Konverzační příručka

cs Sport   »   ro Sport

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [patruzeci şi nouă]

Sport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Sportuješ? P---ti---s-or-? P------- s----- P-a-t-c- s-o-t- --------------- Practici sport? 0
Ano, potřebuji pohyb. D-,---e-u-e--- fac--iş-ar-. D-- t------ s- f-- m------- D-, t-e-u-e s- f-c m-ş-a-e- --------------------------- Da, trebuie să fac mişcare. 0
Jsem členem sportovního klubu. Me----a ----lu- -- sp--t. M--- l- u- c--- d- s----- M-r- l- u- c-u- d- s-o-t- ------------------------- Merg la un club de sport. 0
Hrajeme fotbal. J--ă--f-tbal. J---- f------ J-c-m f-t-a-. ------------- Jucăm fotbal. 0
Někdy plaveme. C-teodat--îno-ăm. C-------- î------ C-t-o-a-ă î-o-ă-. ----------------- Câteodată înotăm. 0
Nebo jezdíme na kole. Sau -e --imb-- -u bic--l--a. S-- n- p------ c- b--------- S-u n- p-i-b-m c- b-c-c-e-a- ---------------------------- Sau ne plimbăm cu bicicleta. 0
V našem městě je fotbalový stadión. Î- -ra--l-n--tr- ex--tă -- --ad----d- -----l. Î- o----- n----- e----- u- s------ d- f------ Î- o-a-u- n-s-r- e-i-t- u- s-a-i-n d- f-t-a-. --------------------------------------------- În oraşul nostru există un stadion de fotbal. 0
Je tam i plovárna se saunou. Exi--ă--i-o pi-cin- -u--a--ă. E----- ş- o p------ c- s----- E-i-t- ş- o p-s-i-ă c- s-u-ă- ----------------------------- Există şi o piscină cu saună. 0
A je tam také golfové hřiště. Ş- e-ist- -n--eren -e -o--. Ş- e----- u- t---- d- g---- Ş- e-i-t- u- t-r-n d- g-l-. --------------------------- Şi există un teren de golf. 0
Co je v televizi? C- ---e--- -elevi-or? C- e--- l- t--------- C- e-t- l- t-l-v-z-r- --------------------- Ce este la televizor? 0
Teď dávají fotbal. To-mai--r-n---- un-m--i -e ----al. T----- t------- u- m--- d- f------ T-c-a- t-a-s-i- u- m-c- d- f-t-a-. ---------------------------------- Tocmai transmit un meci de fotbal. 0
Německo hraje proti Anglii. Ech--- ---man--joac- î-p----va ce--- -ng-ez-şti. E----- g------ j---- î-------- c---- e---------- E-h-p- g-r-a-ă j-a-ă î-p-t-i-a c-l-i e-g-e-e-t-. ------------------------------------------------ Echipa germană joacă împotriva celei englezeşti. 0
Kdo vyhrává? Ci-e -âş-igă? C--- c------- C-n- c-ş-i-ă- ------------- Cine câştigă? 0
Nemám tušení. N--am ha--r. N- a- h----- N- a- h-b-r- ------------ Nu am habar. 0
Teď je to nerozhodně. Mo------ -st--e---. M------- e--- e---- M-m-n-a- e-t- e-a-. ------------------- Momentan este egal. 0
Rozhodčí je z Belgie. Ar-it--l es------ B-lg-a. A------- e--- d-- B------ A-b-t-u- e-t- d-n B-l-i-. ------------------------- Arbitrul este din Belgia. 0
Teď se bude kopat penalta. Ac-m ------c-tă-o ---i---ă -- l- --spr-ze-e m---i. A--- s- e------ o l------- d- l- u--------- m----- A-u- s- e-e-u-ă o l-v-t-r- d- l- u-s-r-z-c- m-t-i- -------------------------------------------------- Acum se execută o lovitură de la unsprezece metri. 0
Gól! Jedna nula! Gol!-Unu ---ze-o! G--- U-- l- z---- G-l- U-u l- z-r-! ----------------- Gol! Unu la zero! 0

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…