Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ti ምግዛእ

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ሓምሳንኣርባዕተን]

54 [ḥamisani’ariba‘iteni]

ምግዛእ

[migiza’i]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ኣ--ሓ---ያብ--ገ-እ ደል-። ኣ- ሓ- ህ-- ክ--- ደ--- ኣ- ሓ- ህ-ብ ክ-ዝ- ደ-የ- ------------------- ኣነ ሓደ ህያብ ክገዝእ ደልየ። 0
an- -̣a-- hi-abi-k----i’i-------። a-- h---- h----- k------- d------ a-e h-a-e h-y-b- k-g-z-’- d-l-y-። --------------------------------- ane ḥade hiyabi kigezi’i deliye።
Ale ne moc drahý. ግን-ኣዝዩ---- -ይ-ነ። ግ- ኣ-- ክ-- ዘ---- ግ- ኣ-ዩ ክ-ር ዘ-ኮ-። ---------------- ግን ኣዝዩ ክቡር ዘይኮነ። 0
gini a-iyu k-b--i z--ikon-። g--- a---- k----- z-------- g-n- a-i-u k-b-r- z-y-k-n-። --------------------------- gini aziyu kiburi zeyikone።
Možná nějakou kabelku? ም--ባ---- ---ሳ-ጣ? ም---- ና- ኢ- ሳ--- ም-ል-ት ና- ኢ- ሳ-ጣ- ---------------- ምናልባት ናይ ኢድ ሳንጣ? 0
m--ali---- nayi---- --ni---? m--------- n--- ī-- s------- m-n-l-b-t- n-y- ī-i s-n-t-a- ---------------------------- minalibati nayi īdi sanit’a?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ኣ-ናይ ሕ-- --ኹ-? ኣ--- ሕ-- ደ---- ኣ-ና- ሕ-ሪ ደ-ኹ-? -------------- ኣየናይ ሕብሪ ደሊኹም? 0
a--n--- --i-i-ī-----h-u-i? a------ h------ d--------- a-e-a-i h-i-i-ī d-l-h-u-i- -------------------------- ayenayi ḥibirī delīẖumi?
Černou, hnědou nebo bílou? ጸሊም፣ --ዊ ወ--ጻዕ-? ጸ--- ቡ-- ወ- ጻ--- ጸ-ም- ቡ-ዊ ወ- ጻ-ዳ- ---------------- ጸሊም፣ ቡናዊ ወይ ጻዕዳ? 0
t----īm----unaw-------ts’-‘---? t-------- b----- w--- t-------- t-’-l-m-፣ b-n-w- w-y- t-’-‘-d-? ------------------------------- ts’elīmi፣ bunawī weyi ts’a‘ida?
Větší nebo menší? ዓ----- ን--ቶ-? ዓ-- ወ- ን----- ዓ-ይ ወ- ን-ሽ-ይ- ------------- ዓባይ ወይ ንእሽቶይ? 0
‘abay- ---i----is-i-o--? ‘----- w--- n----------- ‘-b-y- w-y- n-’-s-i-o-i- ------------------------ ‘abayi weyi ni’ishitoyi?
Můžu si prohlédnout tuto? ክ-እያ----ል ዲ-? ክ--- እ--- ዲ-- ክ-እ- እ-እ- ዲ-? ------------- ክርእያ እኽእል ዲየ? 0
kiri’iya-i----i-i-dī-e? k------- i------- d---- k-r-’-y- i-̱-’-l- d-y-? ----------------------- kiri’iya iẖi’ili dīye?
Je z kůže? ካ------- ድያ? ካ- ብ---- ድ-- ካ- ብ-ር-ት ድ-? ------------ ካብ ብቆርበት ድያ? 0
k--i -ik’o-ibeti-diya? k--- b---------- d---- k-b- b-k-o-i-e-i d-y-? ---------------------- kabi bik’oribeti diya?
Nebo z koženky? ወ-ስ ----ላ-ቲክ-ዓ----ኢያ? ወ-- ካ- ብ---- ዓ--- ኢ-- ወ-ስ ካ- ብ-ስ-ክ ዓ-ነ- ኢ-? --------------------- ወይስ ካብ ብላስቲክ ዓይነት ኢያ? 0
w-y-si --b----l-s-t--i ‘-y---t----a? w----- k--- b--------- ‘------- ī--- w-y-s- k-b- b-l-s-t-k- ‘-y-n-t- ī-a- ------------------------------------ weyisi kabi bilasitīki ‘ayineti īya?
