Konverzační příručka

cs Drobné vyřizování   »   ti ምድላው/ምግዛእ

51 [padesát jedna]

Drobné vyřizování

Drobné vyřizování

51 [ሓምሳንሓደን]

51 [ḥamisaniḥadeni]

ምድላው/ምግዛእ

[midilawi/migiza’i]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Chci jít do knihovny. ና--ቤት-መጽሓፍቲ-ክኸ-ድ-ደ-የ። ና- ቤ------- ክ--- ደ--- ና- ቤ---ጽ-ፍ- ክ-ይ- ደ-የ- --------------------- ናብ ቤት-መጽሓፍቲ ክኸይድ ደልየ። 0
n-bi-bēti-m-ts--h-a--t--ki----idi d-l--e። n--- b----------------- k-------- d------ n-b- b-t---e-s-i-̣-f-t- k-h-e-i-i d-l-y-። ----------------------------------------- nabi bēti-mets’iḥafitī kiẖeyidi deliye።
Chci jít do knihkupectví. ናብ ዱ-ን-መጽ-ፍ----ይ--ደልየ። ና- ዱ-------- ክ--- ደ--- ና- ዱ-ን-መ-ሓ-ቲ ክ-ይ- ደ-የ- ---------------------- ናብ ዱኳን-መጽሓፍቲ ክኸይድ ደልየ። 0
n--i---------mets’-ḥa---ī-k--̱e-idi-d--i--። n--- d-------------------- k-------- d------ n-b- d-k-a-i-m-t-’-h-a-i-ī k-h-e-i-i d-l-y-። -------------------------------------------- nabi dukwani-mets’iḥafitī kiẖeyidi deliye።
Chci jít ke stánku. ና- -ዮ-ክ-ንእ-ቶ--ኣስቬዛ---ን--ክ------የ። ና- ኪ--------- ኣ--- ዱ--- ክ--- ደ--- ና- ኪ-ስ-(-እ-ቶ- ኣ-ቬ- ዱ-ን- ክ-ይ- ደ-የ- --------------------------------- ናብ ኪዮስክ(ንእሽቶይ ኣስቬዛ ዱኳን) ክኸይድ ደልየ። 0
nabi -ī-o--k-(n---sh-toy- a---ēza----wan-----ẖe--d--deli--። n--- k------------------- a------ d------- k-------- d------ n-b- k-y-s-k-(-i-i-h-t-y- a-i-ē-a d-k-a-i- k-h-e-i-i d-l-y-። ------------------------------------------------------------ nabi kīyosiki(ni’ishitoyi asivēza dukwani) kiẖeyidi deliye።
Chci si půjčit nějakou knihu. ሓ------ -ልቃ----የ። ሓ- መ--- ክ--- ደ--- ሓ- መ-ሓ- ክ-ቃ- ደ-የ- ----------------- ሓደ መጽሓፍ ክልቃሕ ደልየ። 0
ḥ--- met----̣af- kili--aḥ--deli-e። h---- m---------- k--------- d------ h-a-e m-t-’-h-a-i k-l-k-a-̣- d-l-y-። ------------------------------------ ḥade mets’iḥafi kilik’aḥi deliye።
Chci koupit nějakou knihu. ሓደ-መጽሓፍ ክገዝ- ደል-። ሓ- መ--- ክ--- ደ--- ሓ- መ-ሓ- ክ-ዝ- ደ-የ- ----------------- ሓደ መጽሓፍ ክገዝእ ደልየ። 0
h-a----e--’iḥa-i kige--’--de--y-። h---- m---------- k------- d------ h-a-e m-t-’-h-a-i k-g-z-’- d-l-y-። ---------------------------------- ḥade mets’iḥafi kigezi’i deliye።
Chci si koupit noviny. ሓ- --ጣ-ክገዝእ--ል-። ሓ- ጋ-- ክ--- ደ--- ሓ- ጋ-ጣ ክ-ዝ- ደ-የ- ---------------- ሓደ ጋዜጣ ክገዝእ ደልየ። 0
h-a-e g-z-t-- kig-z-’--de----። h---- g------ k------- d------ h-a-e g-z-t-a k-g-z-’- d-l-y-። ------------------------------ ḥade gazēt’a kigezi’i deliye።
Chci do knihovny půjčit si knihu. ሓ--መጽሓ--ን-----ና-----መ-ሓ-ቲ ክኸይድ-ደ--፣ ። ሓ- መ--- ን---- ና- ቤ------- ክ--- ደ--- ። ሓ- መ-ሓ- ን-ል-ሕ ና- ቤ---ጽ-ፍ- ክ-ይ- ደ-የ- ። ------------------------------------- ሓደ መጽሓፍ ንክልቃሕ ናብ ቤት-መጽሓፍቲ ክኸይድ ደልየ፣ ። 0
ḥa----et-’-h-a-i--i-ili-’ah-i n--i-bē-i--et---ḥaf-t---iẖ-y--i del--e- ። h---- m---------- n----------- n--- b----------------- k-------- d------ ። h-a-e m-t-’-h-a-i n-k-l-k-a-̣- n-b- b-t---e-s-i-̣-f-t- k-h-e-i-i d-l-y-፣ ። -------------------------------------------------------------------------- ḥade mets’iḥafi nikilik’aḥi nabi bēti-mets’iḥafitī kiẖeyidi deliye፣ ።
Chci do knihkupectví koupit si knihu. ሓ- መጽ------ዝእ -ብ-ቤት--ጽ--ቲ-ክኸይድ--ልየ- ። ሓ- መ--- ን---- ና- ቤ------- ክ--- ደ--- ። ሓ- መ-ሓ- ን-ገ-እ ና- ቤ---ጽ-ፍ- ክ-ይ- ደ-የ- ። ------------------------------------- ሓደ መጽሓፍ ንክገዝእ ናብ ቤት-መጽሓፍቲ ክኸይድ ደልየ፣ ። 0
h-ade-------ḥ-f---iki-ez--i n-bi -------ts--ḥa-i-ī-kiẖ-yi-i -e----- ። h---- m---------- n--------- n--- b----------------- k-------- d------ ። h-a-e m-t-’-h-a-i n-k-g-z-’- n-b- b-t---e-s-i-̣-f-t- k-h-e-i-i d-l-y-፣ ። ------------------------------------------------------------------------ ḥade mets’iḥafi nikigezi’i nabi bēti-mets’iḥafitī kiẖeyidi deliye፣ ።
Chci ke stánku koupit si noviny. ሓ- ጋዜ- -ክገ-እ-ና- ኪ--- -ኸይድ--ልየ- ። ሓ- ጋ-- ን---- ና- ኪ--- ክ--- ደ--- ። ሓ- ጋ-ጣ ን-ገ-እ ና- ኪ-ስ- ክ-ይ- ደ-የ- ። -------------------------------- ሓደ ጋዜጣ ንክገዝእ ናብ ኪዮስክ ክኸይድ ደልየ፣ ። 0
