Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ti ገለ ምፍታው

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ሰብዓ]

70 [sebi‘a]

ገለ ምፍታው

[gele mifitawi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ክተ--- ---ም -ኹም? ክ---- ደ--- ዲ--- ክ-ት-ኹ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክተትክኹ ደሊኹም ዲኹም? 0
k--eti-ih---d-līẖu----īẖu-i? k---------- d-------- d------- k-t-t-k-h-u d-l-h-u-i d-h-u-i- ------------------------------ kitetikiẖu delīẖumi dīẖumi?
Chcete si zatančit? ክ-ስ-ስዑ --ኹም-ዲኹም? ክ----- ደ--- ዲ--- ክ-ስ-ስ- ደ-ኹ- ዲ-ም- ---------------- ክትስዕስዑ ደሊኹም ዲኹም? 0
k-t-s---si-u de---̱-m- -ī-̱umi? k----------- d-------- d------- k-t-s-‘-s-‘- d-l-h-u-i d-h-u-i- ------------------------------- kitisi‘isi‘u delīẖumi dīẖumi?
Chcete se projít? ክ-ዛ-ሩ --ኹ--ዲ-ም? ክ---- ደ--- ዲ--- ክ-ዛ-ሩ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክትዛወሩ ደሊኹም ዲኹም? 0
k-t--a-e-- d-l--̱-mi--īẖ-m-? k--------- d-------- d------- k-t-z-w-r- d-l-h-u-i d-h-u-i- ----------------------------- kitizaweru delīẖumi dīẖumi?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ኣ- -ት-ኽ ደ--። ኣ- ክ--- ደ--- ኣ- ክ-ክ- ደ-የ- ------------ ኣነ ክትክኽ ደልየ። 0
an- --ti-ih-i d--iy-። a-- k-------- d------ a-e k-t-k-h-i d-l-y-። --------------------- ane kitikiẖi deliye።
Chceš cigaretu? ሽጋ--ደሊኻ-ዲ-? ሽ-- ደ-- ዲ-- ሽ-ራ ደ-ኻ ዲ-? ----------- ሽጋራ ደሊኻ ዲኻ? 0
s---a---d----̱a-dīh-a? s------ d------ d----- s-i-a-a d-l-h-a d-h-a- ---------------------- shigara delīẖa dīẖa?
Chce připálit. ንሱ --ል- --ዩ -ሎ። ን- መ--- ደ-- ኣ-- ን- መ-ል- ደ-ዩ ኣ-። --------------- ንሱ መወልዒ ደልዩ ኣሎ። 0
nis----wel-‘- d------a--። n--- m------- d----- a--- n-s- m-w-l-‘- d-l-y- a-o- ------------------------- nisu meweli‘ī deliyu alo።
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ገለ -ሰቲ-ደ-የ። ገ- ክ-- ደ--- ገ- ክ-ቲ ደ-የ- ----------- ገለ ክሰቲ ደልየ። 0
g--e kis--ī----iye። g--- k----- d------ g-l- k-s-t- d-l-y-። ------------------- gele kisetī deliye።
Něco bych snědl / snědla. ገለ ክ--- -ል-። ገ- ክ--- ደ--- ገ- ክ-ል- ደ-የ- ------------ ገለ ክበልዕ ደልየ። 0
gele-ki-e---i -e--y-። g--- k------- d------ g-l- k-b-l-‘- d-l-y-። --------------------- gele kibeli‘i deliye።
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ቅ-ብ-ከዐ-ፍ---የ። ቅ-- ከ--- ደ--- ቅ-ብ ከ-ር- ደ-የ- ------------- ቅሩብ ከዐርፍ ደልየ። 0
k’i-ub- -e-ār-f----li--። k------ k------- d------ k-i-u-i k-‘-r-f- d-l-y-። ------------------------ k’irubi ke‘ārifi deliye።
