Konverzační příručka

cs Na letišti   »   ti ኣብ ማዕረፎ-ነፈርቲ

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [ሰላሳንሓሙሽተን]

35 [selasaniḥamushiteni]

ኣብ ማዕረፎ-ነፈርቲ

[abi ma‘irefo-neferitī]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. ኣነ-በ----- ኣተ- --ልብ---የ። ኣ- በ-- ና- ኣ-- ክ--- ደ--- ኣ- በ-ራ ና- ኣ-ን ክ-ል- ደ-የ- ----------------------- ኣነ በረራ ናብ ኣተን ክጠልብ ደልየ። 0
a-- b--er- -a-i -ten--kit’el-----e-iye። a-- b----- n--- a---- k-------- d------ a-e b-r-r- n-b- a-e-i k-t-e-i-i d-l-y-። --------------------------------------- ane berera nabi ateni kit’elibi deliye።
Je to přímý let? እ--በረራ---ጥ- --? እ- በ-- ብ--- ድ-- እ- በ-ራ ብ-ጥ- ድ-? --------------- እቲ በረራ ብቀጥታ ድዩ? 0
itī-be---a ---’-----a ---u? i-- b----- b--------- d---- i-ī b-r-r- b-k-e-’-t- d-y-? --------------------------- itī berera bik’et’ita diyu?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. በ--- -ደ መስ-ት --- -ታ፣---ትከ-። በ--- ሓ- መ--- ዘ-- ቦ-- ዘ----- በ-ኹ- ሓ- መ-ኮ- ዘ-ዎ ቦ-፣ ዘ-ት-ኾ- --------------------------- በጃኹም ሓደ መስኮት ዘለዎ ቦታ፣ ዘይትከኾ። 0
b--ah-u-i --ade--e--kot------wo--o-----ey--ikeh--። b-------- h---- m------- z----- b---- z----------- b-j-h-u-i h-a-e m-s-k-t- z-l-w- b-t-፣ z-y-t-k-h-o- -------------------------------------------------- bejaẖumi ḥade mesikoti zelewo bota፣ zeyitikeẖo።
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. ዘሓዝ-ዎ(ዝሓ-እክ-- ቦታ--ጋገ- ደ-የ። ዘ------------ ቦ------ ደ--- ዘ-ዝ-ዎ-ዝ-ዛ-ክ-) ቦ-ከ-ጋ-ጽ ደ-የ- -------------------------- ዘሓዝክዎ(ዝሓዛእክዎ) ቦታከረጋገጽ ደልየ። 0
z-ḥaz--i-o---ḥaz-’i-iw-) --tak-r-gag--s-- --l-y-። z------------------------- b--------------- d------ z-h-a-i-i-o-z-h-a-a-i-i-o- b-t-k-r-g-g-t-’- d-l-y-። --------------------------------------------------- zeḥazikiwo(ziḥaza’ikiwo) botakeregagets’i deliye።
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. ዝ--እ----ታ -ገ-- ደ--። ዝ----- ቦ- ክ--- ደ--- ዝ-ዛ-ክ- ቦ- ክ-ድ- ደ-የ- ------------------- ዝሓዛእክዎ ቦታ ክገድፎ ደልየ። 0
z--̣az--iki-o--ot---igedif--de-iye። z------------ b--- k------- d------ z-h-a-a-i-i-o b-t- k-g-d-f- d-l-y-። ----------------------------------- ziḥaza’ikiwo bota kigedifo deliye።
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. ዝ-ዛእክዎ -ታ --ይ- ደል-። ዝ----- ቦ- ክ--- ደ--- ዝ-ዛ-ክ- ቦ- ክ-ይ- ደ-የ- ------------------- ዝሓዛእክዎ ቦታ ክቕይሮ ደልየ። 0
zi----a’-k--- b-t- k-k-’-y--o --l--e። z------------ b--- k--------- d------ z-h-a-a-i-i-o b-t- k-k-’-y-r- d-l-y-። ------------------------------------- ziḥaza’ikiwo bota kiḵ’iyiro deliye።
Kdy letí příští letadlo do Říma? ብ-- ዘላ-ነፋ-- ----ም መ-- -ያ----ድ? ብ-- ዘ- ነ--- ና- ሮ- መ-- ኢ- ት---- ብ-ጂ ዘ- ነ-ሪ- ና- ሮ- መ-ስ ኢ- ት-ይ-? ------------------------------ ብሕጂ ዘላ ነፋሪት ናብ ሮም መዓስ ኢያ ትኸይድ? 0
b-----ī----- --far-t- na-----mi---‘asi ī-----h-----i? b------ z--- n------- n--- r--- m----- ī-- t--------- b-h-i-ī z-l- n-f-r-t- n-b- r-m- m-‘-s- ī-a t-h-e-i-i- ----------------------------------------------------- biḥijī zela nefarīti nabi romi me‘asi īya tiẖeyidi?
