Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ti ሕቶታት ምሕታት 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [ሱሳንክልተን]

62 [susanikiliteni]

ሕቶታት ምሕታት 1

[ḥitotati miḥitati 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
učit se ተ-ሃ--ኣ-ንዐ ተመሃረ ኣጽንዐ ተ-ሃ- ኣ-ን- --------- ተመሃረ ኣጽንዐ 0
t-me-are---s-i--‘ā temehare ats’ini‘ā t-m-h-r- a-s-i-i-ā ------------------ temehare ats’ini‘ā
Učí se žáci hodně? እ---ቆልዑ---ሕ-ድ-- -ጽን-? እቶም ቆልዑ ብዙሕ ድዮም ዘጽንዑ? እ-ም ቆ-ዑ ብ-ሕ ድ-ም ዘ-ን-? --------------------- እቶም ቆልዑ ብዙሕ ድዮም ዘጽንዑ? 0
it-mi--’oli‘- b--u-̣--d-y----z-t-’-n--u? itomi k’oli‘u bizuh-i diyomi zets’ini‘u? i-o-i k-o-i-u b-z-h-i d-y-m- z-t-’-n-‘-? ---------------------------------------- itomi k’oli‘u bizuḥi diyomi zets’ini‘u?
Ne, učí se málo. ኣይ---፣ ቅሩ- እ-- ዘጽን-። ኣይኮኑን፣ ቅሩብ እዮም ዘጽንዑ። ኣ-ኮ-ን- ቅ-ብ እ-ም ዘ-ን-። -------------------- ኣይኮኑን፣ ቅሩብ እዮም ዘጽንዑ። 0
a-ik-nu--፣-k-iru-i-i-----z-ts------። ayikonuni፣ k’irubi iyomi zets’ini‘u። a-i-o-u-i- k-i-u-i i-o-i z-t-’-n-‘-። ------------------------------------ ayikonuni፣ k’irubi iyomi zets’ini‘u።
ptát se ሓ-ታት ሓቶታት ሓ-ታ- ---- ሓቶታት 0
h--tot-ti h-atotati h-a-o-a-i --------- ḥatotati
Ptáte se často učitele? ንመ--- -ዙሕ -- ዲኹ- ትሓቱዎ? ንመምህር ብዙሕ ግዜ ዲኹም ትሓቱዎ? ን-ም-ር ብ-ሕ ግ- ዲ-ም ት-ቱ-? ---------------------- ንመምህር ብዙሕ ግዜ ዲኹም ትሓቱዎ? 0
ni--mihi---b----------ē----̱umi -ih-a-u-o? nimemihiri bizuh-i gizē dīh-umi tih-atuwo? n-m-m-h-r- b-z-h-i g-z- d-h-u-i t-h-a-u-o- ------------------------------------------ nimemihiri bizuḥi gizē dīẖumi tiḥatuwo?
Ne, neptám se ho často. ኣይኮንኩን፣ --ሕ-ግ- -ይ--ን---። ኣይኮንኩን፣ ብዙሕ ግዜ ኣይሓቶን እየ። ኣ-ኮ-ኩ-፣ ብ-ሕ ግ- ኣ-ሓ-ን እ-። ------------------------ ኣይኮንኩን፣ ብዙሕ ግዜ ኣይሓቶን እየ። 0
ayik----u-i፣ -iz-ḥ---izē--yi--ato-i -y-። ayikonikuni፣ bizuh-i gizē ayih-atoni iye። a-i-o-i-u-i- b-z-h-i g-z- a-i-̣-t-n- i-e- ----------------------------------------- ayikonikuni፣ bizuḥi gizē ayiḥatoni iye።
odpovídat መ-ሲ መልሲ መ-ሲ --- መልሲ 0
m--i-ī melisī m-l-s- ------ melisī
Odpovězte, prosím. መልሱ-በ-ኹም። መልሱ በጃኹም። መ-ሱ በ-ኹ-። --------- መልሱ በጃኹም። 0
