Konverzační příručka

cs Čísla   »   ti ቁጽርታት

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [ሸውዓተ]

7 [shewi‘ate]

ቁጽርታት

[k’uts’iritati]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Počítám: ኣ- --ጽ-፥ ኣ- እ---- ኣ- እ-ጽ-፥ -------- ኣነ እቖጽር፥ 0
ane-i-̱--t-’iri፥ a-- i----------- a-e i-̱-o-s-i-i- ---------------- ane iḵ’ots’iri፥
jedna, dvě, tři ሓደ፣ ክ-ተ፣ ሰ-ስተ ሓ-- ክ--- ሰ--- ሓ-፣ ክ-ተ- ሰ-ስ- ------------- ሓደ፣ ክልተ፣ ሰለስተ 0
h-ad-፣ -il--e----l---te h----- k------ s------- h-a-e- k-l-t-፣ s-l-s-t- ----------------------- ḥade፣ kilite፣ selesite
Počítám do tří. ኣነ ክ-- ሰለ-ተ---ጽር። ኣ- ክ-- ሰ--- እ---- ኣ- ክ-ብ ሰ-ስ- እ-ጽ-። ----------------- ኣነ ክሳብ ሰለስተ እቖጽር። 0
ane -i-a-- s---s--e--k-’o-s--ri። a-- k----- s------- i----------- a-e k-s-b- s-l-s-t- i-̱-o-s-i-i- -------------------------------- ane kisabi selesite iḵ’ots’iri።
Počítám dále: ኣ- -ጺ- -ቖጽር-የ። ኣ- ቀ-- እ------ ኣ- ቀ-ለ እ-ጽ-’-። -------------- ኣነ ቀጺለ እቖጽር’የ። 0
an----ets’--e iḵ-ot-’i--’ye። a-- k-------- i-------------- a-e k-e-s-ī-e i-̱-o-s-i-i-y-። ----------------------------- ane k’ets’īle iḵ’ots’iri’ye።
čtyři, pět, šest, ኣር---------፣ ---ተ ኣ----- ሓ---- ሽ--- ኣ-ባ-ተ- ሓ-ሽ-፣ ሽ-ሽ- ----------------- ኣርባዕተ፣ ሓሙሽተ፣ ሽዱሽተ 0
a-iba‘--e---̣a-us-i-e፣--hid-sh--e a--------- h---------- s--------- a-i-a-i-e- h-a-u-h-t-፣ s-i-u-h-t- --------------------------------- ariba‘ite፣ ḥamushite፣ shidushite
sedm, osm, devět ሸ---፣ ሸሞ--- -ሽ-ተ ሸ---- ሸ---- ት--- ሸ-ዓ-፣ ሸ-ን-፣ ት-ዓ- ---------------- ሸውዓተ፣ ሸሞንተ፣ ትሽዓተ 0
s-e--‘-t-፣ -he--nit-፣ ti-hi‘-te s--------- s--------- t-------- s-e-i-a-e- s-e-o-i-e- t-s-i-a-e ------------------------------- shewi‘ate፣ shemonite፣ tishi‘ate
Počítám. ኣነ--ቖ--። ኣ- እ---- ኣ- እ-ጽ-። -------- ኣነ እቖጽር። 0
an- i-̱’--s’iri። a-- i----------- a-e i-̱-o-s-i-i- ---------------- ane iḵ’ots’iri።
Počítáš. ን-ኻ --ጽ-። ን-- ት---- ን-ኻ ት-ጽ-። --------- ንስኻ ትቖጽር። 0
n---h----i-̱-o--’i--። n------ t------------ n-s-h-a t-k-’-t-’-r-። --------------------- nisiẖa tiḵ’ots’iri።
Počítá. ን--ይቖ--። ን- ይ---- ን- ይ-ጽ-። -------- ንሱ ይቖጽር። 0
ni-u-----’--s----። n--- y------------ n-s- y-k-’-t-’-r-። ------------------ nisu yiḵ’ots’iri።
Jedna. První. ሓደ።-እቲ ---ይ። ሓ-- እ- ቀ---- ሓ-። እ- ቀ-ማ-። ------------ ሓደ። እቲ ቀዳማይ። 0
h--d-። i-----e-ama-i። h----- i-- k--------- h-a-e- i-ī k-e-a-a-i- --------------------- ḥade። itī k’edamayi።
Dvě. Druhý. ክልተ። እ--ካ--ይ ክ--- እ- ካ--- ክ-ተ- እ- ካ-ኣ- ------------ ክልተ። እቲ ካልኣይ 0
k-lite። itī k-li’ayi k------ i-- k------- k-l-t-። i-ī k-l-’-y- -------------------- kilite። itī kali’ayi
Tři. Třetí. ሰ-ስተ--እ----ሳ-። ሰ---- እ- ሳ---- ሰ-ስ-። እ- ሳ-ሳ-። -------------- ሰለስተ። እቲ ሳልሳይ። 0
s--e-i----itī-sa--say-። s-------- i-- s-------- s-l-s-t-። i-ī s-l-s-y-። ----------------------- selesite። itī salisayi።
Čtyři. Čtvrtý. ኣር---። -- -ብዓ-። ኣ----- እ- ራ---- ኣ-ባ-ተ- እ- ራ-ዓ-። --------------- ኣርባዕተ። እቲ ራብዓይ። 0
a--b--i-e። -t--r--i-a--። a--------- i-- r-------- a-i-a-i-e- i-ī r-b-‘-y-። ------------------------ ariba‘ite። itī rabi‘ayi።
Pět. Pátý. ሓ---።----ሓ-ሻይ። ሓ---- እ- ሓ---- ሓ-ሽ-። እ- ሓ-ሻ-። -------------- ሓሙሽተ። እቲ ሓምሻይ። 0
h------it-።---------i-h---። h---------- i-- h---------- h-a-u-h-t-። i-ī h-a-i-h-y-። --------------------------- ḥamushite። itī ḥamishayi።
Šest. Šestý. ሽ--ተ- እቲ-ሻዱ--። ሽ---- እ- ሻ---- ሽ-ሽ-። እ- ሻ-ሻ-። -------------- ሽዱሽተ። እቲ ሻዱሻይ። 0
shid---ite። --ī-------h-yi። s---------- i-- s---------- s-i-u-h-t-። i-ī s-a-u-h-y-። --------------------------- shidushite። itī shadushayi።
Sedm. Sedmý. ሸ--ተ። እቲ-ሻ---። ሸ---- እ- ሻ---- ሸ-ዓ-። እ- ሻ-ዓ-። -------------- ሸውዓተ። እቲ ሻውዓይ። 0
s-e-i‘a-e። --ī sh-w--ay-። s--------- i-- s--------- s-e-i-a-e- i-ī s-a-i-a-i- ------------------------- shewi‘ate። itī shawi‘ayi።
Osm. Osmý. ሸሞን-- -- ሻ--ይ። ሸ---- እ- ሻ---- ሸ-ን-። እ- ሻ-ና-። -------------- ሸሞንተ። እቲ ሻምናይ። 0
sh--o---e- --ī s--mi----። s--------- i-- s--------- s-e-o-i-e- i-ī s-a-i-a-i- ------------------------- shemonite። itī shaminayi።
Devět. Devátý. ት---። ---ታሽ--። ት---- እ- ታ---- ት-ዓ-። እ- ታ-ዓ-። -------------- ትሽዓተ። እቲ ታሽዓይ። 0
t-s--‘a--። -tī-ta-h--ayi። t--------- i-- t--------- t-s-i-a-e- i-ī t-s-i-a-i- ------------------------- tishi‘ate። itī tashi‘ayi።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!