Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ti ሕቶታት - ሕሉፍ 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ሰማንያንሽዱሽተን]

86 [semaniyanishidushiteni]

ሕቶታት - ሕሉፍ 2

[ḥitotati - ḥilufi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ኣ----ክ--- -ኻ--ኸ--ካ --ካ? ኣ--- ክ--- ኢ- ተ---- ኔ--- ኣ-ና- ክ-ቫ- ኢ- ተ-ዲ-ካ ኔ-ካ- ----------------------- ኣየናይ ክራቫታ ኢኻ ተኸዲንካ ኔርካ? 0
a-enay--k-rav-t--ī-̱a ----edīni-- nē--k-? a------ k------- ī--- t---------- n------ a-e-a-i k-r-v-t- ī-̱- t-h-e-ī-i-a n-r-k-? ----------------------------------------- ayenayi kiravata īẖa teẖedīnika nērika?
Jaké auto sis koupil / koupila? ኣ-ነ-------ኢኻ -ዚእ-? ኣ---- መ-- ኢ- ገ---- ኣ-ነ-ቲ መ-ና ኢ- ገ-እ-? ------------------ ኣየነይቲ መኪና ኢኻ ገዚእካ? 0
a---ey--ī-me-ī----ẖ- g-zī’i--? a-------- m----- ī--- g-------- a-e-e-i-ī m-k-n- ī-̱- g-z-’-k-? ------------------------------- ayeneyitī mekīna īẖa gezī’ika?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ኣየ-ይ ጋ-ጣ-ኢኻ-ጠ-ብ- ኔ--? ኣ--- ጋ-- ኢ- ጠ--- ኔ--- ኣ-ና- ጋ-ጣ ኢ- ጠ-ብ- ኔ-ካ- --------------------- ኣየናይ ጋዜጣ ኢኻ ጠሊብካ ኔርካ? 0
a--nayi----ēt----h-a--------k--nēr-k-? a------ g------ ī--- t-------- n------ a-e-a-i g-z-t-a ī-̱- t-e-ī-i-a n-r-k-? -------------------------------------- ayenayi gazēt’a īẖa t’elībika nērika?
Koho jste viděl / viděla? ንመ- ኢኹም ሪ-ኹም? ን-- ኢ-- ሪ---- ን-ን ኢ-ም ሪ-ኹ-? ------------- ንመን ኢኹም ሪኢኹም? 0
n-m--i -ẖ--- r-’---u-i? n----- ī----- r--------- n-m-n- ī-̱-m- r-’-h-u-i- ------------------------ nimeni īẖumi rī’īẖumi?
Koho jste potkal / potkala? ን-------ረኺ-ኩም? ን-- ኢ-- ረ----- ን-ን ኢ-ም ረ-ብ-ም- -------------- ንመን ኢኹም ረኺብኩም? 0
n-m--i -ẖumi reẖ-bi-u--? n----- ī----- r----------- n-m-n- ī-̱-m- r-h-ī-i-u-i- -------------------------- nimeni īẖumi reẖībikumi?
Koho jste poznal / poznala? መ- ኢኹም ኣ-ሊ--? መ- ኢ-- ኣ----- መ- ኢ-ም ኣ-ሊ-ሞ- ------------- መን ኢኹም ኣለሊኹሞ? 0
m-n--ī-̱umi----lī-̱--o? m--- ī----- a---------- m-n- ī-̱-m- a-e-ī-̱-m-? ----------------------- meni īẖumi alelīẖumo?
Kdy jste vstával / vstávala? መዓስ ኢ-ም---እኹ-? መ-- ኢ-- ተ----- መ-ስ ኢ-ም ተ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ተሲእኹም? 0
m--asi--h--mi t--ī-i-̱---? m----- ī----- t----------- m-‘-s- ī-̱-m- t-s-’-h-u-i- -------------------------- me‘asi īẖumi tesī’iẖumi?
Kdy jste začal / začala? መዓ- ኢኹም-ጀ-ርኩ-? መ-- ኢ-- ጀ----- መ-ስ ኢ-ም ጀ-ር-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ጀሚርኩም? 0
me‘-s--īh---i--e-īri-u-i? m----- ī----- j---------- m-‘-s- ī-̱-m- j-m-r-k-m-? ------------------------- me‘asi īẖumi jemīrikumi?
Kdy jste skončil / skončila? መ-ስ-------እ-ም? መ-- ኢ-- ወ----- መ-ስ ኢ-ም ወ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ወዲእኹም? 0
