Konverzační příručka

cs V hotelu – příjezd   »   ti ኣብ ሆተል - ምእታው

27 [dvacet sedm]

V hotelu – příjezd

V hotelu – příjezd

27 [ዕስራንሸውዓተን]

27 [‘isiranishewi‘ateni]

ኣብ ሆተል - ምእታው

[abi hoteli - mi’itawi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Máte volné pokoje? ሓ- ክፍሊ ነጻ-ኣለኩ--ዶ? ሓ- ክ-- ነ- ኣ--- ዶ- ሓ- ክ-ሊ ነ- ኣ-ኩ- ዶ- ----------------- ሓደ ክፍሊ ነጻ ኣለኩም ዶ? 0
h---e ---il-----s’a --e---- do? h---- k----- n----- a------ d-- h-a-e k-f-l- n-t-’- a-e-u-i d-? ------------------------------- ḥade kifilī nets’a alekumi do?
Rezervoval jsem si pokoj. ሓደ--ፍሊ ጠ-በ -ሎኩ። ሓ- ክ-- ጠ-- ኣ--- ሓ- ክ-ሊ ጠ-በ ኣ-ኩ- --------------- ሓደ ክፍሊ ጠሊበ ኣሎኩ። 0
h---- ---il----e--b- -l-ku። h---- k----- t------ a----- h-a-e k-f-l- t-e-ī-e a-o-u- --------------------------- ḥade kifilī t’elībe aloku።
Jmenuji se Müller. ሽመ---ለ--እዩ። ሽ-- ሙ-- እ-- ሽ-ይ ሙ-ር እ-። ----------- ሽመይ ሙለር እዩ። 0
s-i-e-i----eri-iyu። s------ m----- i--- s-i-e-i m-l-r- i-u- ------------------- shimeyi muleri iyu።
Potřebuji jednolůžkový pokoj. ን---ክ-ሊ---ልየኒ ኣ--። ን-- ክ-- የ---- ኣ- ። ን-ል ክ-ሊ የ-ል-ኒ ኣ- ። ------------------ ንጽል ክፍሊ የድልየኒ ኣሎ ። 0
nit--ili-ki-ilī --d---ye-- -lo ። n------- k----- y--------- a-- ። n-t-’-l- k-f-l- y-d-l-y-n- a-o ። -------------------------------- nits’ili kifilī yediliyenī alo ።
Potřebuji dvoulůžkový pokoj. ድ-ብ --- -ድልየኒ -ሎ ። ድ-- ክ-- የ---- ኣ- ። ድ-ብ ክ-ሊ የ-ል-ኒ ኣ- ። ------------------ ድርብ ክፍሊ የድልየኒ ኣሎ ። 0
d-r----k--ilī ----l--en- --o-። d----- k----- y--------- a-- ። d-r-b- k-f-l- y-d-l-y-n- a-o ። ------------------------------ diribi kifilī yediliyenī alo ።
Kolik stojí ten pokoj na jednu noc? ክን-----ኡ-ን-ደ-ለይ-? ክ--- ዋ-- ን-- ለ--- ክ-ደ- ዋ-ኡ ን-ደ ለ-ቲ- ----------------- ክንደይ ዋግኡ ንሓደ ለይቲ? 0
ki--dey---a-i’--n--̣a-e ------? k------- w----- n------ l------ k-n-d-y- w-g-’- n-h-a-e l-y-t-? ------------------------------- kinideyi wagi’u niḥade leyitī?
Chci pokoj s koupelnou. ኣነ ሓደ------ስ-መ-ጸ- --የ ። ኣ- ሓ- ክ-- ም- መ--- ደ-- ። ኣ- ሓ- ክ-ሊ ም- መ-ጸ- ደ-የ ። ----------------------- ኣነ ሓደ ክፍሊ ምስ መሕጸቢ ደልየ ። 0
ane-ḥa---k-f-lī -----me--its-eb-------- ። a-- h---- k----- m--- m---------- d----- ። a-e h-a-e k-f-l- m-s- m-h-i-s-e-ī d-l-y- ። ------------------------------------------ ane ḥade kifilī misi meḥits’ebī deliye ።
Chci pokoj se sprchou. ሻ-- -ለዎ -ፍሊ -ልየ። ሻ-- ዘ-- ክ-- ደ--- ሻ-ር ዘ-ዎ ክ-ሊ ደ-የ- ---------------- ሻወር ዘለዎ ክፍሊ ደልየ። 0
s-a-e-- ---ewo k--ilī--e---e። s------ z----- k----- d------ s-a-e-i z-l-w- k-f-l- d-l-y-። ----------------------------- shaweri zelewo kifilī deliye።
Mohu ten pokoj vidět? ነ----- ----- እኽእ---? ነ- ክ-- ክ---- እ--- ዶ- ነ- ክ-ሊ ክ-እ-ዮ እ-እ- ዶ- -------------------- ነቲ ክፍሊ ክርእይዮ እኽእል ዶ? 0
ne-ī ki---ī -i-i-----o-----’il- d-? n--- k----- k--------- i------- d-- n-t- k-f-l- k-r-’-y-y- i-̱-’-l- d-? ----------------------------------- netī kifilī kiri’iyiyo iẖi’ili do?
Máte tady garáž? ኣብዚ ጋራ- ----? ኣ-- ጋ-- ኣ- ዶ- ኣ-ዚ ጋ-ጅ ኣ- ዶ- ------------- ኣብዚ ጋራጅ ኣሎ ዶ? 0
a-i---g-raj--a---d-? a---- g----- a-- d-- a-i-ī g-r-j- a-o d-? -------------------- abizī garaji alo do?
Máte tady sejf? ኣ-- ሰ-- ኣሎ -? ኣ-- ሰ-- ኣ- ዶ- ኣ-ዚ ሰ-ፍ ኣ- ዶ- ------------- ኣብዚ ሰይፍ ኣሎ ዶ? 0
abizī-s----- alo -o? a---- s----- a-- d-- a-i-ī s-y-f- a-o d-? -------------------- abizī seyifi alo do?
Máte tady fax? ኣብ---ክስ--ግበሪ-ኣሎ -? ኣ-- ፋ-- መ--- ኣ- ዶ- ኣ-ዚ ፋ-ስ መ-በ- ኣ- ዶ- ------------------ ኣብዚ ፋክስ መግበሪ ኣሎ ዶ? 0
abiz----ki-i--egib-rī -lo-do? a---- f----- m------- a-- d-- a-i-ī f-k-s- m-g-b-r- a-o d-? ----------------------------- abizī fakisi megiberī alo do?
Dobře, chci ten pokoj. ጽ--፣ እቲ---ሊ---ስዶ እየ ። ጽ--- እ- ክ-- ክ--- እ- ። ጽ-ቕ- እ- ክ-ሊ ክ-ስ- እ- ። --------------------- ጽቡቕ፣ እቲ ክፍሊ ክወስዶ እየ ። 0
ts--b-ḵ’i---tī-k--ilī ----s-do --e ። t---------- i-- k----- k------- i-- ። t-’-b-k-’-፣ i-ī k-f-l- k-w-s-d- i-e ። ------------------------------------- ts’ibuḵ’i፣ itī kifilī kiwesido iye ።
Tady jsou klíče. መፍትሕ ኣ-- እ---። መ--- ኣ-- እ---- መ-ት- ኣ-ዚ እ-ሀ-። -------------- መፍትሕ ኣብዚ እንሀለ። 0
m------̣- a---ī-in-h---። m-------- a---- i------- m-f-t-h-i a-i-ī i-i-ā-e- ------------------------ mefitiḥi abizī inihāle።
Tady jsou má zavazadla. ሳንጣይ--ብዚ--ሎ። ሳ--- ኣ-- ኣ-- ሳ-ጣ- ኣ-ዚ ኣ-። ------------ ሳንጣይ ኣብዚ ኣሎ። 0
sa---’--i-a-iz---l-። s-------- a---- a--- s-n-t-a-i a-i-ī a-o- -------------------- sanit’ayi abizī alo።
V kolik hodin se podává snídaně? ቁር- -ዓት -ን-- ኢዩ? ቁ-- ሰ-- ክ--- ኢ-- ቁ-ሲ ሰ-ት ክ-ደ- ኢ-? ---------------- ቁርሲ ሰዓት ክንደይ ኢዩ? 0
k’--is---e-ati --ni-e-i-ī--? k------ s----- k------- ī--- k-u-i-ī s-‘-t- k-n-d-y- ī-u- ---------------------------- k’urisī se‘ati kinideyi īyu?
V kolik hodin se podává oběd? ምሳሕ-ሰዓ---ንደይ ኣዩ? ም-- ሰ-- ክ--- ኣ-- ም-ሕ ሰ-ት ክ-ደ- ኣ-? ---------------- ምሳሕ ሰዓት ክንደይ ኣዩ? 0
mi-a--i --‘------ni--y- ---? m------ s----- k------- a--- m-s-h-i s-‘-t- k-n-d-y- a-u- ---------------------------- misaḥi se‘ati kinideyi ayu?
V kolik hodin se podává večeře? ድ--ሰዓ---ን----ዩ? ድ----- ክ--- ኢ-- ድ-ር-ዓ- ክ-ደ- ኢ-? --------------- ድራርሰዓት ክንደይ ኢዩ? 0
di----s-‘--i --n-d--i ī-u? d----------- k------- ī--- d-r-r-s-‘-t- k-n-d-y- ī-u- -------------------------- dirarise‘ati kinideyi īyu?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přestávky jsou pro úspěch při učení důležité

