Konverzační příručka

cs Části těla   »   ti ኣካላት ነብሲ

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [ሓምሳንሸሞንተን]

58 [ḥamisanishemoniteni]

ኣካላት ነብሲ

[akalati nebisī]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Nakreslím muže. ሓ--ሰ-ኣይ-------ሎኹ። ሓ- ሰ--- እ--- ኣ--- ሓ- ሰ-ኣ- እ-እ- ኣ-ኹ- ----------------- ሓደ ሰብኣይ እስእል ኣሎኹ። 0
h---e--e--’-y- i-i--li--l-h--። h---- s------- i------ a------ h-a-e s-b-’-y- i-i-i-i a-o-̱-። ------------------------------ ḥade sebi’ayi isi’ili aloẖu።
Nejdříve hlavu. ቅድ- -- -እ-። ቅ-- ነ- ር--- ቅ-ም ነ- ር-ሲ- ----------- ቅድም ነቲ ርእሲ። 0
k--di-i n--------sī። k------ n--- r------ k-i-i-i n-t- r-’-s-። -------------------- k’idimi netī ri’isī።
Ten muž má na sobě klobouk. እ- --ኣ- ---- --ዲኑ --። እ- ሰ--- ባ--- ተ--- ኣ-- እ- ሰ-ኣ- ባ-ኔ- ተ-ዲ- ኣ-። --------------------- እቲ ሰብኣይ ባርኔጣ ተኸዲኑ ኣሎ። 0
it- -e--’-yi---ri------te-̱ed--- alo። i-- s------- b-------- t-------- a--- i-ī s-b-’-y- b-r-n-t-a t-h-e-ī-u a-o- ------------------------------------- itī sebi’ayi barinēt’a teẖedīnu alo።
Jeho vlasy nejsou vidět. እቲ -ግ-----አ--እዩ። እ- ጸ-- ኣ---- እ-- እ- ጸ-ሩ ኣ-ረ-ን እ-። ---------------- እቲ ጸግሩ ኣይረአን እዩ። 0
it--t-’-giru--yire’āni ---። i-- t------- a-------- i--- i-ī t-’-g-r- a-i-e-ā-i i-u- --------------------------- itī ts’egiru ayire’āni iyu።
Ani jeho uši nejsou vidět. እ- እ---ው---ይ-አን --። እ- እ----- ኣ---- እ-- እ- እ-ኒ-ው- ኣ-ረ-ን እ-። ------------------- እቲ እዝኒ‘ውን ኣይረአን እዩ። 0
itī ---nī-------yir-’ā-i----። i-- i--------- a-------- i--- i-ī i-i-ī-w-n- a-i-e-ā-i i-u- ----------------------------- itī izinī‘wini ayire’āni iyu።
Ani jeho záda nejsou vidět. እ- ሕ-ኡ-ውን ኣይረአን --። እ- ሕ----- ኣ---- እ-- እ- ሕ-ኡ-ው- ኣ-ረ-ን እ-። ------------------- እቲ ሕቖኡ‘ውን ኣይረአን እዩ። 0
it- ḥ-ḵ’o’u‘w-ni --i-----i ---። i-- h------------- a-------- i--- i-ī h-i-̱-o-u-w-n- a-i-e-ā-i i-u- --------------------------------- itī ḥiḵ’o’u‘wini ayire’āni iyu።
Nakreslím mu oči a ústa. ኣ- --ን ኣዒንት- -ፍ-----ል ። ኣ- ነ-- ኣ---- ኣ-- እ--- ። ኣ- ነ-ን ኣ-ን-ን ኣ-ን እ-እ- ። ----------------------- ኣነ ነተን ኣዒንትን ኣፍን እስእል ። 0
ane ne--ni -‘ī-iti-i-a-i-i---i---- ። a-- n----- a-------- a---- i------ ። a-e n-t-n- a-ī-i-i-i a-i-i i-i-i-i ። ------------------------------------ ane neteni a‘īnitini afini isi’ili ።
Ten muž tančí a směje se. እ- --ኣ- ይ--ስዕ----ሕ-ን ። እ- ሰ--- ይ----- ይ---- ። እ- ሰ-ኣ- ይ-ዕ-ዕ- ይ-ሕ-ን ። ---------------------- እቲ ሰብኣይ ይስዕስዕን ይስሕቕን ። 0
i-ī --b----i---si----‘i---yi--h--ḵ’i-i ። i-- s------- y----------- y------------ ። i-ī s-b-’-y- y-s-‘-s-‘-n- y-s-h-i-̱-i-i ። ----------------------------------------- itī sebi’ayi yisi‘isi‘ini yisiḥiḵ’ini ።
Ten muž má dlouhý nos. እቲ ሰብ------ -ፊንጫ-ኣ--። እ- ሰ--- ነ-- ኣ--- ኣ--- እ- ሰ-ኣ- ነ-ሕ ኣ-ን- ኣ-ዎ- --------------------- እቲ ሰብኣይ ነዊሕ ኣፊንጫ ኣለዎ። 0
it----b-’--- newī-̣i afīnic-’--al-wo። i-- s------- n------ a-------- a----- i-ī s-b-’-y- n-w-h-i a-ī-i-h-a a-e-o- ------------------------------------- itī sebi’ayi newīḥi afīnich’a alewo።