m----i--ẖ--i---dī-i-̱-m-? m----- ī----- w----------- m-‘-s- ī-̱-m- w-d-’-h-u-i- -------------------------- me‘asi īẖumi wedī’iẖumi?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ስለ---ይ---እኩም? ስ----- ተ----- ስ-ም-ታ- ተ-እ-ም- ------------- ስለምንታይ ተሲእኩም? 0
s---mi-itayi t--ī’i--mi? s----------- t---------- s-l-m-n-t-y- t-s-’-k-m-? ------------------------ sileminitayi tesī’ikumi?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ስ----ይ--ኹ---ም-- -ንኩም? ስ----- ኢ-- መ--- ኮ---- ስ-ም-ታ- ኢ-ም መ-ህ- ኮ-ኩ-? --------------------- ስለምንታይ ኢኹም መምህር ኮንኩም? 0
silem---t--i -ẖ--i-memi--r- k-n--u-i? s----------- ī----- m------- k-------- s-l-m-n-t-y- ī-̱-m- m-m-h-r- k-n-k-m-? -------------------------------------- sileminitayi īẖumi memihiri konikumi?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ስ-ም--- -ክሲ------? ስ----- ታ-- ወ----- ስ-ም-ታ- ታ-ሲ ወ-ድ-ም- ----------------- ስለምንታይ ታክሲ ወሲድኩም? 0
s-le--nit-yi----i-----s-----mi? s----------- t----- w---------- s-l-m-n-t-y- t-k-s- w-s-d-k-m-? ------------------------------- sileminitayi takisī wesīdikumi?
Odkud jste přišel / přišla? ካበ--ኢ-ም-መጺ-ም? ካ-- ኢ-- መ---- ካ-ይ ኢ-ም መ-ኹ-? ------------- ካበይ ኢኹም መጺኹም? 0
ka-ey--ī-̱--- me-s’-h-um-? k----- ī----- m----------- k-b-y- ī-̱-m- m-t-’-h-u-i- -------------------------- kabeyi īẖumi mets’īẖumi?
Kam jste šel / šla? ናበይ --ም ከይ-ኩ-? ና-- ዲ-- ከ----- ና-ይ ዲ-ም ከ-ድ-ም- -------------- ናበይ ዲኹም ከይድኩም? 0
na---- dīh--m- -ey-di---i? n----- d------ k---------- n-b-y- d-h-u-i k-y-d-k-m-? -------------------------- nabeyi dīẖumi keyidikumi?
Kde jste byl / byla? ኣ-----ም ኔ--ም? ኣ-- ዲ-- ኔ---- ኣ-ይ ዲ-ም ኔ-ኩ-? ------------- ኣበይ ዲኹም ኔርኩም? 0
ab--i--ī-̱-mi-nēr----i? a---- d------ n-------- a-e-i d-h-u-i n-r-k-m-? ----------------------- abeyi dīẖumi nērikumi?
Komu jsi pomohl / pomohla? ን-ን -ኻ-ሓጊዝካ? ን-- ኢ- ሓ---- ን-ን ኢ- ሓ-ዝ-? ------------ ንመን ኢኻ ሓጊዝካ? 0
ni-eni īẖa -̣a-ī--k-? n----- ī--- h--------- n-m-n- ī-̱- h-a-ī-i-a- ---------------------- nimeni īẖa ḥagīzika?
Komu jsi napsal / napsala? ንመ---ኻ -ሒ--? ን-- ኢ- ጽ---- ን-ን ኢ- ጽ-ፍ-? ------------ ንመን ኢኻ ጽሒፍካ? 0
n--e-- īh-a t-’----fi-a? n----- ī--- t----------- n-m-n- ī-̱- t-’-h-ī-i-a- ------------------------ nimeni īẖa ts’iḥīfika?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ንመ--ኢኻ መ-ስካ? ን-- ኢ- መ---- ን-ን ኢ- መ-ስ-? ------------ ንመን ኢኻ መሊስካ? 0
ni--ni---̱a ---īsika? n----- ī--- m-------- n-m-n- ī-̱- m-l-s-k-? --------------------- nimeni īẖa melīsika?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…