me-i-- --j-h--m-። melisu bejah-umi። m-l-s- b-j-h-u-i- ----------------- melisu bejaẖumi።
Odpovídám. ኣነ እም--። ኣነ እምልሽ። ኣ- እ-ል-። -------- ኣነ እምልሽ። 0
a-e--m--ish-። ane imilishi። a-e i-i-i-h-። ------------- ane imilishi።
pracovat ሰ-ሕ ሰራሕ ሰ-ሕ --- ሰራሕ 0
s---h-i serah-i s-r-h-i ------- seraḥi
Pracuje právě? ን--ይ-ርሕ ድዩ ዘሎ? ንሱ ይሰርሕ ድዩ ዘሎ? ን- ይ-ር- ድ- ዘ-? -------------- ንሱ ይሰርሕ ድዩ ዘሎ? 0
nisu---s-riḥi d--u-z-lo? nisu yiserih-i diyu zelo? n-s- y-s-r-h-i d-y- z-l-? ------------------------- nisu yiseriḥi diyu zelo?
Ano, právě pracuje. እወ፣ ይሰር------ሎ። እወ፣ ይሰርሕ እዩ ዘሎ። እ-፣ ይ-ር- እ- ዘ-። --------------- እወ፣ ይሰርሕ እዩ ዘሎ። 0
iw-፣ --se---̣i --- -el-። iwe፣ yiserih-i iyu zelo። i-e- y-s-r-h-i i-u z-l-። ------------------------ iwe፣ yiseriḥi iyu zelo።
přijít ምምጽእ ምምጽእ ም-ጽ- ---- ምምጽእ 0
mi---s-i-i mimits’i’i m-m-t-’-’- ---------- mimits’i’i
Přijdete? ትመ- -ኹም? ትመጹ ዲኹም? ት-ጹ ዲ-ም- -------- ትመጹ ዲኹም? 0
t----s’u--īẖumi? timets’u dīh-umi? t-m-t-’- d-h-u-i- ----------------- timets’u dīẖumi?
Ano, přijdeme hned. እወ፣---ጽእ--ሎና። እወ፣ ንመጽእ ኣሎና። እ-፣ ን-ጽ- ኣ-ና- ------------- እወ፣ ንመጽእ ኣሎና። 0
i-e--nime--’i’i al-na። iwe፣ nimets’i’i alona። i-e- n-m-t-’-’- a-o-a- ---------------------- iwe፣ nimets’i’i alona።
bydlet ም--ጥ ምቕማጥ ም-ማ- ---- ምቕማጥ 0
m---’i-a-’i mik-’imat’i m-k-’-m-t-i ----------- miḵ’imat’i
Bydlíte v Berlíně? ኣ- በ--ን ዲኹም-ትቕመ-? ኣብ በርሊን ዲኹም ትቕመጡ? ኣ- በ-ሊ- ዲ-ም ት-መ-? ----------------- ኣብ በርሊን ዲኹም ትቕመጡ? 0
abi ----lī-i ---̱u-- t-k--imet’u? abi berilīni dīh-umi tik-’imet’u? a-i b-r-l-n- d-h-u-i t-k-’-m-t-u- --------------------------------- abi berilīni dīẖumi tiḵ’imet’u?
Ano, bydlím v Berlíně. እወ፣ -- ኣብ በር-ን -ቕመጥ። እወ፣ ኣነ ኣብ በርሊን ዝቕመጥ። እ-፣ ኣ- ኣ- በ-ሊ- ዝ-መ-። -------------------- እወ፣ ኣነ ኣብ በርሊን ዝቕመጥ። 0
i--፣--ne--bi b--i--n----k---m--’-። iwe፣ ane abi berilīni zik-’imet’i። i-e- a-e a-i b-r-l-n- z-k-’-m-t-i- ---------------------------------- iwe፣ ane abi berilīni ziḵ’imet’i።

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!