Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ti ገለ ምፍታው

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ሰብዓ]

70 [sebi‘a]

ገለ ምፍታው

gele mifitawi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ክተትክ---ሊ-- ዲ--? ክ____ ደ___ ዲ___ ክ-ት-ኹ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክተትክኹ ደሊኹም ዲኹም? 0
k--e-iki--u de---̱-mi-dī---m-? k_________ d_______ d______ k-t-t-k-h-u d-l-h-u-i d-h-u-i- ------------------------------ kitetikiẖu delīẖumi dīẖumi?
Chcete si zatančit? ክት-ዕ-ዑ-ደሊኹ--ዲኹም? ክ_____ ደ___ ዲ___ ክ-ስ-ስ- ደ-ኹ- ዲ-ም- ---------------- ክትስዕስዑ ደሊኹም ዲኹም? 0
kiti----s-‘- -e-ī--umi-d-h-umi? k___________ d_______ d______ k-t-s-‘-s-‘- d-l-h-u-i d-h-u-i- ------------------------------- kitisi‘isi‘u delīẖumi dīẖumi?
Chcete se projít? ክ-ዛ-- ደሊ-- -ኹ-? ክ____ ደ___ ዲ___ ክ-ዛ-ሩ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክትዛወሩ ደሊኹም ዲኹም? 0
k-ti-awer- d-lī---m--dīẖ--i? k_________ d_______ d______ k-t-z-w-r- d-l-h-u-i d-h-u-i- ----------------------------- kitizaweru delīẖumi dīẖumi?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ኣ--ክ-ክኽ ደ-የ። ኣ_ ክ___ ደ___ ኣ- ክ-ክ- ደ-የ- ------------ ኣነ ክትክኽ ደልየ። 0
an----ti-iẖ--del--e። a__ k_______ d______ a-e k-t-k-h-i d-l-y-። --------------------- ane kitikiẖi deliye።
Chceš cigaretu? ሽጋ---ሊኻ ዲ-? ሽ__ ደ__ ዲ__ ሽ-ራ ደ-ኻ ዲ-? ----------- ሽጋራ ደሊኻ ዲኻ? 0
shigara --l-ẖa--īh-a? s______ d_____ d____ s-i-a-a d-l-h-a d-h-a- ---------------------- shigara delīẖa dīẖa?
Chce připálit. ን- መወልዒ ደ-- ኣ-። ን_ መ___ ደ__ ኣ__ ን- መ-ል- ደ-ዩ ኣ-። --------------- ንሱ መወልዒ ደልዩ ኣሎ። 0
n--u-me--l--- ---i-u a--። n___ m_______ d_____ a___ n-s- m-w-l-‘- d-l-y- a-o- ------------------------- nisu meweli‘ī deliyu alo።
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ገ- -ሰ- ደ--። ገ_ ክ__ ደ___ ገ- ክ-ቲ ደ-የ- ----------- ገለ ክሰቲ ደልየ። 0
gele -is-t--d--iye። g___ k_____ d______ g-l- k-s-t- d-l-y-። ------------------- gele kisetī deliye።
Něco bych snědl / snědla. ገለ ክ-ል- ደ-የ። ገ_ ክ___ ደ___ ገ- ክ-ል- ደ-የ- ------------ ገለ ክበልዕ ደልየ። 0
g--e-----l--i-del---። g___ k_______ d______ g-l- k-b-l-‘- d-l-y-። --------------------- gele kibeli‘i deliye።
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ቅ-ብ ከ-ርፍ--ል-። ቅ__ ከ___ ደ___ ቅ-ብ ከ-ር- ደ-የ- ------------- ቅሩብ ከዐርፍ ደልየ። 0
k----b- ke‘----i-d---ye። k______ k_______ d______ k-i-u-i k-‘-r-f- d-l-y-። ------------------------ k’irubi ke‘ārifi deliye።
