Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   ti ሕሉፍ ሓገዝቲ ግስታት 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [ሰማንያንሸሞንተን]

88 [semaniyanishemoniteni]

ሕሉፍ ሓገዝቲ ግስታት 2

[ḥilufi ḥagezitī gisitati 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. ወደይ----ባም-ልኡ---ወት ኣይደ-ን ኔሩ። ወ-- ም- ባ---- ክ--- ኣ---- ኔ-- ወ-ይ ም- ባ-ቡ-ኡ ክ-ወ- ኣ-ደ-ን ኔ-። --------------------------- ወደይ ምስ ባምቡልኡ ክጻወት ኣይደልን ኔሩ። 0
wed-yi ---i--ami------ --t-’--et- -yidelin- n-r-። w----- m--- b--------- k--------- a-------- n---- w-d-y- m-s- b-m-b-l-’- k-t-’-w-t- a-i-e-i-i n-r-። ------------------------------------------------- wedeyi misi bamibuli’u kits’aweti ayidelini nēru።
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. ጓ-- ኩዑሶ-ክትጻወ---ይ-ለ-ትን ኔራ። ጓ-- ኩ-- ክ---- ኣ------ ኔ-- ጓ-ይ ኩ-ሶ ክ-ጻ-ት ኣ-ደ-የ-ን ኔ-። ------------------------- ጓለይ ኩዑሶ ክትጻወት ኣይደለየትን ኔራ። 0
gw-le-i ku‘u-o ki-i-s-a--t----ide-e-et--- n---። g------ k----- k----------- a------------ n---- g-a-e-i k-‘-s- k-t-t-’-w-t- a-i-e-e-e-i-i n-r-። ----------------------------------------------- gwaleyi ku‘uso kitits’aweti ayideleyetini nēra።
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. ሰ---ይ-ም-ይ ሻኽ--ትጻ-ት-ኣ-ደ-----ኔ-። ሰ---- ም-- ሻ- ክ---- ኣ------ ኔ-- ሰ-ይ-ይ ም-ይ ሻ- ክ-ጻ-ት ኣ-ደ-የ-ን ኔ-። ------------------------------ ሰበይተይ ምሳይ ሻኽ ክትጻወት ኣይደለየትን ኔራ። 0
s-be--t--i-mi-a-- s--h-i k-t--s’aw----a-ide-e-et-ni---r-። s--------- m----- s----- k----------- a------------ n---- s-b-y-t-y- m-s-y- s-a-̱- k-t-t-’-w-t- a-i-e-e-e-i-i n-r-። --------------------------------------------------------- sebeyiteyi misayi shaẖi kitits’aweti ayideleyetini nēra።
Moje děti nechtěly jít na procházku. ደ-ይ ንኽዛ-ሩ ኣይደለዩን-ኔ-ም። ደ-- ን---- ኣ----- ኔ--- ደ-ይ ን-ዛ-ሩ ኣ-ደ-ዩ- ኔ-ም- --------------------- ደቀይ ንኽዛወሩ ኣይደለዩን ኔሮም። 0
de-’e-i ni-̱i---eru--yideleyuni--ē--m-። d------ n---------- a---------- n------ d-k-e-i n-h-i-a-e-u a-i-e-e-u-i n-r-m-። --------------------------------------- dek’eyi niẖizaweru ayideleyuni nēromi።
Nechtěly uklidit pokoj. ነ- ክፍ- ክ-ርይዎ ---ለ-- --ም። ነ- ክ-- ክ---- ኣ----- ኔ--- ነ- ክ-ሊ ክ-ር-ዎ ኣ-ደ-ዩ- ኔ-ም- ------------------------ ነቲ ክፍሊ ክጽርይዎ ኣይደለዩን ኔሮም። 0
n-----if-l---its’-riy-wo-ayide-eyuni --r---። n--- k----- k----------- a---------- n------ n-t- k-f-l- k-t-’-r-y-w- a-i-e-e-u-i n-r-m-። -------------------------------------------- netī kifilī kits’iriyiwo ayideleyuni nēromi።
Nechtěly jít do postele / spát. ናብ -ራ---ክኸ- ----ዩ- -ሮ-። ና- ዓ--- ክ-- ኣ----- ኔ--- ና- ዓ-ቶ- ክ-ዱ ኣ-ደ-ዩ- ኔ-ም- ----------------------- ናብ ዓራቶም ክኸዱ ኣይደለዩን ኔሮም። 0
na-i ‘--atom- -iẖ-d---yi--l-yu---nēromi። n--- ‘------- k------ a---------- n------ n-b- ‘-r-t-m- k-h-e-u a-i-e-e-u-i n-r-m-። ----------------------------------------- nabi ‘aratomi kiẖedu ayideleyuni nēromi።
