nebo jezdíme na kole. Vai-ar- mēs ---ucam--r di-ri--n-. V-- a-- m-- b------ a- d--------- V-i a-ī m-s b-a-c-m a- d-v-i-e-i- --------------------------------- Vai arī mēs braucam ar divriteni. 0
V našem městě je fotbalový stadión. M-su---l---ā i--fu-b--a--t----ns. M--- p------ i- f------ s-------- M-s- p-l-ē-ā i- f-t-o-a s-a-i-n-. --------------------------------- Mūsu pilsētā ir futbola stadions. 0
Je tam i plovárna se saunou. I--arī--e--b-se--s -r--aunu. I- a-- p---------- a- s----- I- a-ī p-l-b-s-i-s a- s-u-u- ---------------------------- Ir arī peldbaseins ar saunu. 0
A je tam také golfové hřiště. U- -r-ar- golfa l--k-m-. U- i- a-- g---- l------- U- i- a-ī g-l-a l-u-u-s- ------------------------ Un ir arī golfa laukums. 0
Co je v televizi? K--r----te-e-īzij-? K- r--- t---------- K- r-d- t-l-v-z-j-? ------------------- Ko rāda televīzijā? 0
Teď dávají fotbal. Pa-la-k -āda--ut-------ēl-. P------ r--- f------ s----- P-š-a-k r-d- f-t-o-a s-ē-i- --------------------------- Pašlaik rāda futbola spēli. 0
Německo hraje proti Anglii. Vāc-ja--ko----a -p-----re--Li---------j-s-koma---. V------ k------ s---- p--- L------------- k------- V-c-j-s k-m-n-a s-ē-ē p-e- L-e-b-i-ā-i-a- k-m-n-u- -------------------------------------------------- Vācijas komanda spēlē pret Lielbritānijas komandu. 0
Kdo vyhrává? K-- uzv-r? K-- u----- K-s u-v-r- ---------- Kas uzvar? 0
Nemám tušení. Man---- n---a-s-as. M-- n-- n- j------- M-n n-v n- j-u-m-s- ------------------- Man nav ne jausmas. 0
Teď je to nerozhodně. P-š--i---- -ei--ķ---s. P------ i- n---------- P-š-a-k i- n-i-š-i-t-. ---------------------- Pašlaik ir neizšķirts. 0
Rozhodčí je z Belgie. T-es-esis -r-n- B--ģ-ja-. T-------- i- n- B-------- T-e-n-s-s i- n- B-ļ-i-a-. ------------------------- Tiesnesis ir no Beļģijas. 0
Teď se bude kopat penalta. T---d --- --e-pa-s-i--m--ru-s--ie-s. T---- b-- v---------- m---- s------- T-g-d b-s v-e-p-d-m-t m-t-u s-t-e-s- ------------------------------------ Tagad būs vienpadsmit metru sitiens. 0
Gól! Jedna nula! V-rt-!-Vie-- pret n-lli! V----- V---- p--- n----- V-r-i- V-e-s p-e- n-l-i- ------------------------ Vārti! Viens pret nulli! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…