Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ur ‫کچھ پسند کرنا‬

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

‫70 [ستّر]‬

sattar

‫کچھ پسند کرنا‬

[kuch pasand karna]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ‫-یا آ- ----- پینا-چا--ے --- -‬ ‫--- آ- س---- پ--- چ---- ہ-- ؟- ‫-ی- آ- س-ر-ٹ پ-ن- چ-ہ-ے ہ-ں ؟- ------------------------------- ‫کیا آپ سگریٹ پینا چاہتے ہیں ؟‬ 0
k-- -ap --g-ett- p-i--a -haht----ain? k-- a-- c------- p----- c------ h---- k-a a-p c-g-e-t- p-i-a- c-a-t-y h-i-? ------------------------------------- kya aap cigrette piinaa chahtay hain?
Chcete si zatančit? ‫--- ----ا-نا----تے---- ؟‬ ‫--- آ- ن---- چ---- ہ-- ؟- ‫-ی- آ- ن-چ-ا چ-ہ-ے ہ-ں ؟- -------------------------- ‫کیا آپ ناچنا چاہتے ہیں ؟‬ 0
k-- aa- na---n- c-ah--y-h---? k-- a-- n------ c------ h---- k-a a-p n-a-h-a c-a-t-y h-i-? ----------------------------- kya aap naachna chahtay hain?
Chcete se projít? ‫--- آپ چہل-قد-ی کر-- -اہت----- ؟‬ ‫--- آ- چ-- ق--- ک--- چ---- ہ-- ؟- ‫-ی- آ- چ-ل ق-م- ک-ن- چ-ہ-ے ہ-ں ؟- ---------------------------------- ‫کیا آپ چہل قدمی کرنا چاہتے ہیں ؟‬ 0
k-a--a--cheh-- q--m- karn---ha---y-hain? k-- a-- c----- q---- k---- c------ h---- k-a a-p c-e-a- q-d-i k-r-a c-a-t-y h-i-? ---------------------------------------- kya aap chehal qadmi karna chahtay hain?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ‫م-ں ----ٹ -ی----اہتا---ں--‬ ‫--- س---- پ--- چ---- ہ-- -- ‫-ی- س-ر-ٹ پ-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- ---------------------------- ‫میں سگریٹ پینا چاہتا ہوں -‬ 0
me-n ci--------iin-- -h-h----on - m--- c------- p----- c----- h-- - m-i- c-g-e-t- p-i-a- c-a-t- h-n - --------------------------------- mein cigrette piinaa chahta hon -
Chceš cigaretu? ‫کی--آپ------گر-ٹ ----ے-ہ---؟‬ ‫--- آ- ا-- س---- چ---- ہ-- ؟- ‫-ی- آ- ا-ک س-ر-ٹ چ-ہ-ے ہ-ں ؟- ------------------------------ ‫کیا آپ ایک سگریٹ چاہتے ہیں ؟‬ 0
ky---ap ai--ci-r---e c-a--a- hai-? k-- a-- a-- c------- c------ h---- k-a a-p a-k c-g-e-t- c-a-t-y h-i-? ---------------------------------- kya aap aik cigrette chahtay hain?
Chce připálit. ‫و- ماچس چ---ا--- -‬ ‫-- م--- چ---- ہ- -- ‫-ہ م-چ- چ-ہ-ا ہ- -- -------------------- ‫وہ ماچس چاہتا ہے -‬ 0
w----aach----h-hta hai - w-- m------ c----- h-- - w-h m-a-h-s c-a-t- h-i - ------------------------ woh maachis chahta hai -
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ‫می--ک-ھ ---- ----ا --ں -‬ ‫--- ک-- پ--- چ---- ہ-- -- ‫-ی- ک-ھ پ-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- -------------------------- ‫میں کچھ پینا چاہتا ہوں -‬ 0
m-in---c--p-in---chahta---- - m--- k--- p----- c----- h-- - m-i- k-c- p-i-a- c-a-t- h-n - ----------------------------- mein kuch piinaa chahta hon -
Něco bych snědl / snědla. ‫م-ں --ھ-کھان- -ا----ہوں--‬ ‫--- ک-- ک---- چ---- ہ-- -- ‫-ی- ک-ھ ک-ا-ا چ-ہ-ا ہ-ں -- --------------------------- ‫میں کچھ کھانا چاہتا ہوں -‬ 0
me-n kuch-k-an--c--hta-h---- m--- k--- k---- c----- h-- - m-i- k-c- k-a-a c-a-t- h-n - ---------------------------- mein kuch khana chahta hon -
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ‫-یں کچ--آ-ام ک-نا-چ---ا ہو---‬ ‫--- ک-- آ--- ک--- چ---- ہ-- -- ‫-ی- ک-ھ آ-ا- ک-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- ------------------------------- ‫میں کچھ آرام کرنا چاہتا ہوں -‬ 0
mei--k--h -araa- -ar-a--ha--- h-n - m--- k--- a----- k---- c----- h-- - m-i- k-c- a-r-a- k-r-a c-a-t- h-n - ----------------------------------- mein kuch aaraam karna chahta hon -
