Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   ti ናይ ዋንነት ቃላት 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [ሱሳንሽዱሽተን]

66 [susanishidushiteni]

ናይ ዋንነት ቃላት 1

[nayi wanineti k’alati 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ኣነ----ተይ ኣ- - ና-- ኣ- - ና-ይ -------- ኣነ - ናተይ 0
ane---nate-i a-- - n----- a-e - n-t-y- ------------ ane - nateyi
Nemůžu najít svůj klíč. ና-- መ-ትሕ-ሲ---። ና-- መ--- ሲ-- ። ና-ይ መ-ት- ሲ-ዮ ። -------------- ናተይ መፍትሕ ሲነዮ ። 0
nat-yi ---i--ḥ- ---ey--። n----- m-------- s----- ። n-t-y- m-f-t-h-i s-n-y- ። ------------------------- nateyi mefitiḥi sīneyo ።
Nemůžu najít svou jízdenku. ና----ከት-(----- ሲነዮ-። ና-- ቲ-- (----- ሲ-- ። ና-ይ ቲ-ት (-ኬ-ይ- ሲ-ዮ ። -------------------- ናተይ ቲከት (ትኬተይ) ሲነዮ ። 0
n--e---tīke-i -ti-ēt-y-)---ne-o ። n----- t----- (--------- s----- ። n-t-y- t-k-t- (-i-ē-e-i- s-n-y- ። --------------------------------- nateyi tīketi (tikēteyi) sīneyo ።
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ን---- ናትካ ን-- - ና-- ን-ኻ - ና-ካ --------- ንስኻ - ናትካ 0
nisih-a-- ---ika n------ - n----- n-s-h-a - n-t-k- ---------------- nisiẖa - natika
Našel jsi svůj klíč? መ--ሕ- -ኺብ-- -? መ---- ረ---- ዶ- መ-ት-ካ ረ-ብ-ዮ ዶ- -------------- መፍትሕካ ረኺብካዮ ዶ? 0
me--ti-̣ika ---̱ī----y--d-? m---------- r---------- d-- m-f-t-h-i-a r-h-ī-i-a-o d-? --------------------------- mefitiḥika reẖībikayo do?
Našel jsi svou jízdenku? ቲኬትካ-ረ--ካ--ዶ? ቲ--- ረ---- ዶ- ቲ-ት- ረ-ብ-ዮ ዶ- ------------- ቲኬትካ ረኺብካዮ ዶ? 0
tī-ēt--a-re--īb----o -o? t------- r---------- d-- t-k-t-k- r-h-ī-i-a-o d-? ------------------------ tīkētika reẖībikayo do?
on – jeho (svůj / svoje) ንሱ ---ሳ ን- - ን- ን- - ን- ------- ንሱ - ንሳ 0
n-s- ----sa n--- - n--- n-s- - n-s- ----------- nisu - nisa
Nevíš, kde je jeho klíč? መ--ሑ ኣ---ከ-ዘ--ትፈልጥ ዲኻ? መ--- ኣ-- ከ--- ት--- ዲ-- መ-ት- ኣ-ይ ከ-ዘ- ት-ል- ዲ-? ---------------------- መፍትሑ ኣበይ ከምዘሎ ትፈልጥ ዲኻ? 0
mefi-------beyi---mi------i-e-i--- d-ẖ-? m-------- a---- k------- t-------- d----- m-f-t-h-u a-e-i k-m-z-l- t-f-l-t-i d-h-a- ----------------------------------------- mefitiḥu abeyi kemizelo tifelit’i dīẖa?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? ቲ-ቱ-ኣ---ከምዘሎ ት-----ኻ? ቲ-- ኣ-- ከ--- ት--- ዲ-- ቲ-ቱ ኣ-ይ ከ-ዘ- ት-ል- ዲ-? --------------------- ቲኬቱ ኣበይ ከምዘሎ ትፈልጥ ዲኻ? 0
