Konverzační příručka

cs Čísla   »   el Αριθμοί

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [επτά]

7 [eptá]

Αριθμοί

[Arithmoí]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Počítám: (-γ-) Με----: (---- Μ------ (-γ-) Μ-τ-ά-: ------------- (Εγώ) Μετράω: 0
(--ṓ- --trá-: (---- M------ (-g-) M-t-á-: ------------- (Egṓ) Metráō:
jedna, dvě, tři έ-α- δύο- --ία έ--- δ--- τ--- έ-α- δ-ο- τ-ί- -------------- ένα, δύο, τρία 0
éna, ---- t-ía é--- d--- t--- é-a- d-o- t-í- -------------- éna, dýo, tría
Počítám do tří. (-----Μ-τ--ω ως-τ------. (---- Μ----- ω- τ- τ---- (-γ-) Μ-τ-ά- ω- τ- τ-ί-. ------------------------ (Εγώ) Μετράω ως το τρία. 0
(E--)-M-t-á--ō--to--r-a. (---- M----- ō- t- t---- (-g-) M-t-á- ō- t- t-í-. ------------------------ (Egṓ) Metráō ōs to tría.
Počítám dále: (------υν-χίζω να-μ--ρά-: (---- Σ------- ν- μ------ (-γ-) Σ-ν-χ-ζ- ν- μ-τ-ά-: ------------------------- (Εγώ) Συνεχίζω να μετράω: 0
(E--)--ynechízō----m--r-ō: (---- S-------- n- m------ (-g-) S-n-c-í-ō n- m-t-á-: -------------------------- (Egṓ) Synechízō na metráō:
čtyři, pět, šest, τέ----α,----τ----ξι, τ------- π----- έ--- τ-σ-ε-α- π-ν-ε- έ-ι- -------------------- τέσσερα, πέντε, έξι, 0
t---e-a- ---t-, -x-, t------- p----- é--- t-s-e-a- p-n-e- é-i- -------------------- téssera, pénte, éxi,
sedm, osm, devět επ-ά, --τ---εννέα ε---- ο---- ε---- ε-τ-, ο-τ-, ε-ν-α ----------------- επτά, οκτώ, εννέα 0
e---, okt-,-e---a e---- o---- e---- e-t-, o-t-, e-n-a ----------------- eptá, oktṓ, ennéa
Počítám. (Εγ-) ------. (---- Μ------ (-γ-) Μ-τ-ά-. ------------- (Εγώ) Μετράω. 0
(--ṓ--M-tr-ō. (---- M------ (-g-) M-t-á-. ------------- (Egṓ) Metráō.
Počítáš. (Εσ-- -ε--άς. (---- Μ------ (-σ-) Μ-τ-ά-. ------------- (Εσύ) Μετράς. 0
(--ý) --tr-s. (---- M------ (-s-) M-t-á-. ------------- (Esý) Metrás.
Počítá. (Αυτ--- Μ----ει. (------ Μ------- (-υ-ό-) Μ-τ-ά-ι- ---------------- (Αυτός) Μετράει. 0
(Autós-----r---. (------ M------- (-u-ó-) M-t-á-i- ---------------- (Autós) Metráei.
Jedna. První. Έ-α.---π----ς. Έ--- Ο π------ Έ-α- Ο π-ώ-ο-. -------------- Ένα. Ο πρώτος. 0
É--. ---rṓto-. É--- O p------ É-a- O p-ṓ-o-. -------------- Éna. O prṓtos.
Dvě. Druhý. Δ--.----ε-τερος. Δ--- Ο δ-------- Δ-ο- Ο δ-ύ-ε-ο-. ---------------- Δύο. Ο δεύτερος. 0
D--- O de-teros. D--- O d-------- D-o- O d-ú-e-o-. ---------------- Dýo. O deúteros.
Tři. Třetí. Τρ-α--- -ρί---. Τ---- Ο τ------ Τ-ί-. Ο τ-ί-ο-. --------------- Τρία. Ο τρίτος. 0
Trí-- O -rítos. T---- O t------ T-í-. O t-í-o-. --------------- Tría. O trítos.
Čtyři. Čtvrtý. Τ---ερ-----τέ------. Τ------- Ο τ-------- Τ-σ-ε-α- Ο τ-τ-ρ-ο-. -------------------- Τέσσερα. Ο τέταρτος. 0
Tés----.-O té---t--. T------- O t-------- T-s-e-a- O t-t-r-o-. -------------------- Téssera. O tétartos.
Pět. Pátý. Π--τε.-- -έμπ-ος. Π----- Ο π------- Π-ν-ε- Ο π-μ-τ-ς- ----------------- Πέντε. Ο πέμπτος. 0
P----. O-p---to-. P----- O p------- P-n-e- O p-m-t-s- ----------------- Pénte. O pémptos.
Šest. Šestý. Έ--. - --τος. Έ--- Ο έ----- Έ-ι- Ο έ-τ-ς- ------------- Έξι. Ο έκτος. 0
É--. - é---s. É--- O é----- É-i- O é-t-s- ------------- Éxi. O éktos.
Sedm. Sedmý. Επ----Ο--βδομος. Ε---- Ο έ------- Ε-τ-. Ο έ-δ-μ-ς- ---------------- Επτά. Ο έβδομος. 0
E-t-----ébd--os. E---- O é------- E-t-. O é-d-m-s- ---------------- Eptá. O ébdomos.
Osm. Osmý. Οκ-ώ. Ο όγ-ο--. Ο---- Ο ό------ Ο-τ-. Ο ό-δ-ο-. --------------- Οκτώ. Ο όγδοος. 0
O--ṓ--- ---o-s. O---- O ó------ O-t-. O ó-d-o-. --------------- Oktṓ. O ógdoos.
Devět. Devátý. Εν--α. ----ατο-. Ε----- Ο έ------ Ε-ν-α- Ο έ-α-ο-. ---------------- Εννέα. Ο ένατος. 0
En-é-. ---na-os. E----- O é------ E-n-a- O é-a-o-. ---------------- Ennéa. O énatos.

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!