Jsou tam ještě dvě volná místa? ክልተ--ጻ-ቦ-ታት--- --? ክ-- ነ- ቦ--- ኣ- ዶ ? ክ-ተ ነ- ቦ-ታ- ኣ- ዶ ? ------------------ ክልተ ነጻ ቦታታት ኣሎ ዶ ? 0
kil--- n--s’a -ot--ati al---o-? k----- n----- b------- a-- d- ? k-l-t- n-t-’- b-t-t-t- a-o d- ? ------------------------------- kilite nets’a botatati alo do ?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. ኖ፣-ሓን--ቦ- --ይ - ---ዘላትና። ኖ- ሓ-- ቦ- ጥ-- ያ ነ- ዘ---- ኖ- ሓ-ቲ ቦ- ጥ-ይ ያ ነ- ዘ-ት-። ------------------------ ኖ፣ ሓንቲ ቦታ ጥራይ ያ ነጻ ዘላትና። 0
n---h--n-tī bo-- --ir-y- ----e-s-- ze-a-i-a። n-- h------ b--- t------ y- n----- z-------- n-፣ h-a-i-ī b-t- t-i-a-i y- n-t-’- z-l-t-n-። -------------------------------------------- no፣ ḥanitī bota t’irayi ya nets’a zelatina።
Kdy přistaneme? መዓስ-ኢና-ን-ልብ? መ-- ኢ- ን---- መ-ስ ኢ- ን-ል-? ------------ መዓስ ኢና ንዓልብ? 0
me-a---īna----a-ibi? m----- ī-- n-------- m-‘-s- ī-a n-‘-l-b-? -------------------- me‘asi īna ni‘alibi?
Kdy tam budeme? መዓስ-ክ-በጽ---- ? መ-- ክ---- ኢ- ? መ-ስ ክ-በ-ሕ ኢ- ? -------------- መዓስ ክንበጽሕ ኢና ? 0
m--asi kin--e-s’---- --a-? m----- k------------ ī-- ? m-‘-s- k-n-b-t-’-h-i ī-a ? -------------------------- me‘asi kinibets’iḥi īna ?
Kdy jede autobus do centra? ቡስ--ብ-ማ----ከ-- -ዓ--ኢያ --? ቡ- ና- ማ------- መ-- ኢ- ዘ-- ቡ- ና- ማ-ከ---ተ- መ-ስ ኢ- ዘ-? ------------------------- ቡስ ናብ ማእከል-ከተማ መዓስ ኢያ ዘላ? 0
b-----ab- ma-i--li----e-a me‘a-- īy------? b--- n--- m-------------- m----- ī-- z---- b-s- n-b- m-’-k-l---e-e-a m-‘-s- ī-a z-l-? ------------------------------------------ busi nabi ma’ikeli-ketema me‘asi īya zela?
Je to Váš kufr? ባል--- --’ዚ? ባ---- ድ---- ባ-ጃ-ም ድ-’-? ----------- ባልጃኹም ድዩ’ዚ? 0
b--ijaẖ--i --y-’-ī? b---------- d------- b-l-j-h-u-i d-y-’-ī- -------------------- balijaẖumi diyu’zī?
Je to Vaše taška? ና-ኩም--ንጣ-ድ-’ዚ? ና--- ሳ-- ድ---- ና-ኩ- ሳ-ጣ ድ-’-? -------------- ናትኩም ሳንጣ ድዩ’ዚ? 0
n--i-umi -----’a--iyu---? n------- s------ d------- n-t-k-m- s-n-t-a d-y-’-ī- ------------------------- natikumi sanit’a diyu’zī?
Je to Vaše zavazadlo? ንብ---------? ን----- ድ---- ን-ረ-ኩ- ድ-’-? ------------ ንብረትኩም ድዩ’ዚ? 0
n-bir-ti-u-i--i--’-ī? n----------- d------- n-b-r-t-k-m- d-y-’-ī- --------------------- nibiretikumi diyu’zī?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? ክ--ይ-ኪሎ ኣ-ሑ- ክ-ስ- -ኽ--? ክ--- ኪ- ኣ--- ክ--- እ---- ክ-ደ- ኪ- ኣ-ሑ- ክ-ስ- እ-እ-? ----------------------- ክንደይ ኪሎ ኣቝሑት ክወስድ እኽእል? 0
ki------ ------k-’-i-̣--- kiwesi---i--i--l-? k------- k--- a---------- k------- i-------- k-n-d-y- k-l- a-̱-w-h-u-i k-w-s-d- i-̱-’-l-? -------------------------------------------- kinideyi kīlo aḵ’wiḥuti kiwesidi iẖi’ili?
Dvacet kilo. ዕስራ-ኪ-። ዕ-- ኪ-- ዕ-ራ ኪ-። ------- ዕስራ ኪሎ። 0
‘---r--k---። ‘----- k---- ‘-s-r- k-l-። ------------ ‘isira kīlo።
Cože, jen dvacet kilo? እንታይ--ዕ-- ኪሎ-ጥ--? እ---- ዕ-- ኪ- ጥ--- እ-ታ-፣ ዕ-ራ ኪ- ጥ-ይ- ----------------- እንታይ፣ ዕስራ ኪሎ ጥራይ? 0
ini-ayi፣ -i-i-- ---o --ira--? i------- ‘----- k--- t------- i-i-a-i- ‘-s-r- k-l- t-i-a-i- ----------------------------- initayi፣ ‘isira kīlo t’irayi?

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!