Konverzační příručka

cs Čísla   »   sl Števila

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [sedem]

Števila

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Počítám: Š--j-m: Š------ Š-e-e-: ------- Štejem: 0
jedna, dvě, tři ena, -va- tri e--- d--- t-- e-a- d-a- t-i ------------- ena, dva, tri 0
Počítám do tří. Š-e-em--o t-i. Š----- d- t--- Š-e-e- d- t-i- -------------- Štejem do tri. 0
Počítám dále: Šteje- -a-r-j: Š----- n------ Š-e-e- n-p-e-: -------------- Štejem naprej: 0
čtyři, pět, šest, š-i-i,-p-t,---s-, š----- p--- š---- š-i-i- p-t- š-s-, ----------------- štiri, pet, šest, 0
sedm, osm, devět s-d-m, -se-,-d-vet s----- o---- d---- s-d-m- o-e-, d-v-t ------------------ sedem, osem, devet 0
Počítám. Š-e-em- -Ja---t--em-) Š------ (--- š------- Š-e-e-. (-a- š-e-e-.- --------------------- Štejem. (Jaz štejem.) 0
Počítáš. Š-ej-š.--Ti--tej-š.) Š------ (-- š------- Š-e-e-. (-i š-e-e-.- -------------------- Šteješ. (Ti šteješ.) 0
Počítá. Š-e--.-(---št---.) Š----- (-- š------ Š-e-e- (-n š-e-e-) ------------------ Šteje. (On šteje.) 0
Jedna. První. Ena--P--i. E--- P---- E-a- P-v-. ---------- Ena. Prvi. 0
Dvě. Druhý. Dva- -rugi. D--- D----- D-a- D-u-i- ----------- Dva. Drugi. 0
Tři. Třetí. Tr-- T---j-. T--- T------ T-i- T-e-j-. ------------ Tri. Tretji. 0
Čtyři. Čtvrtý. Šti-i--Č-trt-. Š----- Č------ Š-i-i- Č-t-t-. -------------- Štiri. Četrti. 0
Pět. Pátý. P-t- P---. P--- P---- P-t- P-t-. ---------- Pet. Peti. 0
Šest. Šestý. Š---.-Šest-. Š---- Š----- Š-s-. Š-s-i- ------------ Šest. Šesti. 0
Sedm. Sedmý. Sed-m.-S-d-i. S----- S----- S-d-m- S-d-i- ------------- Sedem. Sedmi. 0
Osm. Osmý. Os--- Os-i. O---- O---- O-e-. O-m-. ----------- Osem. Osmi. 0
Devět. Devátý. Deve-- D----i. D----- D------ D-v-t- D-v-t-. -------------- Devet. Deveti. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!