tī-----abeyi-kem-------i-e-i------h--? t----- a---- k------- t-------- d----- t-k-t- a-e-i k-m-z-l- t-f-l-t-i d-h-a- -------------------------------------- tīkētu abeyi kemizelo tifelit’i dīẖa?
ona – její (svůj / svoje) ን--- ናታ ን- - ና- ን- - ና- ------- ንሳ - ናታ 0
nis--- -a-a n--- - n--- n-s- - n-t- ----------- nisa - nata
Její peníze jsou pryč. ገ-ዘ- ጠፊ-። ገ--- ጠ--- ገ-ዘ- ጠ-ኡ- --------- ገንዘባ ጠፊኡ። 0
g--i---a t’-f-’-። g------- t------- g-n-z-b- t-e-ī-u- ----------------- genizeba t’efī’u።
A její kreditní karta je také pryč. ክ----ካር--ውን-ጠ-ኡ። ክ--- ካ----- ጠ--- ክ-ዲ- ካ-ዳ-ው- ጠ-ኡ- ---------------- ክርዲት ካርዳ‘ውን ጠፊኡ። 0
k-rid-ti -a-i-a‘w-ni t--f---። k------- k---------- t------- k-r-d-t- k-r-d-‘-i-i t-e-ī-u- ----------------------------- kiridīti karida‘wini t’efī’u።
my – náš / naše (svůj / svoje) ንሕ- --ና-ና ን-- - ና-- ን-ና - ና-ና --------- ንሕና - ናትና 0
ni-̣--a - --ti-a n------ - n----- n-h-i-a - n-t-n- ---------------- niḥina - natina
Náš dědeček je nemocný. ኣ-ሓጎ- ሓሚሙ-ኣ-። ኣ---- ሓ-- ኣ-- ኣ-ሓ-ና ሓ-ሙ ኣ-። ------------- ኣቦሓጎና ሓሚሙ ኣሎ። 0
aboh------ h------ al-። a--------- h------ a--- a-o-̣-g-n- h-a-ī-u a-o- ----------------------- aboḥagona ḥamīmu alo።
Naše babička je zdravá. ዓ-ይና-ጥ-- ኣለ-። ዓ--- ጥ-- ኣ--- ዓ-ይ- ጥ-ና ኣ-ዋ- ------------- ዓባይና ጥዕና ኣለዋ። 0
‘a-------t’i---a-a--wa። ‘------- t------ a----- ‘-b-y-n- t-i-i-a a-e-a- ----------------------- ‘abayina t’i‘ina alewa።
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ንስ--ኩም - -ት-ም ን----- - ና--- ን-ኻ-ኩ- - ና-ኩ- ------------- ንስኻትኩም - ናትኩም 0
n-si--at-ku-- --n--i-umi n------------ - n------- n-s-h-a-i-u-i - n-t-k-m- ------------------------ nisiẖatikumi - natikumi
Děti, kde je váš tatínek? ቆል-- ባባኹም ኣበ--ኣ-? ቆ--- ባ--- ኣ-- ኣ-- ቆ-ዑ- ባ-ኹ- ኣ-ይ ኣ-? ----------------- ቆልዑ፥ ባባኹም ኣበይ ኣሎ? 0
k’oli‘-፥ -a-ah--------yi---o? k------- b-------- a---- a--- k-o-i-u- b-b-h-u-i a-e-i a-o- ----------------------------- k’oli‘u፥ babaẖumi abeyi alo?
Děti, kde je vaše maminka? ቆል-- --ኹም--በይ-ኣ-? ቆ--- ማ--- ኣ-- ኣ-- ቆ-ዑ- ማ-ኹ- ኣ-ይ ኣ-? ----------------- ቆልዑ፥ ማማኹም ኣበይ ኣላ? 0
k’--i‘---ma------i ---y--al-? k------- m-------- a---- a--- k-o-i-u- m-m-h-u-i a-e-i a-a- ----------------------------- k’oli‘u፥ mamaẖumi abeyi ala?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!