Konverzační příručka

cs Sport   »   uk Спорт

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [сорок дев’ять]

49 [sorok devʺyatʹ]

Спорт

Sport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Sportuješ? Ти-займа--с- ---рт-м? Т_ з________ с_______ Т- з-й-а-ш-я с-о-т-м- --------------------- Ти займаєшся спортом? 0
Ty---y̆-a-e--s----p--t-m? T_ z___________ s_______ T- z-y-m-y-s-s-a s-o-t-m- ------------------------- Ty zay̆mayeshsya sportom?
Ano, potřebuji pohyb. Так,----ови--н---п--и-н- ру-ат-с-. Т___ я п______ / п______ р________ Т-к- я п-в-н-н / п-в-н-а р-х-т-с-. ---------------------------------- Так, я повинен / повинна рухатися. 0
Tak,----po---e- /-pov-nna--ukhat--ya. T___ y_ p______ / p______ r__________ T-k- y- p-v-n-n / p-v-n-a r-k-a-y-y-. ------------------------------------- Tak, ya povynen / povynna rukhatysya.
Jsem členem sportovního klubu. Я --джу--о --о----н--о -л-б-. Я х____ д_ с__________ к_____ Я х-д-у д- с-о-т-в-о-о к-у-у- ----------------------------- Я ходжу до спортивного клубу. 0
Y- k-od--u do----r---n-----l--u. Y_ k______ d_ s__________ k_____ Y- k-o-z-u d- s-o-t-v-o-o k-u-u- -------------------------------- YA khodzhu do sportyvnoho klubu.
Hrajeme fotbal. Ми--р-є-о-- -у-бо-. М_ г_____ у ф______ М- г-а-м- у ф-т-о-. ------------------- Ми граємо у футбол. 0
My----y--o --f-tb--. M_ h______ u f______ M- h-a-e-o u f-t-o-. -------------------- My hrayemo u futbol.
Někdy plaveme. Іно-і--и п-------. І____ м_ п________ І-о-і м- п-а-а-м-. ------------------ Іноді ми плаваємо. 0
Ino-i -y pl-v----o. I____ m_ p_________ I-o-i m- p-a-a-e-o- ------------------- Inodi my plavayemo.
Nebo jezdíme na kole. А-о--- кат-єм-с---а -е-о-и--да-. А__ м_ к________ н_ в___________ А-о м- к-т-є-о-ь н- в-л-с-п-д-х- -------------------------------- Або ми катаємось на велосипедах. 0
A-o -- -a-aye-----na v--o----dakh. A__ m_ k_________ n_ v____________ A-o m- k-t-y-m-s- n- v-l-s-p-d-k-. ---------------------------------- Abo my katayemosʹ na velosypedakh.
V našem městě je fotbalový stadión. У на-о-у міс-і є--ут-ольн----тад-он. У н_____ м____ є ф_________ с_______ У н-ш-м- м-с-і є ф-т-о-ь-и- с-а-і-н- ------------------------------------ У нашому місті є футбольний стадіон. 0
U----h-m- m--t---- fut---ʹn--̆-st--ion. U n______ m____ y_ f_________ s_______ U n-s-o-u m-s-i y- f-t-o-ʹ-y-̆ s-a-i-n- --------------------------------------- U nashomu misti ye futbolʹnyy̆ stadion.
Je tam i plovárna se saunou. Є-т-ко- -ас--- і --ун-. Є т____ б_____ і с_____ Є т-к-ж б-с-й- і с-у-а- ----------------------- Є також басейн і сауна. 0
Y- --k-z--------------una. Y_ t_____ b_____ i s_____ Y- t-k-z- b-s-y-n i s-u-a- -------------------------- YE takozh basey̆n i sauna.
A je tam také golfové hřiště. І ---ісце дл--гольф-. І є м____ д__ г______ І є м-с-е д-я г-л-ф-. --------------------- І є місце для гольфу. 0
I ye ---tse-d-ya--ol-fu. I y_ m_____ d___ h______ I y- m-s-s- d-y- h-l-f-. ------------------------ I ye mistse dlya holʹfu.
Co je v televizi? Щ---д- -а--елебаченні? Щ_ й__ н_ т___________ Щ- й-е н- т-л-б-ч-н-і- ---------------------- Що йде на телебаченні? 0
Sh-------e--a t-l----h-nni? S____ y̆__ n_ t____________ S-c-o y-d- n- t-l-b-c-e-n-? --------------------------- Shcho y̆de na telebachenni?
Teď dávají fotbal. Са-- -д--фу--ол---й--ат-. С___ й__ ф_________ м____ С-м- й-е ф-т-о-ь-и- м-т-. ------------------------- Саме йде футбольний матч. 0
Sa-e-y--e -ut--lʹ---̆-m----. S___ y̆__ f_________ m_____ S-m- y-d- f-t-o-ʹ-y-̆ m-t-h- ---------------------------- Same y̆de futbolʹnyy̆ match.
Německo hraje proti Anglii. Нім-ць---к-ма--- ------рот- а--л------ї. Н_______ к______ г___ п____ а___________ Н-м-ц-к- к-м-н-а г-а- п-о-и а-г-і-с-к-ї- ---------------------------------------- Німецька команда грає проти англійської. 0
N--e--ʹka-kom-nda --ay- prot- -nhli-̆-ʹ-oï. N________ k______ h____ p____ a___________ N-m-t-ʹ-a k-m-n-a h-a-e p-o-y a-h-i-̆-ʹ-o-̈- -------------------------------------------- Nimetsʹka komanda hraye proty anhliy̆sʹkoï.
Kdo vyhrává? Хто---грає? Х__ в______ Х-о в-г-а-? ----------- Хто виграє? 0
K--o-v-h-a--? K___ v_______ K-t- v-h-a-e- ------------- Khto vyhraye?
Nemám tušení. Я--е зн--. Я н_ з____ Я н- з-а-. ---------- Я не знаю. 0
Y- -- z--y-. Y_ n_ z_____ Y- n- z-a-u- ------------ YA ne znayu.
Teď je to nerozhodně. П-ки-щ- ніч-я. П___ щ_ н_____ П-к- щ- н-ч-я- -------------- Поки що нічия. 0
P--y--hc---nichy--. P___ s____ n_______ P-k- s-c-o n-c-y-a- ------------------- Poky shcho nichyya.
Rozhodčí je z Belgie. Ар------ -ел--і-. А_____ з Б_______ А-б-т- з Б-л-г-ї- ----------------- Арбітр з Бельгії. 0
Ar-i-- ---elʹ--i-. A_____ z B_______ A-b-t- z B-l-h-i-. ------------------ Arbitr z Belʹhiï.
Teď se bude kopat penalta. Зар-з буд- пе---ь--. З____ б___ п________ З-р-з б-д- п-н-л-т-. -------------------- Зараз буде пенальті. 0
Za--z-b-de-p-nal---. Z____ b___ p________ Z-r-z b-d- p-n-l-t-. -------------------- Zaraz bude penalʹti.
Gól! Jedna nula! Г-л- Один: -у--! Г___ О____ н____ Г-л- О-и-: н-л-! ---------------- Гол! Один: нуль! 0
Hol------:----ʹ! H___ O____ n____ H-l- O-y-: n-l-! ---------------- Hol! Odyn: nulʹ!

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…