Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   te ఇష్టపడటం

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [డెబ్బై]

70 [Ḍebbai]

ఇష్టపడటం

Iṣṭapaḍaṭaṁ

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? మ--ు పొగత----డం -ష్ట----? మీ_ పొ_____ ఇ_____ మ-క- ప-గ-్-ా-డ- ఇ-్-మ-న-? ------------------------- మీకు పొగత్రాగడం ఇష్టమేనా? 0
Mīk- pogatrā----- iṣ---ē-ā? M___ p___________ i________ M-k- p-g-t-ā-a-a- i-ṭ-m-n-? --------------------------- Mīku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chcete si zatančit? మీకు డ--ా-స్ ----ం--ష్--ేన-? మీ_ డ్__ చే__ ఇ_____ మ-క- డ-య-ం-్ చ-య-ం ఇ-్-మ-న-? ---------------------------- మీకు డ్యాంస్ చేయడం ఇష్టమేనా? 0
M--- ḍy-ns--ēya-------am--ā? M___ ḍ____ c______ i________ M-k- ḍ-ā-s c-y-ḍ-ṁ i-ṭ-m-n-? ---------------------------- Mīku ḍyāns cēyaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chcete se projít? మ--ు వ-క-ం-్----వ--్-డ--ఇష-ట---ా? మీ_ వా__ కి వె___ ఇ_____ మ-క- వ-క-ం-్ క- వ-ళ-ళ-ం ఇ-్-మ-న-? --------------------------------- మీకు వాకింగ్ కి వెళ్ళడం ఇష్టమేనా? 0
Mī-u--ā--ṅ- k--v--ḷ--aṁ--ṣṭam-n-? M___ v_____ k_ v_______ i________ M-k- v-k-ṅ- k- v-ḷ-a-a- i-ṭ-m-n-? --------------------------------- Mīku vākiṅg ki veḷḷaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. న-కు --గ-్---డం-ఇ--ట-ే నా_ పొ_____ ఇ___ న-క- ప-గ-్-ా-డ- ఇ-్-మ- ---------------------- నాకు పొగత్రాగడం ఇష్టమే 0
N-k- p-g----gaḍa- iṣṭamē N___ p___________ i_____ N-k- p-g-t-ā-a-a- i-ṭ-m- ------------------------ Nāku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamē
Chceš cigaretu? మ-క---- ---రె-్ కా----? మీ_ ఒ_ సి___ కా___ మ-క- ఒ- స-గ-ె-్ క-వ-ల-? ----------------------- మీకు ఒక సిగరెట్ కావాలా? 0
Mī-u-ok- -ig--eṭ kā----? M___ o__ s______ k______ M-k- o-a s-g-r-ṭ k-v-l-? ------------------------ Mīku oka sigareṭ kāvālā?
Chce připálit. ఆ-నకి---్-- కావ-లి ఆ___ బ__ కా__ ఆ-న-ి బ-్-ీ క-వ-ల- ------------------ ఆయనకి బత్తీ కావాలి 0
Āy----- b-tt------li Ā______ b____ k_____ Ā-a-a-i b-t-ī k-v-l- -------------------- Āyanaki battī kāvāli
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. నా-ు -దో -----న- ఉంది నా_ ఎ_ తా___ ఉం_ న-క- ఎ-ో త-గ-ల-ి ఉ-ద- --------------------- నాకు ఎదో తాగాలని ఉంది 0
Nāk------t-g-l-n--u--i N___ e__ t_______ u___ N-k- e-ō t-g-l-n- u-d- ---------------------- Nāku edō tāgālani undi
Něco bych snědl / snědla. న-క- ఎ-------ల-ి ఉ--ి నా_ ఎ_ తి___ ఉం_ న-క- ఎ-ో త-న-ల-ి ఉ-ద- --------------------- నాకు ఎదో తినాలని ఉంది 0
Nāku edō--inā--n--undi N___ e__ t_______ u___ N-k- e-ō t-n-l-n- u-d- ---------------------- Nāku edō tinālani undi
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. నాక--కొ-చ--వ-శ--మ-ంచా-ని ---ి నా_ కొం_ వి______ ఉం_ న-క- క-ం-ం వ-శ-ర-ి-చ-ల-ి ఉ-ద- ----------------------------- నాకు కొంచం విశ్రమించాలని ఉంది 0
N--u k-n-ca--viśr--in̄cā--ni --di N___ k_____ v_____________ u___ N-k- k-n-c-ṁ v-ś-a-i-̄-ā-a-i u-d- --------------------------------- Nāku kon̄caṁ viśramin̄cālani undi
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. న--- -ి-్-ల్---ఎద--అ-గ-ల---ఉ--ి నా_ మి____ ఎ_ అ____ ఉం_ న-క- మ-మ-మ-్-ి ఎ-ో అ-గ-ల-ి ఉ-ద- ------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని ఎదో అడగాలని ఉంది 0
