Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ti ኣብ ቤት መግቢ 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [ሳላሳንክልተን]

32 [salasanikiliteni]

ኣብ ቤት መግቢ 4

[abi bēti megibī 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. ሓንቲ ------ ከቻ-። ሓ-- ፖ-- ም- ከ--- ሓ-ቲ ፖ-ስ ም- ከ-ፕ- --------------- ሓንቲ ፖመስ ምስ ከቻፕ። 0
h-an--- po-e---m-si-ke-ha-i። h------ p----- m--- k------- h-a-i-ī p-m-s- m-s- k-c-a-i- ---------------------------- ḥanitī pomesi misi kechapi።
A dvakrát s majonézou. ከምኡ-ማ ክ-- -ዜ -- ማ-ነዝ። ከ---- ክ-- ግ- ም- ማ---- ከ-ኡ-ማ ክ-ተ ግ- ም- ማ-ነ-። --------------------- ከምኡድማ ክልተ ግዜ ምስ ማዮነዝ። 0
k-mi’-d--a -i---- g--ē m-----a-onez-። k--------- k----- g--- m--- m-------- k-m-’-d-m- k-l-t- g-z- m-s- m-y-n-z-። ------------------------------------- kemi’udima kilite gizē misi mayonezi።
A třikrát párek s hořčicí. ከ--’-ን-ሰ-ስተ--ዜ -----ርስ---ዓይነ-----ም) ምስ--ናፍጮ። ከ----- ሰ--- ግ- „------------- ግ---- ም- ሰ---- ከ-ኡ-ው- ሰ-ስ- ግ- „-ራ-ቩ-ስ-“-ዓ-ነ- ግ-ዝ-) ም- ሰ-ፍ-። -------------------------------------------- ከምኡ’ውን ሰለስተ ግዜ „ብራትቩርስት“(ዓይነት ግዕዝም) ምስ ሰናፍጮ። 0
ke-i’u----- se-e--t- gi-- -b------uri----“----ine-- g--izimi---isi -en--i--’-። k---------- s------- g--- „------------------------ g-------- m--- s---------- k-m-’-’-i-i s-l-s-t- g-z- „-i-a-i-u-i-i-i-(-a-i-e-i g-‘-z-m-) m-s- s-n-f-c-’-። ------------------------------------------------------------------------------ kemi’u’wini selesite gizē „birativurisiti“(‘ayineti gi‘izimi) misi senafich’o።
Jakou máte zeleninu? እ--ይ ዓይ-ት-ኣ---ኢዩ-ዘ-ኩ-? እ--- ዓ--- ኣ-- ኢ- ዘ---- እ-ታ- ዓ-ነ- ኣ-ጫ ኢ- ዘ-ኩ-? ---------------------- እንታይ ዓይነት ኣሊጫ ኢዩ ዘለኩም? 0
in--a-i -ay-ne-i alī-h’a ī-u ---e-um-? i------ ‘------- a------ ī-- z-------- i-i-a-i ‘-y-n-t- a-ī-h-a ī-u z-l-k-m-? -------------------------------------- initayi ‘ayineti alīch’a īyu zelekumi?
Máte fazole? ባል-ን----ረ-- -ኽሊ)---ኩ- --? ባ---- (---- እ--- ኣ--- ድ-- ባ-ዶ-ጓ (-ረ-ት እ-ሊ- ኣ-ኩ- ድ-? ------------------------- ባልዶንጓ (ፍረታት እኽሊ) ኣለኩም ድዩ? 0
b-lidon--wa (fi-e--t- i-----)-a--k-m--diy-? b---------- (-------- i------ a------ d---- b-l-d-n-g-a (-i-e-a-i i-̱-l-) a-e-u-i d-y-? ------------------------------------------- balidonigwa (firetati iẖilī) alekumi diyu?
Máte květák? „ብሉመንኮ---ኣለ-- ድ-? „------- ኣ--- ድ-- „-ሉ-ን-ል- ኣ-ኩ- ድ-? ----------------- „ብሉመንኮል“ ኣለኩም ድዩ? 0
„-i-um-n---li“-al------diy-? „------------- a------ d---- „-i-u-e-i-o-i- a-e-u-i d-y-? ---------------------------- „bilumenikoli“ alekumi diyu?
Mám rád / ráda kukuřici. ዕፉ--ምብ-ዕ ደ---ብ--። ዕ-- ም--- ደ- ይ---- ዕ-ን ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። ----------------- ዕፉን ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
‘-fun- -i-i-----d-s- -ib-l-n-። ‘----- m------- d--- y-------- ‘-f-n- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። ------------------------------ ‘ifuni mibila‘i desi yibilenī።
Mám rád / ráda okurky. “-ርከን” ---ዕ ደስ -ብለ-። “----- ም--- ደ- ይ---- “-ር-ን- ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። -------------------- “ጉርከን” ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
“gu----n-”--i-ila-- d-si -ib-lenī። “--------- m------- d--- y-------- “-u-i-e-i- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። ---------------------------------- “gurikeni” mibila‘i desi yibilenī።
Mám rád / ráda rajčata. ኮ-ደ- -----ደ--ይ--ኒ። ኮ--- ም--- ደ- ይ---- ኮ-ደ- ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። ------------------ ኮሚደረ ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
komī------i-i--------i--i-i---ī። k------- m------- d--- y-------- k-m-d-r- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። -------------------------------- komīdere mibila‘i desi yibilenī።
Máte také rád / ráda pórek? ንስኹም ከ „---“ -ብ-- ት-ት---ኺ-? ን--- ከ „---- ም--- ት--- ዲ--- ን-ኹ- ከ „-ው-“ ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- --------------------------- ንስኹም ከ „ላውኽ“ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
