Konverzační příručka

cs Sport   »   uk Спорт

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [сорок дев’ять]

49 [sorok devʺyatʹ]

Спорт

[Sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Sportuješ? Ти -а---є-с- с-орт-м? Т- з-------- с------- Т- з-й-а-ш-я с-о-т-м- --------------------- Ти займаєшся спортом? 0
T- --y-----shs-a-spor-o-? T- z------------ s------- T- z-y-m-y-s-s-a s-o-t-m- ------------------------- Ty zay̆mayeshsya sportom?
Ano, potřebuji pohyb. Та-, я-п-----------в-н-а -уха-ися. Т--- я п------ / п------ р-------- Т-к- я п-в-н-н / п-в-н-а р-х-т-с-. ---------------------------------- Так, я повинен / повинна рухатися. 0
T--, -a -ov-ne----p-vy--a r----t---a. T--- y- p------ / p------ r---------- T-k- y- p-v-n-n / p-v-n-a r-k-a-y-y-. ------------------------------------- Tak, ya povynen / povynna rukhatysya.
Jsem členem sportovního klubu. Я -------о сп-р-и-н--о-к-уб-. Я х---- д- с---------- к----- Я х-д-у д- с-о-т-в-о-о к-у-у- ----------------------------- Я ходжу до спортивного клубу. 0
YA k-odz-u -o ---rty-n--- --u--. Y- k------ d- s---------- k----- Y- k-o-z-u d- s-o-t-v-o-o k-u-u- -------------------------------- YA khodzhu do sportyvnoho klubu.
Hrajeme fotbal. Ми--раєм--у-фу-бол. М- г----- у ф------ М- г-а-м- у ф-т-о-. ------------------- Ми граємо у футбол. 0
My hr-ye-o-u--ut-o-. M- h------ u f------ M- h-a-e-o u f-t-o-. -------------------- My hrayemo u futbol.
Někdy plaveme. І--д- -и----ває-о. І---- м- п-------- І-о-і м- п-а-а-м-. ------------------ Іноді ми плаваємо. 0
I---i -y-------e-o. I---- m- p--------- I-o-i m- p-a-a-e-o- ------------------- Inodi my plavayemo.
Nebo jezdíme na kole. Або-м--к-т-єм--- -- ---ос-п----. А-- м- к-------- н- в----------- А-о м- к-т-є-о-ь н- в-л-с-п-д-х- -------------------------------- Або ми катаємось на велосипедах. 0
Ab- -y-k----e-----na v--osyp--a--. A-- m- k--------- n- v------------ A-o m- k-t-y-m-s- n- v-l-s-p-d-k-. ---------------------------------- Abo my katayemosʹ na velosypedakh.
V našem městě je fotbalový stadión. У -а-о-------і є -ут-о-ь--й ------н. У н----- м---- є ф--------- с------- У н-ш-м- м-с-і є ф-т-о-ь-и- с-а-і-н- ------------------------------------ У нашому місті є футбольний стадіон. 0
U n-sho-u ----i ye-fu--o---yy- s-a---n. U n------ m---- y- f---------- s------- U n-s-o-u m-s-i y- f-t-o-ʹ-y-̆ s-a-i-n- --------------------------------------- U nashomu misti ye futbolʹnyy̆ stadion.
Je tam i plovárna se saunou. Є-та-о--ба-ейн і-са-н-. Є т---- б----- і с----- Є т-к-ж б-с-й- і с-у-а- ----------------------- Є також басейн і сауна. 0
Y- --koz- -as---n----a-n-. Y- t----- b------ i s----- Y- t-k-z- b-s-y-n i s-u-a- -------------------------- YE takozh basey̆n i sauna.
A je tam také golfové hřiště. І є-м-сц---л--го-ьфу. І є м---- д-- г------ І є м-с-е д-я г-л-ф-. --------------------- І є місце для гольфу. 0
I--e-mi-ts--dl---ho-ʹf-. I y- m----- d--- h------ I y- m-s-s- d-y- h-l-f-. ------------------------ I ye mistse dlya holʹfu.
Co je v televizi? Щ----е на-т-л--------? Щ- й-- н- т----------- Щ- й-е н- т-л-б-ч-н-і- ---------------------- Що йде на телебаченні? 0
S-cho---de -a t---ba-h-n--? S---- y--- n- t------------ S-c-o y-d- n- t-l-b-c-e-n-? --------------------------- Shcho y̆de na telebachenni?
Teď dávají fotbal. С--- --- ф-тбо-ь--й ма-ч. С--- й-- ф--------- м---- С-м- й-е ф-т-о-ь-и- м-т-. ------------------------- Саме йде футбольний матч. 0
Sa-- y̆d--fut-olʹny-- -a--h. S--- y--- f---------- m----- S-m- y-d- f-t-o-ʹ-y-̆ m-t-h- ---------------------------- Same y̆de futbolʹnyy̆ match.
Německo hraje proti Anglii. Н--е-ьк-------да г-а- ---ти-англ---ько-. Н------- к------ г--- п---- а----------- Н-м-ц-к- к-м-н-а г-а- п-о-и а-г-і-с-к-ї- ---------------------------------------- Німецька команда грає проти англійської. 0
N-m-ts--a--oma--- h---e ---ty -nhliy----o-̈. N-------- k------ h---- p---- a------------- N-m-t-ʹ-a k-m-n-a h-a-e p-o-y a-h-i-̆-ʹ-o-̈- -------------------------------------------- Nimetsʹka komanda hraye proty anhliy̆sʹkoï.
Kdo vyhrává? Х-- ви----? Х-- в------ Х-о в-г-а-? ----------- Хто виграє? 0
K--- vyh-ay-? K--- v------- K-t- v-h-a-e- ------------- Khto vyhraye?
Nemám tušení. Я не-з--ю. Я н- з---- Я н- з-а-. ---------- Я не знаю. 0
YA-n--znayu. Y- n- z----- Y- n- z-a-u- ------------ YA ne znayu.
Teď je to nerozhodně. По---щ--ніч--. П--- щ- н----- П-к- щ- н-ч-я- -------------- Поки що нічия. 0
P--y s-c-- n---y--. P--- s---- n------- P-k- s-c-o n-c-y-a- ------------------- Poky shcho nichyya.
Rozhodčí je z Belgie. А-бі-р - Бе-ь-ії. А----- з Б------- А-б-т- з Б-л-г-ї- ----------------- Арбітр з Бельгії. 0
A-bit- z-B-lʹhii-. A----- z B-------- A-b-t- z B-l-h-i-. ------------------ Arbitr z Belʹhiï.
Teď se bude kopat penalta. З--а--буд---ен----і. З---- б--- п-------- З-р-з б-д- п-н-л-т-. -------------------- Зараз буде пенальті. 0
Z-r-z b--- -ena-ʹ--. Z---- b--- p-------- Z-r-z b-d- p-n-l-t-. -------------------- Zaraz bude penalʹti.
Gól! Jedna nula! Гол!-О-и-: н---! Г--- О---- н---- Г-л- О-и-: н-л-! ---------------- Гол! Один: нуль! 0
H--- Od--:-nu--! H--- O---- n---- H-l- O-y-: n-l-! ---------------- Hol! Odyn: nulʹ!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…