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ገለ ክ-ተ------። ገ- ክ---- ደ--- ገ- ክ-ተ-ም ደ-የ- ------------- ገለ ክሓተኩም ደልየ። 0
g-le--i-̣at-k--i --liye። g--- k---------- d------ g-l- k-h-a-e-u-i d-l-y-። ------------------------ gele kiḥatekumi deliye።
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ገለ ክ-ም-ኩም-ደ-የ። ገ- ክ----- ደ--- ገ- ክ-ም-ኩ- ደ-የ- -------------- ገለ ክልምነኩም ደልየ። 0
ge-e k---m--ekum- de-i--። g--- k----------- d------ g-l- k-l-m-n-k-m- d-l-y-። ------------------------- gele kiliminekumi deliye።
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ኣብ-ሓ--ነ-ር --ድ-ኩ- -ልየ። ኣ- ሓ- ነ-- ክ----- ደ--- ኣ- ሓ- ነ-ር ክ-ድ-ኩ- ደ-የ- --------------------- ኣብ ሓደ ነገር ክዕድመኩም ደልየ። 0
a---ḥa----e-e-- k--id-----m- d---y-። a-- h---- n----- k----------- d------ a-i h-a-e n-g-r- k-‘-d-m-k-m- d-l-y-። ------------------------------------- abi ḥade negeri ki‘idimekumi deliye።
Co si přejete, prosím? እ-ታ- -ደልዩ? እ--- ት---- እ-ታ- ት-ል-? ---------- እንታይ ትደልዩ? 0
ini-a-i-t-de-i-u? i------ t-------- i-i-a-i t-d-l-y-? ----------------- initayi tideliyu?
Přejete si kávu? ቡ- -ሊ---ኢ-ም-? ቡ- ደ--- ኢ-- ? ቡ- ደ-ኹ- ኢ-ም ? ------------- ቡን ደሊኹም ኢኹም ? 0
b--i--e-īẖ-mi īh---i-? b--- d-------- ī----- ? b-n- d-l-h-u-i ī-̱-m- ? ----------------------- buni delīẖumi īẖumi ?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ወይ --ሻሂ-ይሕ-ኩም ? ወ- ሲ ሻ- ይ---- ? ወ- ሲ ሻ- ይ-ሸ-ም ? --------------- ወይ ሲ ሻሂ ይሕሸኩም ? 0
wey- -----ah--y--̣----kum- ? w--- s- s---- y----------- ? w-y- s- s-a-ī y-h-i-h-k-m- ? ---------------------------- weyi sī shahī yiḥishekumi ?
Chceme jet domů. ንገዛ-ክንከ-- ደ--። ን-- ክ---- ደ--- ን-ዛ ክ-ከ-ድ ደ-ና- -------------- ንገዛ ክንከይድ ደሊና። 0
nig-za kin----id-----īn-። n----- k--------- d------ n-g-z- k-n-k-y-d- d-l-n-። ------------------------- nigeza kinikeyidi delīna።
Chcete zavolat taxi? ታ-ሲ---ም -ሊ-ም-? ታ-- ዲ-- ደ--- ? ታ-ሲ ዲ-ም ደ-ኹ- ? -------------- ታክሲ ዲኹም ደሊኹም ? 0
t-k-sī---ẖ-mi de-īh-u-i ? t----- d------ d-------- ? t-k-s- d-h-u-i d-l-h-u-i ? -------------------------- takisī dīẖumi delīẖumi ?
Chtějí telefonovat. ክ-ድ-ሉ ደ--ም----። ክ---- ደ--- ዲ--- ክ-ድ-ሉ ደ-ኹ- ዲ-ም- --------------- ክትድውሉ ደሊኹም ዲኺም። 0
k-tid-w--u --l--̱-m- -ī-̱ī--። k--------- d-------- d------- k-t-d-w-l- d-l-h-u-i d-h-ī-i- ----------------------------- kitidiwilu delīẖumi dīẖīmi።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.