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ገ--ክ-ተ------። ገ_ ክ____ ደ___ ገ- ክ-ተ-ም ደ-የ- ------------- ገለ ክሓተኩም ደልየ። 0
g--- -ih--t-k-mi-de---e። g___ k_________ d______ g-l- k-h-a-e-u-i d-l-y-። ------------------------ gele kiḥatekumi deliye።
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ገለ ክልም-ኩ--ደል-። ገ_ ክ_____ ደ___ ገ- ክ-ም-ኩ- ደ-የ- -------------- ገለ ክልምነኩም ደልየ። 0
g--e-ki--m-n--u-i de-i-e። g___ k___________ d______ g-l- k-l-m-n-k-m- d-l-y-። ------------------------- gele kiliminekumi deliye።
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ኣብ-ሓደ-ነ----ዕድመኩ--ደ--። ኣ_ ሓ_ ነ__ ክ_____ ደ___ ኣ- ሓ- ነ-ር ክ-ድ-ኩ- ደ-የ- --------------------- ኣብ ሓደ ነገር ክዕድመኩም ደልየ። 0
a-i ḥa-e---ge---ki--dim-kum---eliye። a__ ḥ___ n_____ k___________ d______ a-i h-a-e n-g-r- k-‘-d-m-k-m- d-l-y-። ------------------------------------- abi ḥade negeri ki‘idimekumi deliye።
Co si přejete, prosím? እንታይ---ልዩ? እ___ ት____ እ-ታ- ት-ል-? ---------- እንታይ ትደልዩ? 0
ini-a-i tid--i--? i______ t________ i-i-a-i t-d-l-y-? ----------------- initayi tideliyu?
Přejete si kávu? ቡን-ደሊ-ም--ኹ- ? ቡ_ ደ___ ኢ__ ? ቡ- ደ-ኹ- ኢ-ም ? ------------- ቡን ደሊኹም ኢኹም ? 0
buni --l-ẖ-mi--h-----? b___ d_______ ī____ ? b-n- d-l-h-u-i ī-̱-m- ? ----------------------- buni delīẖumi īẖumi ?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ወይ ሲ -- ይ-----? ወ_ ሲ ሻ_ ይ____ ? ወ- ሲ ሻ- ይ-ሸ-ም ? --------------- ወይ ሲ ሻሂ ይሕሸኩም ? 0
w-y- -ī s---------ish-k-m--? w___ s_ s____ y__________ ? w-y- s- s-a-ī y-h-i-h-k-m- ? ---------------------------- weyi sī shahī yiḥishekumi ?
Chceme jet domů. ን-ዛ ክንከይ- -ሊ-። ን__ ክ____ ደ___ ን-ዛ ክ-ከ-ድ ደ-ና- -------------- ንገዛ ክንከይድ ደሊና። 0
n---za-k-ni-ey-d----lī-a። n_____ k_________ d______ n-g-z- k-n-k-y-d- d-l-n-። ------------------------- nigeza kinikeyidi delīna።
Chcete zavolat taxi? ታክ---ኹ----ኹ- ? ታ__ ዲ__ ደ___ ? ታ-ሲ ዲ-ም ደ-ኹ- ? -------------- ታክሲ ዲኹም ደሊኹም ? 0
t---s--d------ d--ī---mi ? t_____ d_____ d_______ ? t-k-s- d-h-u-i d-l-h-u-i ? -------------------------- takisī dīẖumi delīẖumi ?
Chtějí telefonovat. ክት-ው- -ሊ-ም ዲኺ-። ክ____ ደ___ ዲ___ ክ-ድ-ሉ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክትድውሉ ደሊኹም ዲኺም። 0
ki-id-wi-u delī-̱u-i--ī--īmi። k_________ d_______ d______ k-t-d-w-l- d-l-h-u-i d-h-ī-i- ----------------------------- kitidiwilu delīẖumi dīẖīmi።

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.