Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   kk to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [жетпіс]

70 [jetpis]

to like something

[birdeñe istegisi kelw]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Теме----е--і-із ке-е -е? Т----- ш------- к--- м-- Т-м-к- ш-к-і-і- к-л- м-? ------------------------ Темекі шеккіңіз келе ме? 0
Te--k- ş-k--ñiz--e-e---? T----- ş------- k--- m-- T-m-k- ş-k-i-i- k-l- m-? ------------------------ Temeki şekkiñiz kele me?
Chcete si zatančit? Билегіңіз -еле-м-? Б-------- к--- м-- Б-л-г-ң-з к-л- м-? ------------------ Билегіңіз келе ме? 0
B----iñ-- ---e --? B-------- k--- m-- B-l-g-ñ-z k-l- m-? ------------------ Bïlegiñiz kele me?
Chcete se projít? С-ру-нд---ң-- -е---м-? С------------ к--- м-- С-р-е-д-г-ң-з к-л- м-? ---------------------- Серуендегіңіз келе ме? 0
Se-we--eg-----ke-- -e? S------------ k--- m-- S-r-e-d-g-ñ-z k-l- m-? ---------------------- Serwendegiñiz kele me?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Т-ме-і ------ --ліп тұ-. Т----- ш----- к---- т--- Т-м-к- ш-к-і- к-л-п т-р- ------------------------ Темекі шеккім келіп тұр. 0
Te-ek----k--m -elip t--. T----- ş----- k---- t--- T-m-k- ş-k-i- k-l-p t-r- ------------------------ Temeki şekkim kelip tur.
Chceš cigaretu? С-гар-т-ш-к-і- -ел- --? С------ ш----- к--- м-- С-г-р-т ш-к-і- к-л- м-? ----------------------- Сигарет шеккің келе ме? 0
Sïg-r-- -ekkiñ ---e m-? S------ ş----- k--- m-- S-g-r-t ş-k-i- k-l- m-? ----------------------- Sïgaret şekkiñ kele me?
Chce připálit. О--- ----қ---ре-. О--- о---- к----- О-а- о-т-қ к-р-к- ----------------- Оған оттық керек. 0
Oğan-o---- -e-e-. O--- o---- k----- O-a- o-t-q k-r-k- ----------------- Oğan ottıq kerek.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Бір-ең-----і---еп--ұр. Б------ і---- к-- т--- Б-р-е-е і-к-м к-п т-р- ---------------------- Бірдеңе ішкім кеп тұр. 0
B--de---i---m -ep--u-. B------ i---- k-- t--- B-r-e-e i-k-m k-p t-r- ---------------------- Birdeñe işkim kep tur.
Něco bych snědl / snědla. Б----ңе--ег---ке-і- -ұ-. Б------ ж---- к---- т--- Б-р-е-е ж-г-м к-л-п т-р- ------------------------ Бірдеңе жегім келіп тұр. 0
B---e----egi--k--i- tu-. B------ j---- k---- t--- B-r-e-e j-g-m k-l-p t-r- ------------------------ Birdeñe jegim kelip tur.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Бі-аз дем-л--- -ел-п-т--. Б---- д------- к---- т--- Б-р-з д-м-л-ы- к-л-п т-р- ------------------------- Біраз демалғым келіп тұр. 0
Bi-az-demal--m -el-p ---. B---- d------- k---- t--- B-r-z d-m-l-ı- k-l-p t-r- ------------------------- Biraz demalğım kelip tur.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Сіз-е--бір-е-- с-рағы----- ед-. С----- б------ с------ к-- е--- С-з-е- б-р-е-е с-р-ғ-м к-п е-і- ------------------------------- Сізден бірдеңе сұрағым кеп еді. 0
S-z-en -ird--e-su---ı- --- e--. S----- b------ s------ k-- e--- S-z-e- b-r-e-e s-r-ğ-m k-p e-i- ------------------------------- Sizden birdeñe surağım kep edi.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Сіз---бір ----і---ас-с-------ед--. С---- б-- ө----- ж------ д-- е---- С-з-е б-р ө-і-і- ж-с-с-м д-п е-і-. ---------------------------------- Сізге бір өтініш жасасам деп едім. 0
Siz-e -i-----n-ş -a-as-m--e----i-. S---- b-- ö----- j------ d-- e---- S-z-e b-r ö-i-i- j-s-s-m d-p e-i-. ---------------------------------- Sizge bir ötiniş jasasam dep edim.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. С--ді б-р жерг- ша-ы--й---д-п -д-м. С---- б-- ж---- ш-------- д-- е---- С-з-і б-р ж-р-е ш-қ-р-й-н д-п е-і-. ----------------------------------- Сізді бір жерге шақырайын деп едім. 0
S-z-i bir--erge ş---r-yı- d---edi-. S---- b-- j---- ş-------- d-- e---- S-z-i b-r j-r-e ş-q-r-y-n d-p e-i-. ----------------------------------- Sizdi bir jerge şaqırayın dep edim.
Co si přejete, prosím? Сіз--- қ-л-йс--? С-- н- қ-------- С-з н- қ-л-й-ы-? ---------------- Сіз не қалайсыз? 0
S-- -e -------z? S-- n- q-------- S-z n- q-l-y-ı-? ---------------- Siz ne qalaysız?
Přejete si kávu? К-фе-іш--ң-з -ел- м-? К--- і------ к--- м-- К-ф- і-к-ң-з к-л- м-? --------------------- Кофе ішкіңіз келе ме? 0
Kofe-işkiñiz--el--m-? K--- i------ k--- m-- K-f- i-k-ñ-z k-l- m-? --------------------- Kofe işkiñiz kele me?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ә-де шай і--і-і- к-л- -е? Ә--- ш-- і------ к--- м-- Ә-д- ш-й і-к-ң-з к-л- м-? ------------------------- Әлде шай ішкіңіз келе ме? 0
Älde -ay -ş--ñi- -el- me? Ä--- ş-- i------ k--- m-- Ä-d- ş-y i-k-ñ-z k-l- m-? ------------------------- Älde şay işkiñiz kele me?
Chceme jet domů. Ү--е қайт-а- д----д-к. Ү--- қ------ д-- е---- Ү-г- қ-й-с-қ д-п е-і-. ---------------------- Үйге қайтсақ деп едік. 0
Üyg- qa----q -e--ed-k. Ü--- q------ d-- e---- Ü-g- q-y-s-q d-p e-i-. ---------------------- Üyge qaytsaq dep edik.
Chcete zavolat taxi? С-----ге так-и------ --? С------- т---- к---- п-- С-н-е-г- т-к-и к-р-к п-? ------------------------ Сендерге такси керек пе? 0
Send-r-- ----ï k--ek pe? S------- t---- k---- p-- S-n-e-g- t-k-ï k-r-k p-? ------------------------ Senderge taksï kerek pe?
Chtějí telefonovat. Ол---ың -оңы-а--ш-лғы-ы -еп -ді. О------ қ------ ш------ к-- е--- О-а-д-ң қ-ң-р-у ш-л-ы-ы к-п е-і- -------------------------------- Олардың қоңырау шалғысы кеп еді. 0
O-ardı- qo--r----a----ı k-- -d-. O------ q------ ş------ k-- e--- O-a-d-ñ q-ñ-r-w ş-l-ı-ı k-p e-i- -------------------------------- Olardıñ qoñıraw şalğısı kep edi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.