Kdo chce být při učení úspěšný, měl by si častěji udělat přestávku! K tomuto závěru dospěly nové vědecké studie. Vědci v nich zkoumali jednotlivé fáze učení. Byly simulovány různé situace učení. Nejlépe přijímáme informace v malých dávkách. To znamená, že bychom se toho neměli učit moc najednou. Mezi jednotlivými jednotkami učení bychom si měli vždy udělat přestávku. Náš úspěch při učení závisí totiž také na biochemických procesech. Tyto procesy probíhají v mozku. Určují náš optimální rytmus učení. Když přijímáme něco nového, vylučuje náš mozek určité látky. Tyto látky ovlivňují aktivitu našich mozkových buněk. Velmi důležitou roli přitom hrají především dva různé enzymy. K jejich uvolňování dochází při učení nových věcí. Nejsou však vylučovány najednou. Jejich působení se rozvíjí v časovém odstupu. Nejlépe se ale učíme, když jsou přítomny oba enzymy společně. A tento úspěch je výrazně větší, když děláme častěji přestávky. Je tedy dobré měnit délku jednotlivých fází učení. Ani délka přestávky by neměla být stejná. Ideální je udělat si nejprve dvě přestávky každých deset minut. Potom následuje jedna pětiminutová přestávka. A potom ještě jedna přestávka v délce 30 minut. O přestávkách si náš mozek nové poznatky dobře uloží. Během přestávek byste měli místo, kde se učíte, opustit. Mimoto je dobré se o přestávce hýbat. Udělejte si tedy během přestávky krátkou vycházku! A nemusíte mít špatné svědomí - vždyť se zároveň učíte!