h-----g-z-t’---ik-ge---i -----kīy---k--k--̱-y--i---liye፣ ። h---- g------ n--------- n--- k------- k-------- d------ ። h-a-e g-z-t-a n-k-g-z-’- n-b- k-y-s-k- k-h-e-i-i d-l-y-፣ ። ---------------------------------------------------------- ḥade gazēt’a nikigezi’i nabi kīyosiki kiẖeyidi deliye፣ ።
Chci do optiky. ናብ-እን- --ኒ----ድ ---። ና- እ-- ዓ-- ክ--- ደ--- ና- እ-ዳ ዓ-ኒ ክ-ይ- ደ-የ- -------------------- ናብ እንዳ ዓይኒ ክኸይድ ደልየ። 0
nab----i-a ‘a--nī -ih-e-i-i--el---። n--- i---- ‘----- k-------- d------ n-b- i-i-a ‘-y-n- k-h-e-i-i d-l-y-። ----------------------------------- nabi inida ‘ayinī kiẖeyidi deliye።
Chci do supermarketu. ናብ -ፐ--ር---ክ-ይ----የ። ና- ሱ------ ክ--- ደ--- ና- ሱ-ር-ር-ት ክ-ይ- ደ-የ- -------------------- ናብ ሱፐርማርክት ክኸይድ ደልየ። 0
na-- --p--ima-i--ti-ki---yi-i d-l-ye። n--- s------------- k-------- d------ n-b- s-p-r-m-r-k-t- k-h-e-i-i d-l-y-። ------------------------------------- nabi superimarikiti kiẖeyidi deliye።
Chci do pekárny. ና- እንዳ -ኒ---ይድ-ደ--። ና- እ-- ባ- ክ--- ደ--- ና- እ-ዳ ባ- ክ-ይ- ደ-የ- ------------------- ናብ እንዳ ባኒ ክኸይድ ደልየ። 0
nabi-i-i-a b-n--k--̱----i--e-i-e። n--- i---- b--- k-------- d------ n-b- i-i-a b-n- k-h-e-i-i d-l-y-። --------------------------------- nabi inida banī kiẖeyidi deliye።
Chci si koupit brýle. ሓደ-መ-ጽ- ---- ደል-። ሓ- መ--- ክ--- ደ--- ሓ- መ-ጽ- ክ-ዝ- ደ-የ- ----------------- ሓደ መነጽር ክገዝእ ደልየ። 0
h-a---men----iri -ig-zi-- --l--e። h---- m--------- k------- d------ h-a-e m-n-t-’-r- k-g-z-’- d-l-y-። --------------------------------- ḥade menets’iri kigezi’i deliye።
Chci koupit ovoce a zeleninu. ፍ-ታ-ት--ኣ-ጫን --ዝእ -ል-። ፍ----- ኣ--- ክ--- ደ--- ፍ-ታ-ት- ኣ-ጫ- ክ-ዝ- ደ-የ- --------------------- ፍሩታታትን ኣሊጫን ክገዝእ ደልየ። 0
fi-u----t-ni-a---h-a---kig----- -e-i-e። f----------- a-------- k------- d------ f-r-t-t-t-n- a-ī-h-a-i k-g-z-’- d-l-y-። --------------------------------------- firutatatini alīch’ani kigezi’i deliye።
Chci koupit housky a chléb. ን---- ባ-- -ን--ን ክገ-እ --የ። ን---- ባ-- እ---- ክ--- ደ--- ን-ሽ-ይ ባ-ን እ-ጀ-ን ክ-ዝ- ደ-የ- ------------------------- ንእሽቶይ ባንን እንጀራን ክገዝእ ደልየ። 0
ni-is-i-oyi ---in- ----e-a-- kige--’-------e። n---------- b----- i-------- k------- d------ n-’-s-i-o-i b-n-n- i-i-e-a-i k-g-z-’- d-l-y-። --------------------------------------------- ni’ishitoyi banini inijerani kigezi’i deliye።
Chci do optiky koupit si brýle. ናብ--ንዳ-ዓ-- ደል---መነጽ- -ክ--እ። ና- እ-- ዓ-- ደ--- መ--- ን----- ና- እ-ዳ ዓ-ኒ ደ-የ- መ-ጽ- ን-ገ-እ- --------------------------- ናብ እንዳ ዓይኒ ደልየ፣ መነጽር ንክገዝእ። 0
nab- i--da --yinī -eli--፣-m-n-ts’-ri ni-igezi--። n--- i---- ‘----- d------ m--------- n---------- n-b- i-i-a ‘-y-n- d-l-y-፣ m-n-t-’-r- n-k-g-z-’-። ------------------------------------------------ nabi inida ‘ayinī deliye፣ menets’iri nikigezi’i።
Chci do supermarketu koupit si ovoce a zeleninu. ናብ--ፐ----ት---የ፣ -ሩ-ታትን ኣሊ-ን -ክገዝ-። ና- ሱ------ ደ--- ፍ----- ኣ--- ን----- ና- ሱ-ር-ር-ት ደ-የ- ፍ-ታ-ት- ኣ-ጫ- ን-ገ-እ- ---------------------------------- ናብ ሱፐርማርክት ደልየ፣ ፍሩታታትን ኣሊጫን ንክገዝእ። 0
n--i ---e--m--ikit-------e፣ fi----ta-i---a-īc--an----k------i። n--- s------------- d------ f----------- a-------- n---------- n-b- s-p-r-m-r-k-t- d-l-y-፣ f-r-t-t-t-n- a-ī-h-a-i n-k-g-z-’-። -------------------------------------------------------------- nabi superimarikiti deliye፣ firutatatini alīch’ani nikigezi’i።
Chci do pekařství koupit si housky a chléb. ባ-ን --ጀ-ን-መ-ን-ክገ-እ -----ዳ ባ--ደ--፣-። ባ-- እ---- መ-- ክ--- ና- እ-- ባ- ደ--- ። ባ-ን እ-ጀ-ን መ-ን ክ-ዝ- ና- እ-ዳ ባ- ደ-የ- ። ----------------------------------- ባንን እንጀራን መታን ክገዝእ ናብ እንዳ ባኒ ደልየ፣ ። 0
b----- in-jer--i-m--an--ki--zi’i-n-b--i-id- --nī-d---y---። b----- i-------- m----- k------- n--- i---- b--- d------ ። b-n-n- i-i-e-a-i m-t-n- k-g-z-’- n-b- i-i-a b-n- d-l-y-፣ ። ---------------------------------------------------------- banini inijerani metani kigezi’i nabi inida banī deliye፣ ።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Minoritní jazyky v Evropě

