Konverzační příručka

cs Sport   »   bg Спорт

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [четирийсет и девет]

49 [chetiriyset i devet]

Спорт

[Sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Sportuješ? З--имав-- -- -------сп-р-? З-------- л- с- с-- с----- З-н-м-в-ш л- с- с-с с-о-т- -------------------------- Занимаваш ли се със спорт? 0
Z--im-vas-----se --- sp--t? Z--------- l- s- s-- s----- Z-n-m-v-s- l- s- s-s s-o-t- --------------------------- Zanimavash li se sys sport?
Ano, potřebuji pohyb. Д-, ---тря-ва да-----в-жа. Д-- а- т----- д- с- д----- Д-, а- т-я-в- д- с- д-и-а- -------------------------- Да, аз трябва да се движа. 0
D-- -- t--a-va -- s- ----ha. D-- a- t------ d- s- d------ D-, a- t-y-b-a d- s- d-i-h-. ---------------------------- Da, az tryabva da se dvizha.
Jsem členem sportovního klubu. Ход--в--д-н--портен--луб. Х--- в е--- с------ к---- Х-д- в е-и- с-о-т-н к-у-. ------------------------- Ходя в един спортен клуб. 0
Kh-d-a v---di- s------ -l-b. K----- v y---- s------ k---- K-o-y- v y-d-n s-o-t-n k-u-. ---------------------------- Khodya v yedin sporten klub.
Hrajeme fotbal. Ние ----ем ---б--. Н-- и----- ф------ Н-е и-р-е- ф-т-о-. ------------------ Ние играем футбол. 0
Nie-i--ae--fu-b--. N-- i----- f------ N-e i-r-e- f-t-o-. ------------------ Nie igraem futbol.
Někdy plaveme. По-я---- ---в-м-. П------- п------- П-н-к-г- п-у-а-е- ----------------- Понякога плуваме. 0
Pon---o-a p-uv--e. P-------- p------- P-n-a-o-a p-u-a-e- ------------------ Ponyakoga pluvame.
Nebo jezdíme na kole. И-----р--е -ел--и-ед - кол-ло. И-- к----- в-------- / к------ И-и к-р-м- в-л-с-п-д / к-л-л-. ------------------------------ Или караме велосипед / колело. 0
Ili --ra-e ---o--p-----kolelo. I-- k----- v-------- / k------ I-i k-r-m- v-l-s-p-d / k-l-l-. ------------------------------ Ili karame velosiped / kolelo.
V našem městě je fotbalový stadión. В-н--ия г--- --- ф-т-ол---ста----. В н---- г--- и-- ф------- с------- В н-ш-я г-а- и-а ф-т-о-е- с-а-и-н- ---------------------------------- В нашия град има футболен стадион. 0
V -a-hiya gr-d-i-----t-ol-n-s---i-n. V n------ g--- i-- f------- s------- V n-s-i-a g-a- i-a f-t-o-e- s-a-i-n- ------------------------------------ V nashiya grad ima futbolen stadion.
Je tam i plovárna se saunou. Има-съ---б-се-н-съ--с----. И-- с--- б----- с-- с----- И-а с-щ- б-с-й- с-с с-у-а- -------------------------- Има също басейн със сауна. 0
I-a sysh-h----s-yn--y----una. I-- s------ b----- s-- s----- I-a s-s-c-o b-s-y- s-s s-u-a- ----------------------------- Ima syshcho baseyn sys sauna.
A je tam také golfové hřiště. И-- - гол---г---е. И-- и г--- и------ И-а и г-л- и-р-щ-. ------------------ Има и голф игрище. 0
Ima-i--o-f --ri-h--e. I-- i g--- i--------- I-a i g-l- i-r-s-c-e- --------------------- Ima i golf igrishche.
Co je v televizi? Ка-в- и-а--- -е---изия-а? К---- и-- п- т----------- К-к-о и-а п- т-л-в-з-я-а- ------------------------- Какво има по телевизията? 0
K-k-- i---po-t----iz---t-? K---- i-- p- t------------ K-k-o i-a p- t-l-v-z-y-t-? -------------------------- Kakvo ima po televiziyata?
Teď dávají fotbal. Тъкмо--ава--ф--боле- ---. Т---- д---- ф------- м--- Т-к-о д-в-т ф-т-о-е- м-ч- ------------------------- Тъкмо дават футболен мач. 0
T-km--d--a- -u--ole- -ach. T---- d---- f------- m---- T-k-o d-v-t f-t-o-e- m-c-. -------------------------- Tykmo davat futbolen mach.
Německo hraje proti Anglii. Не----я--о-бор-игра- с-ещ---н--------. Н------- о---- и---- с---- а---------- Н-м-к-я- о-б-р и-р-е с-е-у а-г-и-с-и-. -------------------------------------- Немският отбор играе срещу английския. 0
N--sk-ya--o--or ig-ae s--sh-h---n-liy----a. N-------- o---- i---- s------- a----------- N-m-k-y-t o-b-r i-r-e s-e-h-h- a-g-i-s-i-a- ------------------------------------------- Nemskiyat otbor igrae sreshchu angliyskiya.
Kdo vyhrává? К---п-чел-? К-- п------ К-й п-ч-л-? ----------- Кой печели? 0
Koy pech---? K-- p------- K-y p-c-e-i- ------------ Koy pecheli?
Nemám tušení. Ням-----ед--а-а. Н---- п--------- Н-м-м п-е-с-а-а- ---------------- Нямам представа. 0
N----m pr--s--va. N----- p--------- N-a-a- p-e-s-a-a- ----------------- Nyamam predstava.
Teď je to nerozhodně. В м--е----р-з--та-ът-е -аве-. В м------ р--------- е р----- В м-м-н-а р-з-л-а-ъ- е р-в-н- ----------------------------- В момента резултатът е равен. 0
V -o-e--- re-ultat-- y- -a-en. V m------ r--------- y- r----- V m-m-n-a r-z-l-a-y- y- r-v-n- ------------------------------ V momenta rezultatyt ye raven.
Rozhodčí je z Belgie. С--и-т- ---т ----ия. С------ е о- Б------ С-д-я-а е о- Б-л-и-. -------------------- Съдията е от Белгия. 0
S---y--a ye-ot Belgi-a. S------- y- o- B------- S-d-y-t- y- o- B-l-i-a- ----------------------- Sydiyata ye ot Belgiya.
Teď se bude kopat penalta. Сега бият д-з-а. С--- б--- д----- С-г- б-я- д-з-а- ---------------- Сега бият дузпа. 0
Seg- --y-t -u--a. S--- b---- d----- S-g- b-y-t d-z-a- ----------------- Sega biyat duzpa.
Gól! Jedna nula! Гол!-Е-и- -- -у--! Г--- Е--- н- н---- Г-л- Е-и- н- н-л-! ------------------ Гол! Един на нула! 0
G-l- Ye--n -a-nula! G--- Y---- n- n---- G-l- Y-d-n n- n-l-! ------------------- Gol! Yedin na nula!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…