Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   es En el restaurante 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [treinta y dos]

En el restaurante 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Una-ra-i-n--- -a-at-- -r-t----o--k-tch-p. U-- r----- d- p------ f----- c-- k------- U-a r-c-ó- d- p-t-t-s f-i-a- c-n k-t-h-p- ----------------------------------------- Una ración de patatas fritas con ketchup.
A dvakrát s majonézou. Y-d-- co- -ayo-esa. Y d-- c-- m-------- Y d-s c-n m-y-n-s-. ------------------- Y dos con mayonesa.
A třikrát párek s hořčicí. Y-tr-s ---io-es de -a-c-ic-a--c-- mosta--. Y t--- r------- d- s--------- c-- m------- Y t-e- r-c-o-e- d- s-l-h-c-a- c-n m-s-a-a- ------------------------------------------ Y tres raciones de salchichas con mostaza.
Jakou máte zeleninu? ¿Qué---r---as -i--e (u-----? ¿--- v------- t---- (------- ¿-u- v-r-u-a- t-e-e (-s-e-)- ---------------------------- ¿Qué verduras tiene (usted)?
Máte fazole? ¿T--ne---st-d)-habi--u-l-s-/ -ri--le--(--.-? ¿----- (------ h---------- / f------- (----- ¿-i-n- (-s-e-) h-b-c-u-l-s / f-i-o-e- (-m-)- -------------------------------------------- ¿Tiene (usted) habichuelas / frijoles (am.)?
Máte květák? ¿----- (-s--d) co--f-o-? ¿----- (------ c-------- ¿-i-n- (-s-e-) c-l-f-o-? ------------------------ ¿Tiene (usted) coliflor?
Mám rád / ráda kukuřici. M---u-t---l --í-. M- g---- e- m---- M- g-s-a e- m-í-. ----------------- Me gusta el maíz.
Mám rád / ráda okurky. M--g-s-a el-p----o. M- g---- e- p------ M- g-s-a e- p-p-n-. ------------------- Me gusta el pepino.
Mám rád / ráda rajčata. Me---s--------m--e. M- g---- e- t------ M- g-s-a e- t-m-t-. ------------------- Me gusta el tomate.
Máte také rád / ráda pórek? ¿L- --s-a------én-c--er ---rro? ¿-- g---- t------ c---- p------ ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r p-e-r-? ------------------------------- ¿Le gusta también comer puerro?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? ¿L- gu-ta -am---n c--er--a c-l fe-me---da? ¿-- g---- t------ c---- l- c-- f---------- ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r l- c-l f-r-e-t-d-? ------------------------------------------ ¿Le gusta también comer la col fermentada?
Máte také rád / ráda čočku? ¿Le---st- t--b-én -om---l--t----? ¿-- g---- t------ c---- l-------- ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r l-n-e-a-? --------------------------------- ¿Le gusta también comer lentejas?
Máš také rád / ráda mrkev? ¿Te g-st- tamb--n ---er -an-h-r-a? ¿-- g---- t------ c---- z--------- ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r z-n-h-r-a- ---------------------------------- ¿Te gusta también comer zanahoria?
Máš také rád / ráda brokolici? ¿T- -usta tam---- comer-bró---i? ¿-- g---- t------ c---- b------- ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r b-ó-o-i- -------------------------------- ¿Te gusta también comer brócoli?
Máš také rád / ráda papriku? ¿-- --sta-ta--ié- comer p-m----o-? ¿-- g---- t------ c---- p--------- ¿-e g-s-a t-m-i-n c-m-r p-m-e-t-s- ---------------------------------- ¿Te gusta también comer pimientos?
Nemám rád cibuli. No me-gu-----a-c-b-lla. N- m- g---- l- c------- N- m- g-s-a l- c-b-l-a- ----------------------- No me gusta la cebolla.
Nemám rád olivy. No -------an --- a-e------. N- m- g----- l-- a--------- N- m- g-s-a- l-s a-e-t-n-s- --------------------------- No me gustan las aceitunas.
Nemám rád houby. N- me g-s-----as----a-. N- m- g----- l-- s----- N- m- g-s-a- l-s s-t-s- ----------------------- No me gustan las setas.

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!