V Evropě se mluví mnoha různými jazyky. Většina z nich je indoevropských. Kromě velkých národních jazyků jsou tu také menší jazyky. Jsou to minoritní jazyky. Minoritní jazyky jsou jiné, než ty úřední. Ale nejsou to dialekty. Nejsou to ani jazyky imigrantů. Minoritní jazyky jsou vždy etnického původu. To znamená, že jsou to jazyky specifických etnických skupin. V téměř každé evropské zemi jsou nějaké minoritní jazyky. V Evropské unii je to dohromady cca 40 jazyků. Některými minoritními jazyky se mluví pouze v jedné zemi. Mezi takové patří lužická srbština v Německu. Romštinou se naopak mluví v mnoha evropských zemích. Minoritní jazyky mají zvláštní postavení. Protože jimi mluví pouze relativně malá skupina lidí. Tyto skupiny si nemohou dovolit vybudovat vlastní školy. Je pro ně také obtížné vydávat vlastní literaturu. V důsledku toho hrozí mnoha minoritním jazykům vymření. Evropská unie chce minoritní jazyky chránit. Protože každý jazyk je důležitou součástí kultury a identity. Některé národy nemají vlastní stát a existují pouze jako menšiny. Na podporu jejich jazyků existují různé programy a projekty. S jejich pomocí by se měla zachovat také kultura menších etnických skupin. Přesto mnohé minoritní jazyky brzo vymizí. Mezi ně patří livonština, kterou se mluví v jedné provincii Lotyšska. Používá ji dnes už jen asi 20 rodilých mluvčích. Livonština je tak nejmenším jazykem na světě...