N-----i-'ma--i-e-ō -ḍ-g---ni---di N___ m________ e__ a________ u___ N-k- m-m-m-l-i e-ō a-a-ā-a-i u-d- --------------------------------- Nāku mim'malni edō aḍagālani undi
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. న--- -ి--మ-్-ి దేనిక- --గాలన--ఉంది నా_ మి____ దే__ అ____ ఉం_ న-క- మ-మ-మ-్-ి ద-న-క- అ-గ-ల-ి ఉ-ద- ---------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని దేనికో అడగాలని ఉంది 0
N--u ---'----i-dēn----aḍa-āla----n-i N___ m________ d_____ a________ u___ N-k- m-m-m-l-i d-n-k- a-a-ā-a-i u-d- ------------------------------------ Nāku mim'malni dēnikō aḍagālani undi
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. న-క- --మ్మ--న----న--ో -హ్--న-ం--లని ఉంది నా_ మి____ దే__ ఆ______ ఉం_ న-క- మ-మ-మ-్-ి ద-న-క- ఆ-్-ా-ి-చ-ల-ి ఉ-ద- ---------------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని దేనికో ఆహ్వానించాలని ఉంది 0
Nāk- ----mal----ē-i---ā--ā-in̄-āl-----ndi N___ m________ d_____ ā____________ u___ N-k- m-m-m-l-i d-n-k- ā-v-n-n-c-l-n- u-d- ----------------------------------------- Nāku mim'malni dēnikō āhvānin̄cālani undi
Co si přejete, prosím? మ-క--ఏమి--ా-ాల-? మీ_ ఏ_ కా___ మ-క- ఏ-ి క-వ-ల-? ---------------- మీకు ఏమి కావాలి? 0
Mī-------------? M___ ē__ k______ M-k- ē-i k-v-l-? ---------------- Mīku ēmi kāvāli?
Přejete si kávu? మ-కు కాఫీ కా----? మీ_ కా_ కా___ మ-క- క-ఫ- క-వ-ల-? ----------------- మీకు కాఫీ కావాలా? 0
Mīku-k--hī-kāvāl-? M___ k____ k______ M-k- k-p-ī k-v-l-? ------------------ Mīku kāphī kāvālā?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ల-దా -ీ-త-గటా---ి ఇష----త--ా? లే_ టీ తా____ ఇ_______ ల-ద- ట- త-గ-ా-ి-ి ఇ-్-ప-త-ర-? ----------------------------- లేదా టీ తాగటానికి ఇష్టపడతారా? 0
L-d------ā-aṭān-k--iṣṭa-------ā? L___ ṭ_ t_________ i____________ L-d- ṭ- t-g-ṭ-n-k- i-ṭ-p-ḍ-t-r-? -------------------------------- Lēdā ṭī tāgaṭāniki iṣṭapaḍatārā?
Chceme jet domů. మ-ము ఇ-ట-కి---ళ-----ి ---క--ట---న--ు మే_ ఇం__ వె____ అ______ మ-మ- ఇ-ట-క- వ-ళ-ళ-ల-ి అ-ు-ు-ట-న-న-మ- ------------------------------------ మేము ఇంటికి వెళ్ళాలని అనుకుంటున్నాము 0
M-m- --ṭi-i -----l--i -n---ṇ-unn--u M___ i_____ v________ a____________ M-m- i-ṭ-k- v-ḷ-ā-a-i a-u-u-ṭ-n-ā-u ----------------------------------- Mēmu iṇṭiki veḷḷālani anukuṇṭunnāmu
Chcete zavolat taxi? మీకు --క్సీ--ా--ల-? మీ_ టా__ కా___ మ-క- ట-క-స- క-వ-ల-? ------------------- మీకు టాక్సీ కావాలా? 0
Mīk- --ksī-kāv---? M___ ṭ____ k______ M-k- ṭ-k-ī k-v-l-? ------------------ Mīku ṭāksī kāvālā?
Chtějí telefonovat. వాళ-ళు-ఒ- ------ేసు-ో---న---న--------నారు వా__ ఒ_ కా_ చే_____ అ______ వ-ళ-ళ- ఒ- క-ల- చ-స-క-వ-ల-ి అ-ు-ు-ట-న-న-ర- ----------------------------------------- వాళ్ళు ఒక కాల్ చేసుకోవాలని అనుకుంటున్నారు 0
V---u -k----l-c-s-kō-āla-i-anuk-----n--u V____ o__ k__ c___________ a____________ V-ḷ-u o-a k-l c-s-k-v-l-n- a-u-u-ṭ-n-ā-u ---------------------------------------- Vāḷḷu oka kāl cēsukōvālani anukuṇṭunnāru

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + telužština (1-100) MP3 telužština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.