Samozřejmě z kůže. ብ-ርበት እምበር ከመ--ደኣ። ብ---- እ--- ከ-- ደ-- ብ-ር-ት እ-በ- ከ-ይ ደ-። ------------------ ብቆርበት እምበር ከመይ ደኣ። 0
b--’--ib----i-ib-ri kem----d--a። b---------- i------ k----- d---- b-k-o-i-e-i i-i-e-i k-m-y- d-’-። -------------------------------- bik’oribeti imiberi kemeyi de’a።
Je obzvlášť kvalitní. እ--ሓደ --ዩ-ብ-- --። እ- ሓ- ኣ-- ብ-- እ-- እ- ሓ- ኣ-ዩ ብ-ጽ እ-። ----------------- እዚ ሓደ ኣዝዩ ብሉጽ እዩ። 0
i---h-a-e a-i-----luts’i-iy-። i-- h---- a---- b------- i--- i-ī h-a-e a-i-u b-l-t-’- i-u- ----------------------------- izī ḥade aziyu biluts’i iyu።
A ta taška je skutečně velmi levná. ዋጋ-ናይታ-------ኢድ-ብ------ር እዩ። ዋ- ና-- ሳ-- ይ ኢ- ብ--- ሕ-- እ-- ዋ- ና-ታ ሳ-ጣ ይ ኢ- ብ-ዕ- ሕ-ር እ-። ---------------------------- ዋጋ ናይታ ሳንጣ ይ ኢድ ብጣዕሚ ሕሱር እዩ። 0
wa-- -ay--- --n-t-a -i īdi-b----‘-m- ḥisu-i i-u። w--- n----- s------ y- ī-- b-------- h------ i--- w-g- n-y-t- s-n-t-a y- ī-i b-t-a-i-ī h-i-u-i i-u- ------------------------------------------------- waga nayita sanit’a yi īdi bit’a‘imī ḥisuri iyu።
Tato se mi líbí. ደስ ኢ-ትኒ ኣ-። ደ- ኢ--- ኣ-- ደ- ኢ-ት- ኣ-። ----------- ደስ ኢላትኒ ኣላ። 0
des---la-i-ī-a-a። d--- ī------ a--- d-s- ī-a-i-ī a-a- ----------------- desi īlatinī ala።
Vezmu si tuto. ክ-ስ---የ። ክ--- እ-- ክ-ስ- እ-። -------- ክወስዳ እየ። 0
kiwe---a iy-። k------- i--- k-w-s-d- i-e- ------------- kiwesida iye።
Mohu ji případně vyměnit? ምናል-ት ከ-ክቕ-- እኽ-ል--የ ? ም---- ከ ክ--- እ--- ዲ- ? ም-ል-ት ከ ክ-ይ- እ-እ- ዲ- ? ---------------------- ምናልባት ከ ክቕይራ እኽእል ዲየ ? 0
mina--ba---ke---k-’-y--a -ẖ-’ili-dīy- ? m--------- k- k--------- i------- d--- ? m-n-l-b-t- k- k-k-’-y-r- i-̱-’-l- d-y- ? ---------------------------------------- minalibati ke kiḵ’iyira iẖi’ili dīye ?
Samozřejmě. ከ-ይ--ኣ። ከ-- ደ-- ከ-ይ ደ-። ------- ከመይ ደኣ። 0
k--e-- d---። k----- d---- k-m-y- d-’-። ------------ kemeyi de’a።
Zabalíme ji jako dárek. ከ- -ያ----ና -ንዕ-- -ና። ከ- ህ-- ጌ-- ክ---- ኢ-- ከ- ህ-ብ ጌ-ና ክ-ዕ-ጎ ኢ-። -------------------- ከም ህያብ ጌርና ክንዕሽጎ ኢና። 0
ke-- hiy--i-g--i-- k--i---h--- ---። k--- h----- g----- k---------- ī--- k-m- h-y-b- g-r-n- k-n-‘-s-i-o ī-a- ----------------------------------- kemi hiyabi gērina kini‘ishigo īna።
Támhle je pokladna. ካሳ-ኣብቲ--የ------ሎ። ካ- ኣ-- ን-- ኢ- ዘ-- ካ- ኣ-ቲ ን-ው ኢ- ዘ-። ----------------- ካሳ ኣብቲ ንየው ኢዩ ዘሎ። 0
k-sa-a--t- -iy-wi-ī-u-zelo። k--- a---- n----- ī-- z---- k-s- a-i-ī n-y-w- ī-u z-l-። --------------------------- kasa abitī niyewi īyu zelo።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…