V rukou drží hůl. ንሱ-----ዱ-ምርኩ- ዝሓዘ -ዩ። ን- ኣ- ኢ- ም--- ዝ-- እ-- ን- ኣ- ኢ- ም-ኩ- ዝ-ዘ እ-። --------------------- ንሱ ኣብ ኢዱ ምርኩስ ዝሓዘ እዩ። 0
n--u--bi -du-mir-k--i z---a-- iy-። n--- a-- ī-- m------- z------ i--- n-s- a-i ī-u m-r-k-s- z-h-a-e i-u- ---------------------------------- nisu abi īdu mirikusi ziḥaze iyu።
Kolem krku má také šálu. ኣብ----‘ውን ሻ-ባ ዝት-----ዩ። ኣ- ክ----- ሻ-- ዝ---- ኢ-- ኣ- ክ-ዱ-ው- ሻ-ባ ዝ-ኸ-ነ ኢ-። ----------------------- ኣብ ክሳዱ‘ውን ሻርባ ዝትኸድነ ኢዩ። 0
a---kis----w--i s-a--ba-z----̱-d--e-īy-። a-- k---------- s------ z---------- ī--- a-i k-s-d-‘-i-i s-a-i-a z-t-h-e-i-e ī-u- ---------------------------------------- abi kisadu‘wini shariba zitiẖedine īyu።
Je zima a je chladno. ክ--ቲ እ--ከ-ኡ-ው- -ሪ-ኣሎ። ክ--- እ- ከ----- ቁ- ኣ-- ክ-ም- እ- ከ-ኡ-ው- ቁ- ኣ-። --------------------- ክረምቲ እዩ ከምኡ’ውን ቁሪ ኣሎ። 0
k-r---tī iyu --mi’-’w-----’ur- a--። k------- i-- k---------- k---- a--- k-r-m-t- i-u k-m-’-’-i-i k-u-ī a-o- ----------------------------------- kiremitī iyu kemi’u’wini k’urī alo።
Jeho paže jsou silné. እ-ን-ኣእዳ--ሓያ-ት----። እ-- ኣ--- ሓ--- እ--- እ-ን ኣ-ዳ- ሓ-ላ- እ-ን- ------------------ እተን ኣእዳው ሓያላት እየን። 0
it-ni-a’-d-wi-h--y--a-- i----። i---- a------ h-------- i----- i-e-i a-i-a-i h-a-a-a-i i-e-i- ------------------------------ iteni a’idawi ḥayalati iyeni።
I jeho nohy jsou silné. ኣእጋር‘-ን-ሓያ-- እዮ-። ኣ------ ሓ--- እ--- ኣ-ጋ-‘-ን ሓ-ላ- እ-ም- ----------------- ኣእጋር‘ውን ሓያላት እዮም። 0
a’i---i-w--i---a-a---- i-om-። a----------- h-------- i----- a-i-a-i-w-n- h-a-a-a-i i-o-i- ----------------------------- a’igari‘wini ḥayalati iyomi።
Ten muž je ze sněhu. እቲ -ብኣይ -ብ--ረድ እዩ። እ- ሰ--- ካ- በ-- እ-- እ- ሰ-ኣ- ካ- በ-ድ እ-። ------------------ እቲ ሰብኣይ ካብ በረድ እዩ። 0
it--seb-’-yi--ab-----edi----። i-- s------- k--- b----- i--- i-ī s-b-’-y- k-b- b-r-d- i-u- ----------------------------- itī sebi’ayi kabi beredi iyu።
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. ን- --ን--ከ-ን -ይ----ን። ን- ስ-- ጃ--- ኣ------- ን- ስ-ን ጃ-ት- ኣ-ተ-ድ-ን- -------------------- ንሱ ስረን ጃከትን ኣይተኸድነን። 0
ni---sir-n--ja-e-in----it-ẖedin-ni። n--- s----- j------- a-------------- n-s- s-r-n- j-k-t-n- a-i-e-̱-d-n-n-። ------------------------------------ nisu sireni jaketini ayiteẖedineni።
Ale nemrzne. ግን----ሰ----ኣይቆርር--እ-። ግ- እ- ሰ--- ኣ----- እ-- ግ- እ- ሰ-ኣ- ኣ-ቆ-ር- እ-። --------------------- ግን እቲ ሰብኣይ ኣይቆርርን እዩ። 0
g-n- -----e-i’----ayi--o-i-i---iyu። g--- i-- s------- a----------- i--- g-n- i-ī s-b-’-y- a-i-’-r-r-n- i-u- ----------------------------------- gini itī sebi’ayi ayik’oririni iyu።
Je to sněhulák. ንሱ -ደ ብውር--ዝ--ርሐ-ሰብኣ- እ-። ን- ሓ- ብ--- ዝ---- ሰ--- እ-- ን- ሓ- ብ-ር- ዝ-ሰ-ሐ ሰ-ኣ- እ-። ------------------------- ንሱ ሓደ ብውርጪ ዝተሰርሐ ሰብኣይ እዩ። 0
n-s--ḥa-e --w-ric--------seri-̣ā --bi---- iy-። n--- h---- b--------- z---------- s------- i--- n-s- h-a-e b-w-r-c-’- z-t-s-r-h-ā s-b-’-y- i-u- ----------------------------------------------- nisu ḥade biwirich’ī ziteseriḥā sebi’ayi iyu።

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...