Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   ti ኣብ ባቡር

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [ሰላሳንኣርባዕተ]

34 [selasani’ariba‘ite]

ኣብ ባቡር

[abi baburi]

čeština tigrinština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? እዛ ባ-- ና- በ--- ድ-? እዛ ባቡር ናብ በርሊን ድያ? 0
i-- b----- n--- b------- d---? iz- b----- n--- b------- d---? iza baburi nabi berilīni diya? i-a b-b-r- n-b- b-r-l-n- d-y-? -----------------------------?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? እዛ ባ-- መ-- ድ- ት---? እዛ ባቡር መዓስ ድያ ትብገስ? 0
i-- b----- m-‘a-- d--- t-------? iz- b----- m----- d--- t-------? iza baburi me‘asi diya tibigesi? i-a b-b-r- m-‘a-i d-y- t-b-g-s-? -------------‘-----------------?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? እታ ባ-- መ-- ድ- ኣ- በ--- ት--? እታ ባቡር መዓስ ድዩ ኣብ በርሊን ትኣቱ? 0
i-- b----- m-‘a-- d--- a-- b------- t-’a--? it- b----- m----- d--- a-- b------- t-----? ita baburi me‘asi diyu abi berilīni ti’atu? i-a b-b-r- m-‘a-i d-y- a-i b-r-l-n- t-’a-u? -------------‘------------------------’---?
S dovolením, mohu projít? ይቕ--- ክ--- ዶ? ይቕሬታ፣ ክሓልፍ ዶ? 0
y--̱’i----፣ k--̣a---- d-? yi--------- k-------- d-? yiḵ’irēta፣ kiḥalifi do? y-ḵ’i-ē-a፣ k-ḥa-i-i d-? ---̱’-----፣----̣--------?
Myslím, že toto je mé místo. ከም- ዝ---- እ- ቦ-- እ-። ከምቲ ዝመስለኒ እዚ ቦታይ እዩ። 0
k----- z--------- i-- b----- i--። ke---- z--------- i-- b----- i--። kemitī zimesilenī izī botayi iyu። k-m-t- z-m-s-l-n- i-ī b-t-y- i-u። --------------------------------።
Myslím, že sedíte na mém místě. ከም- ዝ---- ኣ- ቦ-- ኮ- ኢ--- ኣ---። ከምቲ ዝመልሰኒ ኣብ ቦታይ ኮፍ ኢልኩም ኣሎኹም። 0
k----- z--------- a-- b----- k--- ī------ a---̱u--። ke---- z--------- a-- b----- k--- ī------ a-------። kemitī zimelisenī abi botayi kofi īlikumi aloẖumi። k-m-t- z-m-l-s-n- a-i b-t-y- k-f- ī-i-u-i a-o-̱u-i። ----------------------------------------------̱---።
Kde je spací vůz? እቲ መ--- ክ-- ኣ-- ድ- ዘ-? እቲ መደቀሲ ክፍሊ ኣበይ ድዩ ዘሎ? 0
i-- m----’e-- k----- a---- d--- z---? it- m-------- k----- a---- d--- z---? itī medek’esī kifilī abeyi diyu zelo? i-ī m-d-k’e-ī k-f-l- a-e-i d-y- z-l-? ---------’--------------------------?
Spací vůz je na konci vlaku. እቲ መ---- ክ-- ኣ- መ---- ባ-- ኣ-። እቲ መደቀሲ- ክፍሊ ኣብ መጨረሽታ ባቡር ኣሎ። 0
i-- m----’e--- k----- a-- m---’e------- b----- a--። it- m--------- k----- a-- m------------ b----- a--። itī medek’esī- kifilī abi mech’ereshita baburi alo። i-ī m-d-k’e-ī- k-f-l- a-i m-c-’e-e-h-t- b-b-r- a-o። ---------’--------------------’-------------------።
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. እቲ ና- ም-- ክ-- ከ ኣ-- ድ- ዘ-? - ኣ- መ----። እቲ ናይ ምግቢ ክፍሊ ከ ኣበይ ድዩ ዘሎ? - ኣብ መጀመርታ። 0