Nesměl jíst zmrzlinu. ኣ---ክ-ም -በ----ይ-ቀዶ- ነይ-። ኣ------ ክ--- ኣ----- ነ--- ኣ-ስ-ክ-ም ክ-ል- ኣ-ፍ-ዶ- ነ-ሩ- ------------------------ ኣይስ-ክሪም ክበልዕ ኣይፍቀዶን ነይሩ። 0
a---i-----m- kibel--- -y--ik-e-o--------u። a----------- k------- a----------- n------ a-i-i-k-r-m- k-b-l-‘- a-i-i-’-d-n- n-y-r-። ------------------------------------------ ayisi-kirīmi kibeli‘i ayifik’edoni neyiru።
Nesměl jíst čokoládu. ቾ--- --ል---ይፍቀዶን-ነይ-።። ቾ--- ክ--- ኣ----- ነ---- ቾ-ላ- ክ-ል- ኣ-ፍ-ዶ- ነ-ሩ-። ---------------------- ቾኮላታ ክበልዕ ኣይፍቀዶን ነይሩ።። 0
c-ok--at--k--el-‘i -yifik’e-o-- neyi--።። c-------- k------- a----------- n------- c-o-o-a-a k-b-l-‘- a-i-i-’-d-n- n-y-r-።- ---------------------------------------- chokolata kibeli‘i ayifik’edoni neyiru።።
Nesměl jíst bonbóny. ከ--ላታት --ል---ይፍቀ-ን----። ከ----- ክ--- ኣ----- ነ--- ከ-መ-ታ- ክ-ል- ኣ-ፍ-ዶ- ነ-ሩ- ----------------------- ከረመላታት ክበልዕ ኣይፍቀዶን ነይሩ። 0
ke-emelatati---b----i-ay--ik-edo-i-n-----። k----------- k------- a----------- n------ k-r-m-l-t-t- k-b-l-‘- a-i-i-’-d-n- n-y-r-። ------------------------------------------ keremelatati kibeli‘i ayifik’edoni neyiru።
Směl / směla jsem si něco přát. ን-ይ--ለ ክ-ነ-ለይ-------ሩ። ን-- ገ- ክ----- ይ--- ኔ-- ን-ይ ገ- ክ-ነ-ለ- ይ-እ- ኔ-። ---------------------- ንዓይ ገለ ክምነየለይ ይኽእል ኔሩ። 0
n-‘-yi g--e ------y--e-i y-ẖi’--- -ēru። n----- g--- k----------- y-------- n---- n-‘-y- g-l- k-m-n-y-l-y- y-h-i-i-i n-r-። ---------------------------------------- ni‘ayi gele kimineyeleyi yiẖi’ili nēru።
Směl / směla jsem si koupit šaty. ሓ--ቀ-- ክ-ዝ----ቒ-ኒ --። ሓ- ቀ-- ክ--- ተ---- ኔ-- ሓ- ቀ-ሽ ክ-ዝ- ተ-ቒ-ኒ ኔ-። --------------------- ሓደ ቀሚሽ ክገዝእ ተፈቒዱኒ ኔሩ። 0
ḥ--- k--m-s----i-e-i’- ---e-̱--d--ī-n--u። h---- k------- k------- t----------- n---- h-a-e k-e-ī-h- k-g-z-’- t-f-k-’-d-n- n-r-። ------------------------------------------ ḥade k’emīshi kigezi’i tefeḵ’īdunī nēru።
Směl / směla jsem si vzít pralinku. ሓ- ፕ-ሊን-ቾኮ--- -ወ---ተፈቒዱለይ--ሩ። ሓ- ፕ--------- ክ--- ተ----- ኔ-- ሓ- ፕ-ሊ-(-ኮ-ት- ክ-ስ- ተ-ቒ-ለ- ኔ-። ----------------------------- ሓደ ፕራሊን(ቾኮላት) ክወስድ ተፈቒዱለይ ኔሩ። 0
ḥ--- -i-a--ni-c--kola-i--ki--s-d- te-eḵ--du--y- nēr-። h---- p------------------ k------- t------------- n---- h-a-e p-r-l-n-(-h-k-l-t-) k-w-s-d- t-f-k-’-d-l-y- n-r-። ------------------------------------------------------- ḥade piralīni(chokolati) kiwesidi tefeḵ’īduleyi nēru።
Směl / směla jsi kouřit v letadle? ኣ- ነ-ሪ- --ት-ኽ----ዱ-ካ - ኔሩ? ኣ- ነ--- ክ---- ተ----- ዶ ኔ-- ኣ- ነ-ሪ- ክ-ት-ኽ ተ-ቒ-ል- ዶ ኔ-? -------------------------- ኣብ ነፋሪት ክትትክኽ ተፈቒዱልካ ዶ ኔሩ? 0
abi---f--īti---t--ik---- --fe-̱’īdul--a d- -ēr-? a-- n------- k---------- t------------- d- n---- a-i n-f-r-t- k-t-t-k-h-i t-f-k-’-d-l-k- d- n-r-? ------------------------------------------------ abi nefarīti kititikiẖi tefeḵ’īdulika do nēru?