n--i-̱umi--- -la---̱---mibi-a‘i --f-------īẖ---? n-------- k- „-------- m------- t------- d------- n-s-h-u-i k- „-a-i-̱-“ m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- ------------------------------------------------- nisiẖumi ke „lawiẖi“ mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? “ን-ኹም-ከ-„-ወር-ራ----ብ----ፈትዉ----? “---- ከ „------- ም--- ት--- ዲ--- “-ስ-ም ከ „-ወ-ክ-ው- ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- ------------------------------- “ንስኹም ከ „ሳወርክራውት ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
“nis--̱um--ke-----e-i-i-a-iti m-b--a‘i-tif--i------̱īmi? “--------- k- „-------------- m------- t------- d------- “-i-i-̱-m- k- „-a-e-i-i-a-i-i m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- -------------------------------------------------------- “nisiẖumi ke „sawerikirawiti mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máte také rád / ráda čočku? ንስ-ም-ከ--ደ--ም--ዕ ትፈ-- -ኺም? ን--- ከ ዓ-- ም--- ት--- ዲ--- ን-ኹ- ከ ዓ-ስ ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- ------------------------- ንስኹም ከ ዓደስ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
n-s-ẖ--i k- -a---- --bi-----tife-i-u dīẖī--? n-------- k- ‘----- m------- t------- d------- n-s-h-u-i k- ‘-d-s- m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- ---------------------------------------------- nisiẖumi ke ‘adesi mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máš také rád / ráda mrkev? ንስኻ ከ-ካ-ቲ ም--ዕ---ቱ-ዲ-? ን-- ከ ካ-- ም--- ት-- ዲ-- ን-ኻ ከ ካ-ቲ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? ---------------------- ንስኻ ከ ካሮቲ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
n-sih-a -e---r--ī mib-l--- tif--u-----a? n------ k- k----- m------- t----- d----- n-s-h-a k- k-r-t- m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ---------------------------------------- nisiẖa ke karotī mibila‘i tifetu dīẖa?
Máš také rád / ráda brokolici? ‘----ከ „-ብ---“-ም-ላዕ-ት-ቱ ዲኻ? ‘--- ከ „ ብ---- ም--- ት-- ዲ-- ‘-ስ- ከ „ ብ-ኮ-“ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? --------------------------- ‘ንስኻ ከ „ ብሮኮሊ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
‘-isi-̱a k--„ -irok--ī“-m--ila‘- t-f----d--̱a? ‘------- k- „ b-------- m------- t----- d----- ‘-i-i-̱- k- „ b-r-k-l-“ m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ---------------------------------------------- ‘nisiẖa ke „ birokolī“ mibila‘i tifetu dīẖa?
Máš také rád / ráda papriku? ን-ኻ ከ-ፓፕ--- ምብ-- --ቱ ዲኻ? ን-- ከ ፓ---- ም--- ት-- ዲ-- ን-ኻ ከ ፓ-ሪ-“ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? ------------------------ ንስኻ ከ ፓፕሪካ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
ni-i-̱--k- -a-irī-a- mibi-a-- -i-e-u dī-̱-? n------ k- p-------- m------- t----- d----- n-s-h-a k- p-p-r-k-“ m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ------------------------------------------- nisiẖa ke papirīka“ mibila‘i tifetu dīẖa?
Nemám rád cibuli. ኣነ-ሽጉር- ኣይ----የ። ኣ- ሽ--- ኣ------- ኣ- ሽ-ር- ኣ-ፈ-ን-የ- ---------------- ኣነ ሽጉርቲ ኣይፈቱን’የ። 0
ane --ig-rit-------t----y-። a-- s-------- a------------ a-e s-i-u-i-ī a-i-e-u-i-y-። --------------------------- ane shiguritī ayifetuni’ye።
Nemám rád olivy. ኣ- --ሊቭ- ኣይፈ--’የ። ኣ- “---- ኣ------- ኣ- “-ሊ-” ኣ-ፈ-ን-የ- ----------------- ኣነ “ኦሊቭ” ኣይፈቱን’የ። 0
an- “--īv-”--yif--u-i-y-። a-- “------ a------------ a-e “-l-v-” a-i-e-u-i-y-። ------------------------- ane “olīvi” ayifetuni’ye።
Nemám rád houby. ቅ-ጥ-ታት-----ን-የ። ቅ----- ኣ------- ቅ-ጥ-ታ- ኣ-ፈ-ን-የ- --------------- ቅንጥሻታት ኣይፈቱን’የ። 0
k-init’is---a-i--yif---n-’--። k-------------- a------------ k-i-i-’-s-a-a-i a-i-e-u-i-y-። ----------------------------- k’init’ishatati ayifetuni’ye።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!