i-- n--- m----- k----- k- a---- d--- z---? - a-- m---------። it- n--- m----- k----- k- a---- d--- z---? - a-- m---------። itī nayi migibī kifilī ke abeyi diyu zelo? - abi mejemerita። i-ī n-y- m-g-b- k-f-l- k- a-e-i d-y- z-l-? - a-i m-j-m-r-t-። -----------------------------------------?-----------------።
Mohu spát dole? ኣብ ታ-- ክ--- እ--- ዲ-? ኣብ ታሕቲ ክድቅስ እኽእል ዲየ? 0
a-- t--̣i-- k----’i-- i-̱i’i-- d---? ab- t------ k-------- i------- d---? abi taḥitī kidik’isi iẖi’ili dīye? a-i t-ḥi-ī k-d-k’i-i i-̱i’i-i d-y-? -------̣---------’------̱-’--------?
Mohl bych spát uprostřed? ኣብ ማ--- ክ--- እ--- ዲ-? ኣብ ማእከል ክድቅስ እኽእል ዲየ? 0
a-- m-’i---- k----’i-- i-̱i’i-- d---? ab- m------- k-------- i------- d---? abi ma’ikeli kidik’isi iẖi’ili dīye? a-i m-’i-e-i k-d-k’i-i i-̱i’i-i d-y-? ------’-----------’------̱-’--------?
Mohl bych spát nahoře? ኣብ ላ-- ክ--- እ--- ዲ-? ኣብ ላዕሊ ክድቅስ እኽእል ዲየ? 0
a-- l-‘i-- k----’i-- i-̱i’i-- d---? ab- l----- k-------- i------- d---? abi la‘ilī kidik’isi iẖi’ili dīye? a-i l-‘i-ī k-d-k’i-i i-̱i’i-i d-y-? ------‘---------’------̱-’--------?
Kdy budeme na hranici? መዓ- ኢ- ኣ- ዶ- ን--- ? መዓስ ኢና ኣብ ዶብ ንብጽሕ ? 0
m-‘a-- ī-- a-- d--- n-----’i-̣i ? me---- ī-- a-- d--- n---------- ? me‘asi īna abi dobi nibits’iḥi ? m-‘a-i ī-a a-i d-b- n-b-t-’i-̣i ? --‘-----------------------’--̣--?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? ናብ በ--- ክ--- ዝ---? ናብ በርሊን ክንደይ ዝወስድ? 0
n--- b------- k------- z-------? na-- b------- k------- z-------? nabi berilīni kinideyi ziwesidi? n-b- b-r-l-n- k-n-d-y- z-w-s-d-? -------------------------------?
Má ten vlak zpoždění? እጥ- ባ-- ደ--- ዲ- ? እጥእ ባቡር ደንጉያ ዲያ ? 0
i-’i’i b----- d------- d--- ? it---- b----- d------- d--- ? it’i’i baburi deniguya dīya ? i-’i’i b-b-r- d-n-g-y- d-y- ? --’-’-----------------------?
Máte něco na čtení? ገለ ዘ--- ኣ--- ዶ? ገለ ዘንብብ ኣለኩም ዶ? 0
g--- z------- a------ d-? ge-- z------- a------ d-? gele zenibibi alekumi do? g-l- z-n-b-b- a-e-u-i d-? ------------------------?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? ኣብ- ገ- ዝ--- ወ- ዝ-- ክ---- ይ--- ዲ-? ኣብዚ ገለ ዝብላዕ ወይ ዝስተ ክትረክብ ይክኣል ዲዩ? 0
a---- g--- z-----‘i w--- z----- k--------- y---’a-- d---? ab--- g--- z------- w--- z----- k--------- y------- d---? abizī gele zibila‘i weyi zisite kitirekibi yiki’ali dīyu? a-i-ī g-l- z-b-l-‘i w-y- z-s-t- k-t-r-k-b- y-k-’a-i d-y-? -----------------‘-----------------------------’--------?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? ሰዓ- 7 ከ----- ት--- ዶ? ሰዓት 7 ከተተስኡኒ ትኽእሉ ዶ? 0
s-‘a-- 7 k-------’u-- t--̱i’i-- d-? se---- 7 k----------- t-------- d-? se‘ati 7 ketetesi’unī tiẖi’ilu do? s-‘a-i 7 k-t-t-s-’u-ī t-ẖi’i-u d-? --‘----7---------’-------̱-’------?

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!