Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   id menginginkan sesuatu

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [tujuh puluh]

menginginkan sesuatu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština indonéština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Apak-----da-i-g-n-m-r-ko-? A----- A--- i---- m------- A-a-a- A-d- i-g-n m-r-k-k- -------------------------- Apakah Anda ingin merokok? 0
Chcete si zatančit? A-akah--n-----g-n--er--n--? A----- A--- i---- b-------- A-a-a- A-d- i-g-n b-r-a-s-? --------------------------- Apakah Anda ingin berdansa? 0
Chcete se projít? Ap-ka- An-a --g-- be-jal-n-ka-i? A----- A--- i---- b------- k---- A-a-a- A-d- i-g-n b-r-a-a- k-k-? -------------------------------- Apakah Anda ingin berjalan kaki? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Say---n-i- -er---k. S--- i---- m------- S-y- i-g-n m-r-k-k- ------------------- Saya ingin merokok. 0
Chceš cigaretu? Ap-k---kam- --gin-se-a---- -o-ok? A----- k--- i---- s------- r----- A-a-a- k-m- i-g-n s-b-t-n- r-k-k- --------------------------------- Apakah kamu ingin sebatang rokok? 0
Chce připálit. Di--i--in ------a-i. D-- i---- k---- a--- D-a i-g-n k-r-k a-i- -------------------- Dia ingin korek api. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. S-y- i--i----n---ses-a--. S--- i---- m---- s------- S-y- i-g-n m-n-m s-s-a-u- ------------------------- Saya ingin minum sesuatu. 0
Něco bych snědl / snědla. Saya---gi---akan--es--tu. S--- i---- m---- s------- S-y- i-g-n m-k-n s-s-a-u- ------------------------- Saya ingin makan sesuatu. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Say--in-------ist----a-. S--- i---- b------------ S-y- i-g-n b-r-s-i-a-a-. ------------------------ Saya ingin beristirahat. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. S-ya--ngi------n-akan-se---t-----a-- ---a. S--- i---- m--------- s------ k----- A---- S-y- i-g-n m-n-n-a-a- s-s-a-u k-p-d- A-d-. ------------------------------------------ Saya ingin menanyakan sesuatu kepada Anda. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Say--i-gi-----i-ta--es---u---pa-- -n-a. S--- i---- m------ s------ k----- A---- S-y- i-g-n m-m-n-a s-s-a-u k-p-d- A-d-. --------------------------------------- Saya ingin meminta sesuatu kepada Anda. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. S--------n --ngundan- And-. S--- i---- m--------- A---- S-y- i-g-n m-n-u-d-n- A-d-. --------------------------- Saya ingin mengundang Anda. 0
Co si přejete, prosím? Ap--y-ng -nd- --ginka-? A-- y--- A--- i-------- A-a y-n- A-d- i-g-n-a-? ----------------------- Apa yang Anda inginkan? 0
Přejete si kávu? Ap-kah--nd--in-in --pi? A----- A--- i---- k---- A-a-a- A-d- i-g-n k-p-? ----------------------- Apakah Anda ingin kopi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? At-- A-d- leb-h---k--teh? A--- A--- l---- s--- t--- A-a- A-d- l-b-h s-k- t-h- ------------------------- Atau Anda lebih suka teh? 0
Chceme jet domů. Ka-i ---i- ---ang-k- r-mah. K--- i---- p----- k- r----- K-m- i-g-n p-l-n- k- r-m-h- --------------------------- Kami ingin pulang ke rumah. 0
Chcete zavolat taxi? Ka-ia--i-gi- -a-- ---si? K----- i---- n--- t----- K-l-a- i-g-n n-i- t-k-i- ------------------------ Kalian ingin naik taksi? 0
Chtějí telefonovat. Mer-ka--n--n -e-ele--n. M----- i---- m--------- M-r-k- i-g-n m-n-l-p-n- ----------------------- Mereka ingin menelepon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.