Konverzační příručka

cs Sport   »   nn Sports

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [førtini / ni og førti]

Sports

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Sportuješ? Dr-v d----- --ort? D--- d- m-- s----- D-i- d- m-d s-o-t- ------------------ Driv du med sport? 0
Ano, potřebuji pohyb. J-,-------r-re----m--. J-- e- m- r--- p- m--- J-, e- m- r-r- p- m-g- ---------------------- Ja, eg må røre på meg. 0
Jsem členem sportovního klubu. E- -r-med-- -i--idretts--g. E- e- m-- i e-- i---------- E- e- m-d i e-t i-r-t-s-a-. --------------------------- Eg er med i eit idrettslag. 0
Hrajeme fotbal. V- -pelar -o-ba--. V- s----- f------- V- s-e-a- f-t-a-l- ------------------ Vi spelar fotball. 0
Někdy plaveme. Av-o----- svø-mer --. A- o- t-- s------ v-- A- o- t-l s-ø-m-r v-. --------------------- Av og til svømmer vi. 0
Nebo jezdíme na kole. El-e---i-s--lar. E---- v- s------ E-l-r v- s-k-a-. ---------------- Eller vi syklar. 0
V našem městě je fotbalový stadión. I b--n v-r--r d---ei- fot-----ta-io-. I b--- v-- e- d-- e-- f-------------- I b-e- v-r e- d-t e-n f-t-a-l-t-d-o-. ------------------------------------- I byen vår er det ein fotballstadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. Det--r -in ---mm-h--- --d--ads--ve---. D-- e- e-- s--------- m-- b------- ò-- D-t e- e-n s-ø-m-h-l- m-d b-d-t-v- ò-. -------------------------------------- Det er ein svømmehall med badstove òg. 0
A je tam také golfové hřiště. Og-d-t----e---gol-ban-. O- d-- e- e-- g-------- O- d-t e- e-n g-l-b-n-. ----------------------- Og det er ein golfbane. 0
Co je v televizi? K---e- --t p- TV? K-- e- d-- p- T-- K-a e- d-t p- T-? ----------------- Kva er det på TV? 0
Teď dávají fotbal. D---e---o-b-llka-p---tt no. D-- e- f---------- n--- n-- D-t e- f-t-a-l-a-p n-t- n-. --------------------------- Det er fotballkamp nett no. 0
Německo hraje proti Anglii. De------e --g-t --e-ar -----e- e-gel-k-. D-- t---- l---- s----- m-- d-- e-------- D-t t-s-e l-g-t s-e-a- m-t d-t e-g-l-k-. ---------------------------------------- Det tyske laget spelar mot det engelske. 0
Kdo vyhrává? K--n-v---? K--- v---- K-e- v-n-? ---------- Kven vinn? 0
Nemám tušení. E--ana--i-k-e. E- a--- i----- E- a-a- i-k-e- -------------- Eg anar ikkje. 0
Teď je to nerozhodně. De--er------o-t --k-rat--o. D-- e- u------- a------ n-- D-t e- u-v-j-r- a-k-r-t n-. --------------------------- Det er uavgjort akkurat no. 0
Rozhodčí je z Belgie. D---ar-n--r --- --lg--. D------- e- f-- B------ D-m-a-e- e- f-å B-l-i-. ----------------------- Dommaren er frå Belgia. 0
Teď se bude kopat penalta. No-er---t --leve-met-r. N- e- d-- e------------ N- e- d-t e-l-v---e-e-. ----------------------- No er det elleve-meter. 0
Gól! Jedna nula! M-l--E-n-nu--! M--- E-------- M-l- E-n-n-l-! -------------- Mål! Ein-null! 0

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…