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? ኣ- ሆ---ል ቢ- ---ቲ -ፈ---- ዶ ኔ-? ኣ- ሆ---- ቢ- ክ--- ተ----- ዶ ኔ-- ኣ- ሆ-ፒ-ል ቢ- ክ-ሰ- ተ-ቒ-ል- ዶ ኔ-? ----------------------------- ኣብ ሆስፒታል ቢራ ክትሰቲ ተፈቒዱልካ ዶ ኔሩ? 0
a-i hosipī---i-bī---k--is--ī----e---īd-li---do -ēru? a-- h--------- b--- k------- t------------- d- n---- a-i h-s-p-t-l- b-r- k-t-s-t- t-f-k-’-d-l-k- d- n-r-? ---------------------------------------------------- abi hosipītali bīra kitisetī tefeḵ’īdulika do nēru?
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? ነቲ-ከል- ናብ --ል ክ-እተዎ -ፈ-----ዶ ኔ-? ነ- ከ-- ና- ሆ-- ክ---- ተ----- ዶ ኔ-- ነ- ከ-ቢ ና- ሆ-ል ክ-እ-ዎ ተ-ቒ-ል- ዶ ኔ-? -------------------------------- ነቲ ከልቢ ናብ ሆተል ክትእተዎ ተፈቒዱልካ ዶ ኔሩ? 0
n--ī k--ibī -a-i-ho-----ki--’---wo---f-k-’ī-ulika--- n-ru? n--- k----- n--- h----- k--------- t------------- d- n---- n-t- k-l-b- n-b- h-t-l- k-t-’-t-w- t-f-k-’-d-l-k- d- n-r-? ---------------------------------------------------------- netī kelibī nabi hoteli kiti’itewo tefeḵ’īdulika do nēru?
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. ብ-ዜ--ር-ቲ---- ቆ------ ኣ---- ክዛ---ይኽእ---ይሮ-። ብ-- ዕ--- እ-- ቆ-- ነ-- ኣ- ደ- ክ--- ይ--- ነ---- ብ-ዜ ዕ-ፍ- እ-ም ቆ-ዑ ነ-ሕ ኣ- ደ- ክ-ነ- ይ-እ- ነ-ሮ-። ------------------------------------------ ብግዜ ዕርፍቲ እቶም ቆልዑ ነዊሕ ኣብ ደገ ክዛነዩ ይኽእሉ ነይሮም። 0
b-gi-----r-f--- ------k’--i‘u-ne----i-----deg---i--n-yu-y----’il--ney---m-። b----- ‘------- i---- k------ n------ a-- d--- k------- y-------- n-------- b-g-z- ‘-r-f-t- i-o-i k-o-i-u n-w-h-i a-i d-g- k-z-n-y- y-h-i-i-u n-y-r-m-። --------------------------------------------------------------------------- bigizē ‘irifitī itomi k’oli‘u newīḥi abi dege kizaneyu yiẖi’ilu neyiromi።
Mohly si hrát dlouho na dvoře. ን--- ግ- ኣብ---ሪ-ክጻወቱ-ተ----ም---። ን--- ግ- ኣ- ቀ-- ክ--- ተ----- ኔ-- ን-ዊ- ግ- ኣ- ቀ-ሪ ክ-ወ- ተ-ቒ-ሎ- ኔ-። ------------------------------ ንነዊሕ ግዜ ኣብ ቀጽሪ ክጻወቱ ተፈቒዱሎም ኔሩ። 0
nine-īḥi --z----- k-----i-ī -i--’aw--u t-f-k---du--mi -ē-u። n-------- g--- a-- k-------- k--------- t------------- n---- n-n-w-h-i g-z- a-i k-e-s-i-ī k-t-’-w-t- t-f-k-’-d-l-m- n-r-። ------------------------------------------------------------ ninewīḥi gizē abi k’ets’irī kits’awetu tefeḵ’īdulomi nēru።
Směly zůstat dlouho vzhůru. ን--- -ዜ ክ----ተፈ-ዱ-ም-ኔሩ። ን--- ግ- ክ--- ተ----- ኔ-- ን-ዊ- ግ- ክ-ን- ተ-ቒ-ሎ- ኔ-። ----------------------- ንነዊሕ ግዜ ክጸንሑ ተፈቒዱሎም ኔሩ። 0
n-------i--i-ē --ts-e-i-̣- t-f-k--ī--l-mi-----። n-------- g--- k---------- t------------- n---- n-n-w-h-i g-z- k-t-’-n-h-u t-f-k-’-d-l-m- n-r-። ----------------------------------------------- ninewīḥi gizē kits’eniḥu tefeḵ’īdulomi nēru።

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…