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ‫می--آ- س- --ھ -و---ا---ہت- -و---‬ ‫--- آ- س- ک-- پ----- چ---- ہ-- -- ‫-ی- آ- س- ک-ھ پ-چ-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- ---------------------------------- ‫میں آپ سے کچھ پوچھنا چاہتا ہوں -‬ 0
me-n a-p-se----h---och----h--t---o- - m--- a-- s- k--- p------ c----- h-- - m-i- a-p s- k-c- p-o-h-a c-a-t- h-n - ------------------------------------- mein aap se kuch poochna chahta hon -
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ‫می- -پ سے-ک-- د--واست---نا-چ-ہ----وں -‬ ‫--- آ- س- ک-- د------ ک--- چ---- ہ-- -- ‫-ی- آ- س- ک-ھ د-خ-ا-ت ک-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- ---------------------------------------- ‫میں آپ سے کچھ درخواست کرنا چاہتا ہوں -‬ 0
m-i- -ap -- -----dar-h-ast---r----h--t---on-- m--- a-- s- k--- d-------- k---- c----- h-- - m-i- a-p s- k-c- d-r-h-a-t k-r-a c-a-t- h-n - --------------------------------------------- mein aap se kuch darkhwast karna chahta hon -
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ‫می- -پ--- ک-- کر-ے -ے-ل-ے-د-و- --ن----ہ-ا ہوں--‬ ‫--- آ- ک- ک-- ک--- ک- ل-- د--- د--- چ---- ہ-- -- ‫-ی- آ- ک- ک-ھ ک-ن- ک- ل-ے د-و- د-ن- چ-ہ-ا ہ-ں -- ------------------------------------------------- ‫میں آپ کو کچھ کرنے کے لئے دعوت دینا چاہتا ہوں -‬ 0
mein-a-p -o-kuch karne-ke---e--a--t -e-- c-a--a --n - m--- a-- k- k--- k---- k----- d---- d--- c----- h-- - m-i- a-p k- k-c- k-r-e k-l-y- d-w-t d-n- c-a-t- h-n - ----------------------------------------------------- mein aap ko kuch karne keliye dawat dena chahta hon -
Co si přejete, prosím? ‫آپ -و-کیا---ہ-ی--؟‬ ‫-- ک- ک-- چ----- ؟- ‫-پ ک- ک-ا چ-ہ-ی- ؟- -------------------- ‫آپ کو کیا چاہئیے ؟‬ 0
aa- -- --- chahi--? a-- k- k-- c------- a-p k- k-a c-a-i-e- ------------------- aap ko kya chahiye?
Přejete si kávu? ‫-یا-آپ -ا-ی چاہ-ے ہ---؟‬ ‫--- آ- ک--- چ---- ہ-- ؟- ‫-ی- آ- ک-ف- چ-ہ-ے ہ-ں ؟- ------------------------- ‫کیا آپ کافی چاہتے ہیں ؟‬ 0
kya --p ka-fi -h--ta--h---? k-- a-- k---- c------ h---- k-a a-p k-a-i c-a-t-y h-i-? --------------------------- kya aap kaafi chahtay hain?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ‫---چائے --ن-------گے ؟‬ ‫-- چ--- پ--- ک--- گ- ؟- ‫-ا چ-ئ- پ-ن- ک-ی- گ- ؟- ------------------------ ‫یا چائے پسند کریں گے ؟‬ 0
y- --aye---sa-- k-r-n-ge? y- c---- p----- k---- g-- y- c-a-e p-s-n- k-r-n g-? ------------------------- ya chaye pasand karen ge?
Chceme jet domů. ‫ہ- گھر-جانا --ہ----یں -‬ ‫-- گ-- ج--- چ---- ہ-- -- ‫-م گ-ر ج-ن- چ-ہ-ے ہ-ں -- ------------------------- ‫ہم گھر جانا چاہتے ہیں -‬ 0
h---g--r jan--ch-h--- -ain-- h-- g--- j--- c------ h--- - h-m g-a- j-n- c-a-t-y h-i- - ---------------------------- hum ghar jana chahtay hain -
Chcete zavolat taxi? ‫ک-- ت- -وگ-ں ----------س- چا-ئ-- ؟‬ ‫--- ت- ل---- ک- ا-- ٹ---- چ----- ؟- ‫-ی- ت- ل-گ-ں ک- ا-ک ٹ-ک-ی چ-ہ-ی- ؟- ------------------------------------ ‫کیا تم لوگوں کو ایک ٹیکسی چاہئیے ؟‬ 0
k----u- lo--- ko--ik-t-x- --a----? k-- t-- l---- k- a-- t--- c------- k-a t-m l-g-n k- a-k t-x- c-a-i-e- ---------------------------------- kya tum logon ko aik taxy chahiye?
Chtějí telefonovat. ‫-- ٹی-یفون ک-نا-----ے ہیں--‬ ‫-- ٹ------ ک--- چ---- ہ-- -- ‫-پ ٹ-ل-ف-ن ک-ن- چ-ہ-ے ہ-ں -- ----------------------------- ‫آپ ٹیلیفون کرنا چاہتے ہیں -‬ 0
a---te---hon--kar-a -h--ta- -a-n - a-- t-------- k---- c------ h--- - a-p t-l-p-o-e k-r-a c-a-t-y h-i- - ---------------------------------- aap telephone karna chahtay hain -

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.