Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   it aver voglia di qualcosa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [settanta]

aver voglia di qualcosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? L--v- -- fuma--? L- v- d- f------ L- v- d- f-m-r-? ---------------- Le va di fumare? 0
Chcete si zatančit? Le ---d----lla-e? L- v- d- b------- L- v- d- b-l-a-e- ----------------- Le va di ballare? 0
Chcete se projít? Le--a-di f--e--na----s---i--a? L- v- d- f--- u-- p----------- L- v- d- f-r- u-a p-s-e-g-a-a- ------------------------------ Le va di fare una passeggiata? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. V-r-e- f--a-e. V----- f------ V-r-e- f-m-r-. -------------- Vorrei fumare. 0
Chceš cigaretu? V--- una-siga--t-a? V--- u-- s--------- V-o- u-a s-g-r-t-a- ------------------- Vuoi una sigaretta? 0
Chce připálit. Lu- v---ebb--a-c---e-e-(u-a --ga-e--a-. L-- v------- a-------- (--- s---------- L-i v-r-e-b- a-c-n-e-e (-n- s-g-r-t-a-. --------------------------------------- Lui vorrebbe accendere (una sigaretta). 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. V----- b-re---alc-s-. V----- b--- q-------- V-r-e- b-r- q-a-c-s-. --------------------- Vorrei bere qualcosa. 0
Něco bych snědl / snědla. Vo-r---ma---a----ualcos-. V----- m------- q-------- V-r-e- m-n-i-r- q-a-c-s-. ------------------------- Vorrei mangiare qualcosa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. V--re--r-p----mi un p-’. V----- r-------- u- p--- V-r-e- r-p-s-r-i u- p-’- ------------------------ Vorrei riposarmi un po’. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Vor-ei-c-ied-r-- u-a cosa. V----- c-------- u-- c---- V-r-e- c-i-d-r-e u-a c-s-. -------------------------- Vorrei chiederLe una cosa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. V-r-ei chied-r---u--f-v---. V----- c-------- u- f------ V-r-e- c-i-d-r-e u- f-v-r-. --------------------------- Vorrei chiederLe un favore. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. V---ei -ff--rLe--u--cos-. V----- o------- q-------- V-r-e- o-f-i-L- q-a-c-s-. ------------------------- Vorrei offrirLe qualcosa. 0
Co si přejete, prosím? D----er-,---ego? D-------- p----- D-s-d-r-, p-e-o- ---------------- Desidera, prego? 0
Přejete si kávu? Grad--ce--n -aff-? G------- u- c----- G-a-i-c- u- c-f-è- ------------------ Gradisce un caffè? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O-p-ef--i--e--n--è? O p--------- u- t-- O p-e-e-i-c- u- t-? ------------------- O preferisce un tè? 0
Chceme jet domů. Vorre-mo ----re a -a-a. V------- a----- a c---- V-r-e-m- a-d-r- a c-s-. ----------------------- Vorremmo andare a casa. 0
Chcete zavolat taxi? V-r--ste u- -assì? V------- u- t----- V-r-e-t- u- t-s-ì- ------------------ Vorreste un tassì? 0
Chtějí telefonovat. L-r----r-e-b--o --l-fon---. L--- v--------- t---------- L-r- v-r-e-b-r- t-l-f-n-r-. --------------------------- Loro vorrebbero telefonare. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.